Tajná policie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tajná policie (někdy také politická policie) je výzvědná složka nebo policejní oddělení operující v utajení a často za hranou zákona ve snaze ochránit politickou moc diktátora nebo autoritativního režimu. Na rozdíl od ostatních policejních orgánů tajná policie působí mimo dohled veřejnosti a právních předpisů. Ve snaze potlačit politické oponenty se uchyluje k teroru, zastrašování, případně i mučení nebo likvidaci občanů. V takových společnostech splývají pravomoci policie a tajné služby, případně i justice. Charakteristiky tajné policie, jako je překračování právního řádu, mohou nabývat také domácí zpravodajské služby demokratických států.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Známé tajné policie byly například Ochranka založená za ruského cara Alexandra III., rakouská tajná policie (její praktiky satiricky popisuje Jaroslav Hašek ve svém díle Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války), založená Josefem II. a působící až do rozpadu monarchie, nacistické gestapo, sovětská KGB a jí ovlivněné policie, mezi nimi i československá StB a východoněmecká Stasi.

Studená válka[editovat | editovat zdroj]

Tajné služby sovětských satelitů a spřátelených režimů byly zakládány a řízeny sovětskou tajnou službou, často reorganizovanou, tak jak probíhaly boje o moc mezi jejími špičkami. V prvních desetiletích sloužily k šíření moci sovětů a upevňování státního teroru. Vychovávaly nejen vlastní kádry, ale přejímaly i „osvědčené“ kolaboranty nebo příslušníky carské represe a – o něco později – nacistické tajné policie.

Na sklonku éry SSSR se jejich činnost soustředila prakticky výlučně na zajištění ekonomické budoucnosti jejich představitelů. Mnozí z jejich funkcionářů jsou dnes zámožnými „podnikateli“, nebo i „oligarchy“, často za využití kapitálu, uloženého ještě za dob socialismu v západních bankách – zejména v USA, také Británii, částečně i v kontinentální Evropě (Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko) a off-shore územích.

Pro tajné služby režimů závislých na (nebo hlásících se k) USA, platí totéž pro levicové totality, pouze zrcadlově obráceně: zde s jejich zřizováním a výcvikem kádrů vydatně pomáhala CIA (někde byla tajná policie doslova její filiálkou – např. v Jižní Koreji); metody práce (= mučení, vraždy, „mizení“ lidí, nezákonné postupy vůči opozici) si nezadaly s těmi levicovými/komunistickými. Taktéž pro bývalé nacistické agenty se často našlo uplatnění (poté, co jim byl různými kanály umožněn únik na druhou stranu železné opony, do „svobodného světa“).

Tajné policie podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Amerika, Karibik[editovat | editovat zdroj]

Argentina
  • Speciální sekce pro potírání komunismu
  • Informační oddělení politiky antidemokratické DIPA
Brazílie
  • Destacamento de Operações de Informações - Centro de Operações de Defesa Interna, během vojenské vlády, 1964–1985
Dominikánská republika
Chile
  • DINA, Dirección de Inteligencia Nacional (Ředitelství národního zpravodajství) – 1973–1977; poté přejmenována na
  • CNI, Central Nacional de Información (Národní informační centrála) – 1977–
Kuba
  • DGI, Dirección General de Inteligencia (Generální zpravodajské ředitelství) – 1961–

Asie[editovat | editovat zdroj]

Čínská lidová republika
  • Ústřední oddělení sociálních věcí, později Ústřední vyšetřovací oddělení – 1937–1983
  • 国家安全部 (pinyin: Guojia Anquan Bu, nebo Kuoanpu) – Ministerstvo státní bezpečnosti – 1983–
Irák
  • Irácká výzvědná služba, 1973-2003
Írán
  • SAVAK, ساواک, Národní organizace pro zpravodajství a bezpečnost, 1957-1979
Japonsko
Jižní Korea
  • KCIA, 중앙정보부, Korean Central Intelligence Agency (Korejská ústřední zpravodajská služba) – 1961–1981; poté přejmenována na
  • ANSP, 국가안전기획부, Agency for National Security Planning (Agentura pro národní bezpečnostní plánování) – 1981–1999; poté přejmenována na
  • NIS, 국가정보원, National Intelligence Service (Národní zpravodajská služba) – 1999–
Kambodža
Severní Korea
  • Státní ochranná a bezpečnostní agentura
Vietnam

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Albánie
  • Sigurimi, Drejtorija e Sigurimit të Shtetit (Ředitelství státní bezpečnosti) – 1943–1991
Bělorusko
  • KDB, Камітэт дзяржаўнай бяспекі,
Bulharsko
  • DS, Държавна сигурност, Dăržavna sigurnost (Státní bezpečnost) – 1945–1989
Československo
  • StB, Státní bezpečnost / ŠtB, Štátna bezpečnosť – 1945–1990
Jugoslávie
  • UDBA, Uprava državne bezbednosti (Správa státní bezpečnosti) – 1945–1991
Maďarsko
  • ÁVH, Államvédelmi Hatóság (Státní ochranný úřad) – 1944–1956
  • ÁVO, Államvedélmi Osztály (Státní ochranné oddělení)
Německo (Třetí říše)
  • gestapo, Geheime Staatspolizei (Tajná státní policie) – 1933–1945
Německá demokratická republika
  • Stasi, Ministerium für Staatssicherheit (Ministerstvo pro státní bezpečnost) – 1950–1989; poté přejmenováno na
  • AfNS, Amt für Nationale Sicherheit (Úřad pro národní bezpečnost) – 1989–1990
Portugalsko
  • PVDE, Polícia de Vigilância e de Defesa do Estado (Dozorčí policie a obrana státu) 1933–1945; poté přejmenována na
  • PIDE, Polícia Internacional e de Defesa do Estado (Mezinárodní policie a obrana státu) – 1945–1969; poté přejmenována na
  • DGS, Direcção-Geral de Segurança (Generální ředitelství bezpečnosti) – 1969–1974
Polsko
  • UB, Urząd Bezpieczeństwa (Úřad bezpečnosti) – 1945–1956; poté přejmenován na
  • SB, Służba Bezpieczeństwa (Bezpečnostní služba) – 1956–1990
Rusko
Rumunsko
  • Securitate, Departamentul Securităţii Statului (Bezpečnost, Státní bezpečnostní oddělení) – 1944–1989
Řecko
SSSR
  • Čeka, (Večeka), Všeruská mimořádná komise (Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, od 1918: Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí, spekulantstvím a zneužitím moci)
    ЧК (ВЧК), Всероссийская чрезвычайная комиссия (Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией и саботажем, od 1918: Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией, спекуляцией и преступлениям по должности)
    1917-1922
  • GPU, Státní politická správa
    ГПУ, Государственное Политическое Управление
    1922-1923
  • OGPU, Spojená státní politická správa
    ОГПУ, Объединённое государственное политическое управление при СНК СССР
    1923-1934
  • NKVD, Lidový komisariát vnitřních záležitostí
    НКВД, Народный комиссариат внутренних дел
    1934-1946
  • MVD, Ministerstvo vnitra
    МВД, Министерство внутренних дел
    1946-1954 (kdy převzalo na MVD přejmenované NKVD, předtím 1802-1917 ruské, od 1968 obnovené sovětské MVD, od 1990 ruské)
  • MGB, Ministerstvo státní bezpečnosti
    МГБ, Министерство государственной безопасности
    1946-1953
  • KGB, Výbor státní bezpečnosti
    КГБ, Комитeт госудaрственной безопaсности
    1954-1991
Španělsko
  • SIAEM, Servicio de Información del Alto Estado Mayor (Informační služba Sboru náčelníků štábů) – 1939–1977; jako její odnož vznikla
  • OCN, Organización Contrasubversiva Nacional (Národní protirozvratná organizace) – 1968–1972; poté přejmenována na
  • SECED, Servicio Central de Documentación (Ústřední dokumentační služba) – 1972–1977

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Handbook of the Communist Security Apparatus in East Central Europe 1944/1945–1989
  • CHURAŇ, Milan, a kol. Encyklopedie špionáže: ze zákulisí tajných služeb, zejména Státní bezpečnosti. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-7277-020-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]