Unhošť
| Unhošť | |
|---|---|
Letecký pohled na Unhošť |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 533017 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Kladno |
| pověřená obec: | Unhošť |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 17,4 km² |
| počet obyvatel: | 4 111 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 4′ 47″ s. š., 14° 7′ 15″ v. d. |
| nadmořská výška: | 387 m |
| PSČ: | 273 51 |
| zákl. sídelní jednotky: | 7 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Václavské nám. 44 |
| starosta / starostka: | PhDr. Lenka Mazuchová MBA |
| Oficiální web: http://www.muunhost.cz E-mail: podatelna@muunhost.cz |
|
Unhošť je město v okrese Kladno. Rozkládá se při rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 km západně od centra hlavního města Prahy. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 3 622 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o Unhošti pochází z roku 1250. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Díky vhodné pozici na hlavní trase z Prahy do Karlových Varů a nedaleko poměrně velkého Kladna se městu dařilo získávat na významu a rozrůstat se. Ještě koncem osmdesátých let se v lokalitě, nazývané Čeperka, nedaleko rozcestí Amerika, nacházela vojenská kasárna. Město se rozvíjí i v současné době, vzhledem k dobré dopravní dostupnosti do Prahy a poloze na okraji Křivoklátských lesů je velmi atraktivní lokalitou pro rodinné bydlení.
Části města [editovat]
Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje 7 základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:
- Amerika (8 domů, 8 obyvatel) – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
- Dědkův mlýn (1 dům, 6 obyvatel) – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
- Fialka (9 domů, 15 obyvatel) – osada při mimoúrovňové křižiovatce silnic R6, I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
- Hřebenka (17 domů, 23 obyvatel) – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
- Na Štokách (5 domů, 8 obyvatel) – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
- Nouzov (126 domů, 303 obyvatel) – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
- Unhošť (779 domů, 3203 obyvatel)
(údaje ze sčítání lidu 2001; zachyceny jsou pouze domy k trvalénu bydlení – v oblasti údolí potoka Loděnice, např. u Markova mlýna, je nadto soustředěn velký počet rekreačních chat; poloha udána vzhledem k jádru města)
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[2]
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
- 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
- 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Kladno[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]
Rok 1932 [editovat]
V městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[9]
Instituce:
okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem
Průmysl a živnosti:
cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem
Služby:
3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér
Pamětihodnosti [editovat]
Muzea [editovat]
- Melicharovo vlastivědné muzeum - dr. Beneše 1
Pověsti [editovat]
Významní rodáci [editovat]
- František Labler (1805–1851), český regenschori a hudební skladatel
- Fratišek Salesius Frabša (1887-1956), český novinář a národně socialistický politik
Doprava [editovat]
- Dopravní síť
- Pozemní komunikace
-
- Městem prochází silnice 101 v úseku Kladno - Unhošť - Rudná.
-
- Městem prochází silnice 201 v úseku Křivoklát - Zbečno - Unhošť - Jeneč.
-
- Místní částí Nouzov prochází silnice 118 v úseku Beroun - Kladno.
-
- Železnice
-
- Poblíž města vede železniční trať 120 Praha–Kladno–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863.
-
- Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, něco přes 2 km severně od města.
- Veřejná doprava 2011
- Železniční doprava
-
- Po trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko.
-
- Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví.
-
- Autobusová doprava
-
- Ve městě měly zastávku autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec.
Literatura [editovat]
- MELICHAR, František. Monografie města Unhoště. Praha : F. Melichar, 1888. 242 s.
- MELICHAR, František. Paměti okresu Unhošťského. Praha : F. Melichar, 1890. 285 s.
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760-1761. (česky a německy)