Milovan Djilas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Milovan Djilas, přezdívaný Djido (srbsky Милован Ђилас, správně latinkou Milovan Đilas, výslovnost přibližně [džilas]; 4. června 1911, Podbišće, Kolašin, Černá Hora20. dubna 1995, Bělehrad) byl jugoslávský srbský politik z Černé Hory a marxistický teoretik.

Djilas patřil mezi významné členy meziválečné komunistické strany v Jugoslávii. Ta byla pod neustálým tlakem zvenčí a jeden čas byla i zakázána. Djilas byl tehdy zatčen, léta 19331936 strávil ve vězení. Později se mu podařilo dostat ve stranické hierarchii stále výše a výše, roku 1938 byl zvolen do ústředního výboru strany, o dva roky později pak byl i členem politbyra. Po napadení země německými nacisty a jejich spojenci pomohl Titovi s organizací ozbrojeného odporu.

Patřil k vůdcům jugoslávských partyzánů za druhé světové války, byl členem poválečné vlády Jugoslávie. Už v 50. letech v období liberalizace a roztržky se Sovětským svazem zahájil rozsáhlou kritiku systému, která byla zveřejňovaná v tehdejším deníku Borba. Đilas napadal vůdčí úlohu strany a vyslovoval se víceméně pozitivně systému více politických stran; vyžadoval ještě větší liberalizaci systému.[1] V období sbližování Jugoslávie se Sovětským svazem jeho kritika zesílila. Kromě vydání knihy Hovory se Stalinem se vyjádřil také velmi pozitivně o revoluci v Maďarsku a odsoudil zahraniční intervenci, kterou Jugoslávie nepřímo podpořila. Bylo proto jisté, že se stal již pro stát nevhodný. I když byl zatčen, tak ve vězení nadále pokračoval v psaní dalších děl, která měla analyzovat stav východoevropských komunistických systémů. V nich se snažil poukázat na nerovnost, která byla tolik v rozporu s oficiální propagandou všech tehdejších vlád.

Kromě problémů v raných letech existence Jugoslávie se dostal do problémů i na počátku let osmdesátých. Nacionalistické tendence tehdy začaly dosahovat zcela nebezpečných úrovní; Djilas přednášel právě o těchto rizicích a opět se stal nepřítelem. Jeho přednášky navštěvovali mnozí v budoucnu významní lidé, mezi které patřil tehdy například i Vojislav Šešelj.

Byl proto několikrát odsouzen a vězněn; stal se disidentem a jedním ze světově nejznámějších kritiků komunistického politického systému. Jeho rozsáhlé práce jsou zdrojem informací o historickém vývoji Jugoslávie v polovině 20. století. Žil v Itálii[zdroj?] a tam se věnoval rozvíjení myšlenek marxismu a odstranění třídních rozdílů. Mnohé jeho práce měly publicistický charakter,[2], kromě toho byl ale také i aktivním spisovatelem. Đilasův román Crna Gora (1980), překlad Miltonova Ztraceného ráje (1989) a román Izgubljene bitke (1994), byly přeloženy do celé řady cizích jazyků. Přestože byl Đilas obvyklým zdrojem kritiky jugoslávského komunistického režimu, začala se celá řada jeho publikací objevovat i v Jugoslávii samotné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb : PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Slučaj Milovana Đilasa, s. 312. (chorvatština) 
  2. DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. S. 1198. (srbochorvatština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]