Charlie Chaplin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Chaplin
alt =
Charles Chaplin
Rodné jméno Charles Spencer Chaplin jr.
Narození 16. duben 1889
Velká Británie Walworth, Londýn
Úmrtí 25. prosinec 1977 (88 let)
Vevey, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Alias Charlot
Aktivní roky 19141976
Manžel/ka

Mildred Harris (19181920)
Lita Grey (19241928)

Paulette Goddard (19361942)
Oona O'Neill (1943–1977)
Oficiální web www.charliechaplin.com
Podpis
Charles Chaplin – podpis
Oscar
Academy Honorary Award
1929Cirkus
1972za celoživotní dílo
Nejlepší hudba
1973Světla ramp

Charlie Chaplin, vlastním jménem Charles Spencer Chaplin (16. dubna 1889 Londýn25. prosince 1977 Vevey u Lausanne, Švýcarsko), patří k nejslavnějším světovým filmovým tvůrcům. Své filmy vytvářel od námětů, přes scénář a režii až po hraní v hlavní roli.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Chaplinovi rodiče se živili jako pouliční hudebníci. Matka jeho otce - babička rozená Smith, byla poloviční cikánka po matce původem z Francie nebo Španělska.[1] Již v roce 1952 nebylo možno nalézt doklad o Chaplinově narození, a jeho původ je obestřen rouškou tajemství.[2][3] K herectví se dostal už jako osmiletý, když pracoval jako divadelní umělec. Začínal na scénách londýnských kabaretů a music-hallů jako burleskní komik s výrazným pantomimickým talentem. V letech 1906–1907 působil v Caseyho cirkuse a v letech 1907–1913 vystupoval v zájezdovém divadle divadelního podnikatele Freda Karna (největší úspěch slavil s představením Noc v londýnském music-hallu). V roce 1912 odjíždí do Ameriky. V Hollywoodu se seznámil s filmovým producentem a režisérem Mackem Sennettem, s nímž podepsal produkční smlouvu s filmovou společností Keystone, specializující se na natáčení grotesek. V roce 1914 vytvořil snad nejslavnější filmovou postavu – komickou postavu tuláka Charlieho, která se stala populární na celém světě. Chaplin byl první, kdo do kinematografie vnesl opravdové lidské hodnoty. Po formální stránce diváky příliš neoslňoval filmovou montáží (scény natáčel většinou v polocelkových či celkových záběrech bez dynamických střihů).

Po druhé světové válce se názorově rozešel s Hollywoodem. Pro jeho „neamerickou činnost“ mu po pobytu v zahraničí nebyl v roce 1953 umožněn návrat zpět do Spojených států, proto se usadil ve Švýcarsku. Stal se dokonce obětí mccarthismu. Návrat do USA mu povolili až v roce 1972, kdy dostal čestného Oscara za celoživotní dílo.

Jeho poslední manželkou byla Oona O'Neilová, dcera dramatika Eugena O'Neilla, se kterou měl celkem osm dětí. Nejstarší dcera z tohoto manželství, Geraldine Chaplinová, se stala tanečnicí a herečkou.

Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Filmografie Charlieho Chaplina.
Charles Chaplin a Jackie Coogan ve filmu Kid (1921)

Za svou dlouhou filmovou kariéru natočil Charles Chaplin kolem devadesáti filmů, ke většině z nich napsal scénář, sám je režíroval a vytvořil v nich hlavní roli. Později, již v éře zvukového filmu, skládal ke svým novým filmům, ale i slavným němým filmům, i vlastní hudební doprovod. Poprvé se na filmovém plátně Chaplin objevil v roce 1914, kde si svůj debut odbyl ve snímku Chaplin si vydělává na živobytí (Making a Living; 1914) filmové společnosti Keystone Studios, se kterou na sklonku roku 1913 podepsal jednoletý kontrakt, a pro kterou v průběhu tohoto jednoho roku natočil celkem 35 krátkých filmů a jeden dlouhometrážní. Na konci roku 1914 podepsal Chaplin nový kontrakt s majiteli společnosti Essaney, pro kterou natočil 15 krátkých filmů. Po neshodách společnost na začátku roku 1916 opouští a podepisuje smlouvu na 12 dvoudílných komedií se společností Mutual Film Corporation. Těchto 12 krátkých filmů je považováno za vrchol jeho krátkometrážní tvorby a k nejznámějším patří snímky Chaplin hasičem (The Fireman; 1916), Chaplin vystěhovalcem (The Immigrant; 1917), Chaplin odhadcem v zastavárně (The Pawnshop; 1916) a především snímek Chaplin strážcem veřejného pořádku (Easy Street; 1917). V roce 1919 společně s Mary Pickfordovou, Douglasem Fairbanksem a Davidem Wark Griffithem zakládá filmovou společnost United Artists, pro kterou v letech 1923 až 1952 výhradně natáčí své filmy, mezi jinými i Zlaté opojení (The Gold Rush; 1925), Světla velkoměsta (City Lights; 1931), Moderní dobu (Modern Times; 1936) a Diktátora (The Great Dictator; 1940). Naposledy se na filmovém plátně mihl v malé roli lodního stevarda ve filmu Hraběnka z Hongkongu (A Countress from Hong Kong; 1967) z roku 1967, ke kterému napsal scénář, režíroval jej a složil k němu hudební doprovod. Zahrál si prý i doktora.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Charles Spencer Chaplin je jeden z hrstky geniů našeho století. Jsem pevně přesvědčen, že s perspektivou času se ocitne v jedné řadě s Molierem, Aristofanem – ve stejném patře s G.B.Shawem... a – v oboru technického objevitelství – ne tak daleko od Shakespeara, jak se na první pohled zdá. Jeho pionýrství v oboru filmové dramaturgie a režie dosud nikdo ani nezačal studovat. Kdyby z kteréhokoliv dnešního filmu kdekoliv na světě bylo možno vystřihnout tradice, symboly, výrazové a technické prostředky, jež Chaplin objevil a zavedl, zbyly by z nejskvělejších současných filmů nesmyslné cáry.
— Jiří Voskovec[4]

Chaplin a Československo[editovat | editovat zdroj]

  • v roce 1908 vystoupila na scéně pražského divadla Varieté v Karlíně (dnešní Hudební divadlo) Karnova skupina. Je tedy možné, že mezi účinkujícími se objevil i mladý Chaplin[5] stejně jako další člen skupiny, jistý Stanley Artur Jefferson, známý později pod jménem Stan Laurel. Chaplinovo účinkování v Praze potvrzuje i jeho vnučka Kiera, která také uvádí, že dědeček měl Československo rád.
  • předsednictvo brněnského avantgardního uměleckého sdružení Devětsil nabídlo v roce 1925 Chaplinovi (osloveni byli také Douglas Fairbanks a Harold Lloyd) čestné členství, které v dopise ze dne 25. května 1925 Chaplin přijímá.
  • o Chaplinovi psali i významní čeští spisovatelé. Karel Čapek uveřejnil v roce 1925 v Lidových novinách oslavný (obdivný) fejeton s názvem Chaplin čili O realismu, Vítězslav Nezval napsal ve dvacátých letech filmové libreto Charlie před soudem: improvizovaná chapliniáda o 2 epochách.
  • od konce dvacátých let se v Chaplinově osobní blízkosti začíná objevovat český herec Rudolf Myzet, který se stává jeho přítelem. Počínaje filmem Cirkus (The Circus; 1928) se v malých rolích objevuje ve všech jeho následujících filmech až do svého návratu do Československa (celkem jich bylo 5)
  • v roce 1946 věnoval Chaplin Československému kinematografickému muzeu při Technickém muzeu v Praze několik rekvizit, které spoluvytvářely vnější podobu jeho tuláka – buřinku, boty a bambusovou hůlku.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Charlie Chaplin byl mimo jiné pacifista a silný odpůrce fašismu.
  • Adolfa Hitlera prý jeho film Diktátor rozzuřil k nepříčetnosti, což Charlie považoval za jeden ze svých životních úspěchů.
  • Charlie Chaplin se významně angažoval ve sbírce na znovuvybudování Lidic.
  • Jednou se tajně zúčastnil soutěže napodobitelů Charlieho Chaplina. Skončil až na třetím místě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chaplin Ch. My Autobiography, s. 19
  2. http://www.novinky.cz/koktejl/259377-tajne-sluzby-chaplin-byl-ve-skutecnosti-francouz-israel-thornstein.html
  3. http://www.sott.net/articles/show/241728-Charlie-Chaplin-s-Real-Name-a-Mystery-Says-UK-Spies
  4. Jiří Voskovec: Klobouk ve křoví, Československý spisovatel, Praha, 1966, str. 253
  5. SUCHÝ, Ondřej. Exkurze do království grotesky. Praha : Práce, 1981. Kapitola Chaplin v Praze, s. 38.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽ, Jaroslav. Věčný tulák Charlie. Praha: Orbis, 1964. 152 s.
  • SADOUL, Georges. Charlie Chaplin. Praha: Orbis, 1954. 212 s.
  • CHAPLIN, Charles - SUCHÝ, Ondřej. Velká kniha o Chaplinovi: Z buřinky věčného tuláka. Praha: Cinemax, 1997. 216 s. ISBN 80-85933-15-2
  • JACHNIN, Boris. Charles Chaplin. Praha: Československý filmový ústav, 1989. 49 s.
  • Externí odkazy uvedené níže
  • Osoba Charlie Chaplin ve Wikicitátech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu