Želenice (okres Kladno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Želenice
Kostel sv. Jakuba Většího a dřevěná zvonice uprostřed Želenic.

Kostel sv. Jakuba Většího a dřevěná zvonice uprostřed Želenic.

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 599425
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 4,67 km²
počet obyvatel: 175 (2. 10. 2006)
nadmořská výška: 310 m
PSČ: 273 41
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Dolní Ulice 75
Želenice
27341 Brandýsek
starosta / starostka: Jiří Štulc
Oficiální web: http://www.zelenice.net
Ofic. web OÚ: http://www.zelenice.eu
E-mail: ou.zelenice@seznam.cz
Želenice na mapě
Želenice
Red pog.png
Želenice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Želenice se nachází 6 km jihovýchodně od Slaného v okrese Kladno, mezi Knovízí a Třebusicemi, blízko rychlostní silnice R7 Praha-Slaný.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stáří Želenic dosvědčuje kostel sv. Jakuba Většího, dominanta této vesnice. Již Antonín Podlaha uvádí, že kostel (loď) je patrně z doby románské. Uvádí se poprvé 1227 a pak r. 1352, ale oprýskaná omítka lodi na severní straně potvrdila jasně existenci želenického kostela (a tím i Želenic) snad v 11. století, určitě pak na konci 12. století.

Vedle kostela za malým hřbitovem na podezdívce stojí dřevěná zvonice s nízkou přisedlou mansardovou střechou. Zvony na želenické zvonici jsou z r. 1613 od slánského zvonaře Jindřicha Senomatského ze Štennštatu a z r. 1581 od Brikcího z Cinperka z Nového Města Pražského. Přímo v obci jsou chráněny tří památné stromy: dub letní u průjezdní silnice a lípa velkolistálípou malolistou dole na návsi. V údolí severně od vesnice, při cestě směrem k Podlešínu se nachází zajímavý pískovcový útvar, přírodní památka Podlešínská skalní jehla.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[1]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[1]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[6]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Želenice (305 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

cihelna, drůbežárna, 3 hostince, knihař, kovář, krejčí, obchod s ovocem a zeleninou, 3 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, starý materiál, obchod se střižním zbožím, trafika, 2 velkostatky

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy.
    • Železnice
Území obce protíná železniční trať 121 Hostivice - Středokluky - Podlešín se zastávkou Želenice u Slaného. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1873.
  • Veřejná doprava 2011
    • Železniční doprava
Po trati 121 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích z Prahy do Slaného.
    • Autobusová doprava
V obci zastavovaly autobusové linky Slaný-Brandýsek-Praha (11 spojů tam i zpět) a Velvary-Kladno (1 spoje tam, 2 spoje zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).

Nádraží[editovat | editovat zdroj]

Ke katastru obce patří též nádraží „Želenice u Slaného“ na trati 121 z roku 1872, které je vzdáleno téměř 2 kilometry východně od vsi, a okolní zástavba, která je pojmenovaná jako ulice U nádraží. Fakticky patří tato miniosada spíše k asi kilometr vzdáleným Třebusicím, z Želenic do ní ani nevede přímá cesta. Kdysi bývala u nádraží restaurace U Hofmannů.[8]

Nádražní budova je ve zdevastovaném stavu a České dráhy uvažují o její demolici, pokud se nepodaří ji nikomu prodat, což je pravděpodobné.[8] Nádraží Želenice u Slaného je jedinou stanicí na trati 121, ve které nestaví žádné vlaky: letní cyklovlaky jinak staví ve všech ostatních stanicích a zastávkách. Nádražní budova je obydlena nelegálními obyvateli a celá oblast kolem nádraží se od 90. let 20. století změnila v cikánskou osadu, v níž jsou obydleny zbytky domů i karavany na zahradách, po osadě se povalují hromady odpadků a dílů rozebraných automobilů v rámci neoficiálního vrakoviště. Zárodek osady tvořili Romové, kteří v 80. letech pracovali u Českých drah a legálně obývali některé budovy. Evropský sociální fond odhaduje počet romských obyvatel osady na 51–75, se stoprocentní nezaměstnaností, většinou bez českého občanství a bez povolení k trvalému pobytu. Neexistuje a nepřipravuje se žádná koncepce řešení této lokality.[9] Na černé skládce u osady dochází k častým požárům,[10] rovněž nádražní budova je poškozena někdejším požárem.[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Zákon č. 36/1960 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1942. (česky a německy)
  8. a b Zprávy TV Prima, 26. 1. 2010, reportér Patrik Kaizr (Nádraží Želenice u Slaného, youtube.com)
  9. a b 5.11.24 Želenice, lokalita A, mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice, Evropský sociální fond v ČR
  10. Rok 2009: Počet požárů se snížil, Kladenský deník, 2. 3. 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu