Lidice
| Lidice | |
|---|---|
Hlavní ulice v Nových Lidicích |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0203 532584 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Kladno |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,74 km² |
| počet obyvatel: | 435 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 8′ 35″ s. š., 14° 11′ 24″ v. d. |
| nadmořská výška: | 343 m |
| PSČ: | 273 54 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | 10. června 1942 161 27354 Lidice |
| starosta / starostka: | Veronika Kellerová |
| Oficiální web: http://www.obec-lidice.cz/ E-mail: lidice@volny.cz |
|
Lidice (německy Liditz) jsou obec se 436 obyvateli (2006) ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíž Kladna. Za 2. světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty a po válce pak znovu obnovena ve vzdálenosti několika set metrů od původní vyhlazené obce. Na místě starých Lidic byl zřízen památník obětem masakru, v obci se nachází muzeum připomínající tuto tragédii.
Obsah |
Historie obce [editovat]
Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Významnější nárůst obce přišel až s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku ve 2. polovině 19. století. V roce 1942 čítala obec 104 domů s 503 obyvateli. V témže roce však byla obec srovnána se zemí – tato nacistická akce je nazývána Vyhlazení Lidic. Důvodem byla domněnka, že místní obyvatelé spolupracovali s atentátníky na Reinharda Heydricha. Jednalo se však jen o záminku, neboť nikdo z obyvatel neměl s atentátem nic společného.
V této obci žilo 503 obyvatel. Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.[zdroj?]
Nové Lidice [editovat]
Po 2. světové válce byla obec obnovena, z pietních důvodů ale byla nově postavena na jiném místě nedaleko od obce původní, na původním místě se dnes nachází Památník Lidice.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 – země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[1]
- 1855 – země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[1]
- 1868 – země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[1]
- 1893 – země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[2]
- 1939 – země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
- 1942 – země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
- 1945 – země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
- 1949 – Pražský kraj, okres Kladno[6]
- 1960 – Středočeský kraj, okres Kladno[7]
Rok 1932 [editovat]
Ve vsi Lidice (512 obyvatel, poštovna, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, povozník, 8 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.[8]
Doprava [editovat]
- Silniční doprava
- Železniční doprava
- Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
- Nejblíže obci je železniční stanice Středokluky ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 121 z Hostivic do Podlešína.
- Autobusová doprava
- V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Středokluky, Tuchoměřice (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).[9]
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 734. (česky a německy)
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech