Unhošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Unhošť
Letecký pohled na Unhošť

Letecký pohled na Unhošť

znak obce Unhošťvlajka obce Unhošťznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0203 533017
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Kladno
pověřená obec: Unhošť
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,4 km²
počet obyvatel: 4 111 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 387 m
PSČ: 273 51
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Václavské nám. 44
starosta / starostka: PhDr. Lenka Mazuchová MBA
Oficiální web: http://www.muunhost.cz
E-mail: podatelna@muunhost.cz
Unhošť na mapě
Unhošť
Red pog.png
Unhošť
Zdroje k infoboxu a částem obce

Unhošť je město v okrese Kladno. Rozkládá se při rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 km západně od centra hlavního města Prahy. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 3 622 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Unhošti pochází z roku 1250. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Díky vhodné pozici na hlavní trase z Prahy do Karlových Varů a nedaleko poměrně velkého Kladna se městu dařilo získávat na významu a rozrůstat se. Ještě koncem osmdesátých let se v lokalitě, nazývané Čeperka, nedaleko rozcestí Amerika, nacházela vojenská kasárna. Město se rozvíjí i v současné době, vzhledem k dobré dopravní dostupnosti do Prahy a poloze na okraji Křivoklátských lesů je velmi atraktivní lokalitou pro rodinné bydlení.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje 7 základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:

  • Amerika (8 domů, 8 obyvatel) – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
  • Dědkův mlýn (1 dům, 6 obyvatel) – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
  • Fialka (9 domů, 15 obyvatel) – osada při mimoúrovňové křižovatce silnic R6, I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
  • Hřebenka (17 domů, 23 obyvatel) – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
  • Na Štokách (5 domů, 8 obyvatel) – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
  • Nouzov (126 domů, 303 obyvatel) – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
  • Unhošť (779 domů, 3203 obyvatel)

(údaje ze sčítání lidu 2001; zachyceny jsou pouze domy k trvalénu bydlení – v oblasti údolí potoka Loděnice, např. u Markova mlýna, je nadto soustředěn velký počet rekreačních chat; poloha udána vzhledem k jádru města)

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[2]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[9]

Instituce:
okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem

Průmysl a živnosti:
cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem

Služby:
3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace
Městem prochází silnice 101 v úseku Kladno - Unhošť - Rudná.
Městem prochází silnice 201 v úseku Křivoklát - Zbečno - Unhošť - Jeneč.
Místní částí Nouzov prochází silnice 118 v úseku Beroun - Kladno.
Okrajem území města vede rychlostní silnice R6 E48 s exitem 12 (Unhošť).
    • Železnice
Poblíž města vede železniční trať 120 Praha–Kladno–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863.
Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, něco přes 2 km severně od města.
  • Veřejná doprava 2011
    • Železniční doprava
Po trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko.
Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví.
    • Autobusová doprava
Ve městě měly zastávku autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MELICHAR, František. Monografie města Unhoště. Praha : F. Melichar, 1888. 242 s.  
  • MELICHAR, František. Paměti okresu Unhošťského. Praha : F. Melichar, 1890. 285 s.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760-1761. (česky a německy)

Kategorie Unhošť ve Wikimedia Commons