Předsednictvo SFRJ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Předsednictvo Socialistické federativní republiky Jugoslávie (nebo též Prezídium SFRJ) (srbsky: Predsedništvo SFRJ, Председништво СФРЈ; chorvatsky: Predsjedništvo SFRJ; slovinsky: Predsedstvo SFRJ; makedonsky: Председателство на СФРЈ) byla kolektivní hlava Socialistické federativní republiky Jugoslávie od května 1980 do roku 1992, kdy zůstali již jen čtyři z původních osmi členů.

Historie Předsednictva[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se pojem jugoslávského Předsednictva objevil v amandmátech (dodatcích) k jugoslávské ústavě z roku 1963 v roce 1971, kdy bylo Předsednictvo definováno jako kolektivní hlava státu a nositel zákonodárné a politické iniciativy.[1] Ústavní dodatek se tak pokoušel již v dostatečném předstihu vyřešit nástupnictví po případném odchodu Josipa Broze Tita z vedení federace. Sám Tito byl jako prezident federace bez ohraničení mandátu členem a předsedou Předsednictva, ovšem žádný z dalších předsedů Předsednictva nebyl prezidentem.

Další úpravu postavení Předsednictva SFRJ přinesla nová ústava z roku 1974. V souvislosti s ní poté také došlo k vytvoření předsednictev jednotlivých republik a autonomních oblastí.[2]

Předsednictvo jako nejvyšší orgán federace mělo devět členů volených na pětileté volební období, přičemž nikdo nesměl být členem Předsednictva víc jak dvakrát po sobě. Členem Předsednictva byl předseda Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie a osm delegátů - po jednom ze šesti socialistických republik a dvou socialistických autonomních oblastí.[3] Od konce roku 1988 již není na základě ústavních dodatků předseda Svazu komunistů Jugoslávie členem Předsednictva.[4]

Po secesi Slovinska (25. červen 1991, resp. 7. říjen 1991), Chorvatska (25. červen 1991, resp. 8. říjen 1991), Makedonie (17. listopad 1991) a Bosny a Hercegoviny (1992) fungovalo Předsednictvo jen v čtyřčlenné sestavě (Srbsko, Černá Hora, Kosovo, Vojvodina).

Postavení Předsednictva[editovat | editovat zdroj]

Postavení v čase[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo bylo v prvních letech své existence ve stínu doživotního prezidenta Tita, který byl formálně Předsednictvu nadřazen a byl také z titulu své prezidentské funkce předsedou Předsednictva. Po jeho smrti, 4. května 1980, byla moc ve státě převzata právě Předsednictvem, které bylo zvoleno ještě za Titova života. Ve vedení Předsednictva se střídali zástupci jednotlivých republik a autonomních oblastí. Ke zlomu došlo v květnu 1991, kdy delegáti Srbska, Černé Hory a autonomních oblastí neumožnili převzetí funkce Stipe Mesićovi, který byl jako zástupce Chorvatska na řadě podle předem dohodnutého systému rotace. To způsobilo, že Předsednictvo na čas nemělo ani předsedu, ani místopředsedu, a tak nikoho, kdo by legálně mohl svolat jeho zasedání, než byl Mesić nakonec v červenci do funkce zvolen. V říjnu 1991 Předsednictvo zbytku federace převzalo funkce a pravomoci svazového parlamentu a svazové vlády (samotná federální vláda ale odstoupila až v prosinci).[5]

Právní postavení[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo SFRJ zastupovalo federaci navenek i uvnitř. Předsednictvo také v rámci svých práv a povinností a pro dosažení rovnosti národů a národností mělo harmonizovat společné zájmy republik a autonomních oblastí s jejich odpovědností při realizaci práv a povinností federace. Chránilo ústavní pořádek. Předsednictvu také příslušelo navrhovat kandidáta na funkci předsedy svazového výkonného výboru (předseda federální vlády) a kandidáty na soudce Ústavního soudu SFRJ. Předsednictvo bylo nejvyšším velitelem jugoslávské branné moci, bylo nejvyšším orgánem vedení a velení ozbrojených sil ve válce i míru. Jmenovalo a povyšovalo generály a admirály, jmenovalo také členy Národní rady obrany, stejně jako členy dalších rad, které se mohlo rozhodnout ustanovit. Také propůjčování a udělování státních vyznamenání federace náleželo právě Předsednictvu.[2]

Ustavení do funkce[editovat | editovat zdroj]

Výběr členů Předsednictva se odehrával v jednotlivých republikách a autonomních oblastech, které samostatně rozhodovaly o svém zástupci. Republiky, resp. autonomní oblasti, mohly také svého delegáta v průběhu volebního období nahradit, což se stalo na sklonku existence AVNOJské Jugoslávie v případě KosovaChorvatska, kdy však již nejde hovořit o politickém monopolu Svazu komunistů Jugoslávie, potažmo Svazů komunistů v jednotlivých republikách a autonomních oblastech. V dobách tohoto monopolu členství v Předsednictvu nabývali především zasloužilí straníci, kteří byli v průběhu období nahrazováni jen v případě úmrtí nebo nabytí jiné, významnější, funkce.

Členové Předsednictva byli voleni nepřímo s výjimkou dvou členů posledního Předsednictva: Slovince Janeze Drnovšeka a Bosňana Bogiće Bogićeviće, kteří byli zvoleni přímo.

Složení Předsednictva[editovat | editovat zdroj]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Jméno Původ Od Do Funkce
1 Josip Broz Tito SFR Yugoslavia 14. leden 1953 4. květen 1980 prezident
2 Lazar Koliševski the SR Macedonia SR Makedonie 4. květen 1980 15. květen 1980 předseda
3 Cvijetin Mijatović SR Bosnia and Herzegovina SR Bosna a Hercegovina 15. květen 1980 15. květen 1981 předseda
4 Sergej Kraigher SR Slovenia SR Slovinsko 15. květen 1981 15. květen 1982 předseda
5 Petar Stambolić SR Serbia SR Srbsko 15. květen 1982 15. květen 1983 předseda
6 Mika Špiljak SR Croatia SR Chorvatsko 15. květen 1983 15. květen 1984 předseda
7 Veselin Đuranović SR Montenegro SR Černá Hora 15. květen 1984 15. květen 1985 předseda
8 Radovan Vlajković SR Serbia SAO Vojvodina 15. květen 1985 15. květen 1986 předseda
9 Sinan Hasani SR Serbia SAO Kosovo 15. květen 1986 15. květen 1987 předseda
10 Lazar Mojsov the SR Macedonia SR Makedonie 15. květen 1987 15. květen 1988 předseda
11 Raif Dizdarević SR Bosnia and Herzegovina SR Bosna a Hercegovina 15. květen 1988 15. květen 1989 předseda
12 Janez Drnovšek SR Slovenia (SR) Slovinsko 15. květen 1989 15. květen 1990 předseda
13 Borisav Jović SR Serbia (SR) Srbsko 15. květen 1990 15. květen 1991 předseda
funkce neobsazena 15. květen 1991 1. červenec 1991
14 Stjepan Mesić Croatia Chorvatsko 1. červenec 1991 prosinec 1991 předseda

K výměně předsedy docházelo v letech 1980 - 1991 pravidelně 15. května podle předem známého pořadí (Makedonie, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Srbsko, Chorvatsko, Černá Hora, VojvodinaKosovo).

Ve vztahu k poslednímu předsedovi Předsednictva Stipe Mesićovi je nutné zmínit, že do funkce byl uveden zpětně k 1. červenci v době po podpisu Brionské deklarace a ve funkci setrval až do prosince 1991.[6] Chaos v Jugoslávii byl umocněn, když se zbývající členové Předsednictva rozhodli pokračovat v rotaci a v říjnu 1991 uvést do funkce předsedy Předsednictva SFRJ Branka KostićeČerné Hory. Vzhledem k situaci, za jaké nabyl Kostić funkci, bývá za posledního předsedu Předsednictva považován Stjepan Mesić, neboť ten se stal předsedou ještě za plného počtu členů Předsednictva.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Arhiv Jugoslavije. Amendments to the 1963 SFRY Constitution [online]. c2008, [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Vikizvornik. Ustav Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije (1974) [online]. 2007-08-26, [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. CABADA, Ladislav. Politický systém Slovinska. 1.. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. 271 s. (Politické systémy; sv. 2.) ISBN 80-86429-37-7. S. 85.  
  4. Vikizvornik. Amandmani na Ustav Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije (1988) [online]. 2007-12-03, [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (srbsky) 
  5. TEJCHMAN, Miroslav. Mezinárodní společenství a jugoslávská krize. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 7-8. ISSN 0037-6922.  
  6. Ured Predsjednika Republike Hrvatske. 'Stjepan Mesić - biography [online]. c2003, [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]