UDBA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Identifikační průkaz UDBA

UDBA (UDBA nebo UDSA, později SDB nebo SDS) je zkratka označující tajnou policii působící ve Socialistické federativní republice Jugoslávie. Bosensky zkratka znamenala Uprava državne bezbjednosti, srbsky Uprava državne bezbednosti, chorvatsky Uprava državne sigurnosti, makedonsky Управа за државна безбедност, slovinsky Uprava državne varnosti. UDBA byl používána jako nástroj kontroly státní mocí. V pozdější době byla UDBA složena z šesti více méně nezávislých organizací tajné policie, každá pro jeden ze šesti jugoslávských federálních republik. Organizace byly koordinovány centrálním federálním úřadem.

Uvádí se, že UDBA byla zodpovědná za "eliminaci" desítek nepřátel státu v rámci Jugoslávie a na mezinárodní úrovni (odhaduje se asi 200 atentátů a únosů). Cíle a metody eliminace jsou různé, od těch za druhé světové války, kdy byl cílem Ustašovský (fašistický) vůdce Ante Pavelić a Vjekoslav Luburić (ve Španělsku a Argentině), nebo u chorvatských emigrantů jako byl Bruno Bušić.[1]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

UDBA tvořila hlavní část jugoslávských zpravodajských služeb v letech 1946–1991, a byl primárně zodpovědná za vnitřní bezpečnost státu. Od roku 1946 UDBA prodělala řadu bezpečnostních a zpravodajských změn způsobené aktuálními otázkami v té době, včetně boje proti gangům, ochrany hospodářství. Byl aněkolikrát reorganizována, roce 1945 a 1946, například, UDBA byla organizována podle okresů. V oblasti vnitřní bezpečnosti byl kladen důraz na kolektivismus, bratrství, sociální harmonii, věrnost a toleranci vůči osobám s různými názory. Odchylka od tohoto souboru hodnot se stala okamžitým problémem pro bezpečnostní služby.

Později bylo použití síly byla zmírněno, a když proces "decentralizace moci lidu" začal, u zpravodajské a bezpečnostní služby došlo k dalšímu reorganizaci tak, aby došlo k decentralizaci moci a zvýšení efektivity. Reorganizace řešily i otázky týkající se působnosti federace (bezpečnostní stav, přeshraniční dopravy, zahraničních občanů, pasy, zavádění a rozšiřování zahraničního tisku, a federální občanství).

UDBA se mimo jiné zaměřovala na pronásledování fašistických jugoslávských emigrantů, především příslušníků chorvatského hnutí Ustaša, byť některé případy vražd ustašovských válečných zločinců jsou dodnes nevyjasněny, jako například vražda velitele ustašovského koncentračního tábora v Jasenovaci Vjekoslava Luburići. Ten byl zavražděn Ilijou Stanićem roku 1969 ve Španělsku. Stanić byl často označován za agenta UDBA, nejspíše však v době vraždy agentem nebyl, stal se jím však později. Známá je rovněž vražda prominentního ustašovce Bruno Bušiće v Paříži roku 1978. UDBA takto zlikvidovala nejméně 70 válečných zločinců. Rekordním byl zřejmě rok 1981, kdy UDBA zavraždila minimálně 10 bývalých ustašovců ve Francii, Německu a Švýcarsku.

V letech 1963–1974 se bezpečnostní zpravodajské služby zabývaly řadou domácích a zahraničních politických událostí. V Jugoslávii docházelo k politické konfrontaci a demonstracím v Bělehradě v Chorvatsku, intervenci skupiny nacionalistů (Radusa, 1972), a oživení nacionalismu v Kosovu, Srbsku, Makedonii a Slovinsku. Nejvýznamnější událostí v zahraničí byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Po rozpadu Jugoslávie organizace UDBA i nadále pokračovala v činnosti jako státní bezpečnostní služba Svazové republiky Jugoslávie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku UDBA na anglické Wikipedii.

  1. SCHINDLER, John. Doctor of Espionage: The Victims of UDBA. Sarajevo : Slobodna Bosna. S. 35–38.