Subotica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Subotica
Red pog.png
Subotica
Lokalizace města

Subotica (sr. Суботица, Subotica, maď. Szabadka, něm. Maria-Theresiopel, Theresiopel, rum. Subotica, Subotita) je město na severu Srbska, je to druhé největší město v autonomní provincii Vojvodina (větší je jen Novi Sad, metropole oblasti).

Zároveň je to správní centrum pro Severobačský okruh a nejsevernější město v Srbsku. Nachází se zhruba 10 km jižně od maďarských hranic. V roce 2002 zde žilo okolo 148 401 obyvatel. Město je etnicky velmi různorodé. Mírnou většinu si drží Maďaři, následovaní Srby a příslušníky dalších jihoslovanských národů. Dopravní spojení zajišťuje především dálnice E 75, která vede z Maďarska a pokračuje napříč Srbskem a dále hlavní železniční trať z Budapeště do Noviho Sadu a Bělehradu.

Do Subotice jezdí pravidelně aji EC vlak Avala z Prahy až do Bělehradu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Subotica je poprvé v písemných pramenech zmiňována 7. května roku 1391, nicméně místo bylo osídleno jistě v dřívějších dobách. Středověký vývoj dějin města je nezbytné odvozovat ze skutečnosti, že Subotica jako se jihouherské město nacházela poblíž hranic s Osmanskou říší, která podnikala na sever časté výboje a v mnoha případech i úspěšné.

Válečný chaos vedl k častému stěhování obyvatelstva, díky čemuž se v Subotici kromě Maďarů objevili také Němci, Slováci, Židé, Bulhaři a Srbové. Vrchnost se často střídala, stejně jako jméno města. Od původního Zabadka z roku 1391 se vystřídalo více než 200 názvů, nicméně vzhledem k tradici používání latiny v Uhersku jsou nejpoužívanějšími z jmen Szent-Maria, Maria-Theresiopolis, Maria Theresiastadt a samozřejmě maďarské Szabadka a do srbštiny přeložené současné jméno - Subotica.

Jako město vybudované na významných obchodních trasách se stala Subotica místem mnohých historických událostí. Sedmihradský vévoda János Pongrác zde proto vybudoval v roce 1740 pevnost. Avšak ani tan nebyla ušetřena vlivu času a agresivitě lidí. Pozůstatky této pevnosti jsou dodnes dochovány; část tehdejší zdi je nyní součástí věže františkánského kostela.

Turci město obsadili roku 1542 a vládli až do roku 1686, kdy byla Subotica spolu s celým Uherskem obsazena vojsky Habsburské monarchie. Součástí Uherska město zůstalo až do roku 1918, kdy se stalo součástí Království SHS a později Jugoslávie. Konec 19. století znamenal pro město příchod nových vymožeností; otevíraly se školy, spojení se světem zajistila pošta a později i železnice a vznikal průmysl. Druhá světová válka změnila národnostní složení obyvatelstva, Suboticu opustili hlavně Němci a Židé.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Subotica ve Wikimedia Commons


Souřadnice: 46°5′54″ s. š., 19°40′12″ v. d.