Želenice (okres Kladno)
| Želenice | |
|---|---|
Kostel sv. Jakuba Většího a dřevěná zvonice uprostřed Želenic. |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0203 599425 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Slaný |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,67 km² |
| počet obyvatel: | 175 (2. 10. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 12′ 35″ s. š., 14° 10′ 17″ v. d. |
| nadmořská výška: | 310 m |
| PSČ: | 273 41 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Dolní Ulice 75 Želenice 27341 Brandýsek |
| starosta / starostka: | Jiří Štulc |
| Oficiální web: http://www.zelenice.net Ofic. web OÚ: http://www.zelenice.eu E-mail: ou.zelenice@seznam.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Želenice se nachází 6 km jihovýchodně od Slaného v okrese Kladno, mezi Knovízí a Třebusicemi, blízko rychlostní silnice R7 Praha-Slaný.
Obsah |
Historie[editovat]
Stáří Želenic dosvědčuje kostel sv. Jakuba Většího, dominanta této vesnice. Již Antonín Podlaha uvádí, že kostel (loď) je patrně z doby románské. Uvádí se poprvé 1227 a pak r. 1352, ale oprýskaná omítka lodi na severní straně potvrdila jasně existenci želenického kostela (a tím i Želenic) snad v 11. století, určitě pak na konci 12. století.
Vedle kostela za malým hřbitovem na podezdívce stojí dřevěná zvonice s nízkou přisedlou mansardovou střechou. Zvony na želenické zvonici jsou z r. 1613 od slánského zvonaře Jindřicha Senomatského ze Štennštatu a z r. 1581 od Brikcího z Cinperka z Nového Města Pražského. Přímo v obci jsou chráněny dva památné stromy: dub letní u průjezdní silnice a lípa velkolistá dole na návsi. V údolí severně od vesnice, při cestě směrem k Podlešínu se nachází zajímavý pískovcový útvar, přírodní památka Podlešínská skalní jehla.
Územněsprávní začlenění[editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[1]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[1]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[1]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[4]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[6]
Rok 1932[editovat]
V obci Želenice (305 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]
cihelna, drůbežárna, 3 hostince, knihař, kovář, krejčí, obchod s ovocem a zeleninou, 3 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, starý materiál, obchod se střižním zbožím, trafika, 2 velkostatky
Doprava[editovat]
- Dopravní síť
- Pozemní komunikace
-
- Do obce vedou silnice III. třídy.
-
- Železnice
-
- Území obce protíná železniční trať 121 Hostivice - Středokluky - Podlešín se zastávkou Želenice u Slaného. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1873.
- Veřejná doprava 2011
- Železniční doprava
-
- Po trati 121 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích z Prahy do Slaného.
-
- Autobusová doprava
-
- V obci zastavovaly autobusové linky Slaný-Brandýsek-Praha (11 spojů tam i zpět) a Velvary-Kladno (1 spoje tam, 2 spoje zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).
Nádraží[editovat]
Ke katastru obce patří též nádraží „Želenice u Slaného“ na trati 121 z roku 1872, které je vzdáleno téměř 2 kilometry východně od vsi, a okolní zástavba, která je pojmenovaná jako ulice U nádraží. Fakticky patří tato miniosada spíše k asi kilometr vzdáleným Třebusicím, z Želenic do ní ani nevede přímá cesta. Kdysi bývala u nádraží restaurace U Hofmannů.[8]
Nádražní budova je ve zdevastovaném stavu a České dráhy uvažují o její demolici, pokud se nepodaří ji nikomu prodat, což je pravděpodobné.[8] Nádraží Želenice u Slaného je jedinou stanicí na trati 121, ve které nestaví žádné vlaky: letní cyklovlaky jinak staví ve všech ostatních stanicích a zastávkách. Nádražní budova je obydlena nelegálními obyvateli a celá oblast kolem nádraží se od 90. let 20. století změnila v cikánskou osadu, v níž jsou obydleny zbytky domů i karavany na zahradách, po osadě se povalují hromady odpadků a dílů rozebraných automobilů v rámci neoficiálního vrakoviště. Zárodek osady tvořili Romové, kteří v 80. letech pracovali u Českých drah a legálně obývali některé budovy. Evropský sociální fond odhaduje počet romských obyvatel osady na 51–75, se stoprocentní nezaměstnaností, většinou bez českého občanství a bez povolení k trvalému pobytu. Neexistuje a nepřipravuje se žádná koncepce řešení této lokality.[9] Na černé skládce u osady dochází k častým požárům,[10] rovněž nádražní budova je poškozena někdejším požárem.[9]
Osobnosti[editovat]
Narodili se zde:
- Jan Evangelista Šťastný (1824-1913), středoškolský profesor a autor učebnic
- František Kytka (1845-1898), pražský nakladatel, knihkupec a politik
Reference[editovat]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1942. (česky a německy)
- ↑ a b Zprávy TV Prima, 26. 1. 2010, reportér Patrik Kaizr (Nádraží Želenice u Slaného, youtube.com)
- ↑ a b 5.11.24 Želenice, lokalita A, mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice, Evropský sociální fond v ČR
- ↑ Rok 2009: Počet požárů se snížil, Kladenský deník, 2. 3. 2010
Externí odkazy[editovat]
- Želenice, obecní stránky
