Sazená
| Sazená | |
|---|---|
Křižovatka v centru obce |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0203 532801 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Slaný |
| pověřená obec: | Velvary |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 6,77 km² |
| počet obyvatel: | 272 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 18′ 32″ s. š., 14° 17′ 4″ v. d. |
| nadmořská výška: | 176 m |
| PSČ: | 273 24 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Sazená 1 27324 Velvary |
| starosta / starostka: | Ing.Rudolf Votruba |
| Oficiální web: http://www.sazena.cz E-mail: ou.sazena@seznam.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Sazená se nachází 7,5 km severně od Kralup nad Vltavou a 4,5 km severovýchodně od Velvar v okrese Kladno, kraj Středočeský. Vsí protéká Bakovský potok. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 272 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
V našich zemích se vyskytuje jediná obec jménem Sazená. Určitý výklad tohoto názvu přitom předpokládá, že ves vznikla zřejmě v rámci kolonizace někdy ve 12. století, kdy v neobydlené krajině byli „vysazeni“ odjinud převedení obyvatelé.
Přitom území Sazené a jejího okolí bylo osídleno už od pravěku, ovšem nikoliv nepřetržitě, jak lze odvozovat z dosavadních archeologických nálezů. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Sazené pak pochází z roku 1295, kdy zde sídlili vladykové Theodorik a Držkraj.
Ve 14. století náležela ves drobným šlechticům, avšak další konkrétní zprávy pocházejí až z roku 1396. V době husitských válek zapsal tuto ves komusi roku 1420 král Zikmund Lucemburský, snad bratrům z Dvěníkova. V následujícím roce se zdejšího majetku zmocnili Pražané a drželi i pronajímali ho až do roku 1432.
Od 2. pol. 15. století byla Sazená zřejmě opět v rukou drobných rytířů, avšak roku 1467 zde měl platy od nějakých lidí zároveň i augustiniánský klášter v Pšovce pod Mělníkem. Rovněž další zprávy ukazují, že v minulosti Sazená dlouho sestávala ze dvou až tří dílů, které náležely různým majitelům. Roku 1513 byla Sazená vypálena.
V 1. pol. 16. století patřila Sazená Starému Městu Pražskému. Roku 1547 musela jeho obec postoupit své sazenské díly královské komoře a následně byly králem Ferdinandem I. roku 1548 prodány Floriánovi Gryspekovi z Gryspachu. Tento pán připojil Sazenou k panství Nelahozeves, které v dolním Povltaví budoval od roku 1544. Za vlády Gryspeků byl roku 1606 dostavěn sazenský zámek.
V dalších letech se obec stále rozvíjela a vznikl statek Sazená. Ten byl roku 1757 prodán klášteru premonstrátek v Doksanech. V době jejich hospodaření zde pomalu zanikl pivovar, ale byly postaveny velké stodoly, sýpka a ovčín.
Starý sazenský most, ozdobený sochami, byl rekonstruován. Opraven byl zámek, mlýn i další objekty. Celkově lze říci, že kolem roku 1773 dosáhl statek Sazená strukturálně svého vrcholu.
Roku 1782 byl klášter v Doksanech zrušen císařem Josefem II. Statek Sazená byl prodán Oldřichu Kinskému a ten jej připojil k velkému panství Zlonice.
Roku 1810 došlo k největšímu požáru Sazené v její historii. Shořelo 30 stavení, tj. více než polovina, a to na pravém břehu potoka. Za pomoci Ferdinanda Kinského se však ves rychle zotavila. Jedním z nejrušnějších roků v historii sazenského statku se stal rok 1813, neboť zde pochodovaly nekonečné proudy vojsk, přemísťujících se k bitvám u Drážďan, u Chlumce a u Lipska. Po napoleonských válkách pak nastal poměrný klid.
Když v revolučním roce 1848 došlo ke zrušení roboty, zanikl i statek Sazená, neboť se v rámci zlonického panství rozdělil na dva samostatné dvory. Kinští tu však jako vlastníci půdy vystupovali ještě až do zániku Rakouska-Uherska. Úplný rozpad bývalého panského statku Sazená přivodila teprve pozemková reforma, provedená novou Československou republikou. Veškerá půda tu byla rozparcelována v červnu 1921, zároveň převzala obec Sazená zámek a většinu lesa.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[1]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary[1]
- 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[1]
- 1913 země česká, kraj Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[2]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[4]
- 1945 země česká, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]
Rok 1932 [editovat]
Ve vsi Sazená (640 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie, 3 hostince, kolář, 2 kováři, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pokrývači, 13 rolníků, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Sazené, 2 trafiky
Pamětihodnosti [editovat]
- Mlýn, po přestavbách nyní v barokním slohu.
- Renesanční zámek, stavěn na přelomu 16. a 17. století.
- Řopík Sazená, atypický lehký objekt vz. 37 předválečného československého opevnění tzv. Pražské čáry, situovaný přímo uprostřed vsi. Po rekonstrukci, provedené v letech 2007 až 2008, bývá pravidelně zpřístupňován veřejnosti.
- V katastru obce se nacházejí dva zeměpisné extrémy okresu Kladno:
- nejvýchodnější bod okresu ( 50° 17′ 57″ s. š., 14° 18′ 23″ v. d.), kterým je roh lesa u stožáru vysokého napětí na návrší Na horách, asi 1,5 km jihovýchodně od Sazené (233 m n. m.)
- nejnižší místo okresu (173 m n. m.), pole na levém břehu Bakovského potoka (ne již sám břeh), zhruba 1 km severovýchodně od Sazené ( 50° 18′ 37″ s. š., 14° 18′ 4″ v. d.)
Osobnosti [editovat]
- Zemřel zde Antonín Strnad (1746-1799), český meteorolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy.
- Narodil se zde Josef Lev (1832-1898), český operní pěvec a skladatel.
Doprava [editovat]
- Dopravní síť
- Pozemní komunikace
-
- Do obce vedou silnice III. třídy.
-
- Železnice
-
- Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
-
- Nejblíže obci je železniční zastávka Nové Ouholice ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 091 z Prahy a Kralup nad Vltavou do Vraňan.
-
- Ve vzdálenosti 4 km leží koncová železniční dopravna Velvary ležící na trati 111 z Kralup nad Vltavou do Velvar.
- Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
-
- Obcí projížděla v pracovních dnech autobusová linka Vraný-Velvary-Praha (1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).
-
- V obci zastavovala v pracovních dnech autobusová linka Velvary-Nová Ves (7 spojů tam i zpět) (dopravce Autodoprava LAMER, s.r.o.).
-
- O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1524. (česky a německy)
