Křivoklátská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křivoklátská vrchovina
údolí Berounky v Křivoklátské vrchovině
přírodní rezervace Týřov

Nejvyšší bod Radeč (721 m n. m.)
Rozloha 745 km²
Střední výška 417,8 m

Nadřazená jednotka Brdská oblast
Sousední
jednotky
Džbán, Pražská plošina, Hořovická pahorkatina, Švihovská vrchovina, Plaská pahorkatina, Rakovnická pahorkatina
Podřazené
jednotky
Zbirožská vrchovina, Lánská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Křivoklátská vrchovina na mapě Česka
Křivoklátská vrchovina na mapě Česka
Horniny břidlice, ryolit
Povodí Berounka

Křivoklátská vrchovina je geomorfologický celek ve Středočeském a Plzeňském kraji. Tato členitá vrchovina je součástí Brdské oblasti v Poberounské soustavě. Většina území je tvořena zvrásněnými starohorními břidlicemi s vložkami buližníků, křemenců a spilitů. Na severozápadním okraji vystupují na povrch vyvřelé horniny (ryolit) z období starších prvohor. Charakteristickým rysem reliéfu jsou krátké hřbety ve směru JZ-SV, hluboké kaňonovité údolí řeky Berounky a jejích přítoků.

Nejvyšší vrchol, hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem je někdy považován za součást Brd[1]. Přes 84 % území je součástí CHKO Křivoklátsko.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Křivoklátská vrchovina se dělí na dva geomorfologické podcelky: členitější Zbirožskou vrchovinu a nižší, méně členitou Lánskou pahorkatinu.

Zbirožská vrchovina[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší část Zbirožské vrchoviny, Radečská vrchovina, je tvořena několika břidlicovými a křemencovými hřbety. Má podobný charakter reliéfu, rostlinstvo a živočišstvo jako blízké Brdy. Nejvyšším bodem je Radeč (721 m). K dalším významným vrcholům patří Brno (718 m), Hrad (680 m), Rumpál (638 m) a Bechlov (599 m).

Velmi členitým terénem se vyznačuje Vlastecká vrchovina na pravém břehu Berounky, tvořená výlevnými vyvřelinami z období kambria. Úzké skalní hřbety a hustá síť hlubokých roklí dodávají tomuto území velmi divoký ráz. Nejvyššími vrcholy jsou Těchovín (617 m), Vlastec (612 m) a Kohoutov (596 m).

Ve střední části území se nachází Hudlická vrchovina. Mírně zvlněný reliéf je tvořen starohorními břidlicemi, droby a dalšími usazenými horninami a vložkami odolných buližníků a křemenců, které často vystupují na povrch jako skalní suky. K známým buližníkovým skaliskům patří Vraní a Hudlická skála. Nejvyšším vrcholem je Krušná hora (609 m), úzký křemencový hřbet se zbytky po těžbě železné rudy.

Podél jihovýchodního okraje Křivoklátské vrchoviny se táhne úzký pruh silně zvrásněných břidlic a křemenců, označovaný jako Brdatky. Hřbet je na několika místech přerušen příčnými zářezy potoků. K významným vrcholům patří Děd, Tkalce a Zámecký vrch.

Lánská pahorkatina[editovat | editovat zdroj]

Lánská pahorkatina se rozkládá na sever od Berounky. Z hornin převládají starohorní břidlice a droby. Mírně zvlněný terén je rozčleněn údolími Kačáku a Klíčavy. Nejvyššími body jsou buližníkové suky Tuchonín (487 m) a Vysoký vrch.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším velkoplošným chráněným územím je CHKO Křivoklátsko, chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. V jihozápadní části Křivoklátské vrchoviny se nachází přírodní park Radeč. V současné době (počátek roku 2010) se jedná o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Plán péče CHKO Křivoklátsko do roku 2016 http://www.krivoklatsko.ochranaprirody.cz/res/data/101/013978.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.brdy-respublica.estranky.cz/fotoalbum/radec/radec