Přelíc
| Přelíc | |
|---|---|
Letecký pohled na Přelíc od jihovýchodu. |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0203 532771 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Slaný |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 3,79 km² |
| počet obyvatel: | 358 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 12′ 26″ s. š., 14° 2′ 31″ v. d. |
| nadmořská výška: | 288 m |
| PSČ: | 273 05 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Přelíc 119 27305 Smečno |
| starosta / starostka: | Milan Klíma |
| Oficiální web: http://www.prelic.cz E-mail: ouprelic@volny.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Přelíc se nachází v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi devět kilometrů severozápadně od Kladna a čtyři kilometry jihozápadně od města Slaný. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 358 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Prehistorické osídlení území dnešní obce Přelíc, zvané dříve také Přelice, potvrzuje pohanské pohřebiště odkryté poblíž obce roku 1894. První písemné dochované zprávy o vsi jsou ze 14.stol., ale některé architektonické prvky zdejšího kostela svědčí o tom, že tu kostel i ves byly již ve 13. stol., ne-li koncem 12. stol.
Prvním známým zemanem nebo vladykou je Onřej z Přelíce. Jeho pečetidlo má ve štítě 3 rolničky a opis kolem znaku: S. andree de przielicz. Bylo zhotoveno při jeho jmenování v roce 1352. Později byl znám také Štěpán z Přelíce, ten je jmenovaný k roku 1361. Zřejmě poslední z tohoto rodu byl Lukáš z Přelíce, který jako poslední převzal žezlo vladyky v Přelíci roku 1380.
Známé osobnosti [editovat]
- Jiří Koula (30. března 1908 - 5. června 1983) Přezdívaný Warren, pracoval ve Slánském divadle[1].
- Jaroslav Jan Pála (*27. září 1882 - 9. března 1963) - Byl starostou města Slaný[2].
- Václav Čečrdle (*27. března 1892) Voják[3]
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[4]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[4]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]
Rok 1932 [editovat]
V obci Přelíc (přísl.Studeněves, 893 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
autodrožka, 2 cihelny, cukrovar, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla z roku 1361, přestavován v 2. polovině 16. století, oltář a zařízení rokokové z 2. pol. 18. století [11]
- Dřevěná hřbitovní zvonice ze 17. století. Na zvonici se nachází zvon z roku 1486 a doložen je zde zvon z roku 1679 od Fridricha Michala Schönfelda a zvon z r. 1734.
- Zvon z r. 1486, zavěšený na zvonici. Ve starší literatuře se za rok vzniku nesprávně uvádí r. 1386, a proto je považován za zvon s nejstarším českým nápisem. Srovnáním s jinými zvony je však nade vší pochybnost, že zvon pochází až z konce 15. století.[12]
Pověsti [editovat]
Lakotný pán ze Smečna chtěl nechat ulít zvon do kostela sv. Petra a Pavla. Aby ušetřil na kovu, nechal roztavit kovovou rakev zakladatele Smečna, ač jej před tím mnozí varovali. Při odlévání se smečenská paní se synem nahnuli nad nádobu s rozžhavenou zvonovinou a oba tam nedopatřením spadli a uhořeli. Smečenský pán pak zakázal zvonit zvonem až do své smrti, protože mu jeho hlas připomínal nářek a sténání.
Doprava [editovat]
- Silniční doprava
- Do obce vedou silnice III. třídy.
- Ve vzdálenosti 2 km lze najet na silnici 7 Praha - Chomutov.
- Železniční doprava
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
- Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
- Autobusová doprava
- V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mšec, Nové Strašecí, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[13]
Citace [editovat]
- ↑ http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo202.htm, http://kvsonline.slansko.cz/opacsql/zaznam.php?detail_num=39376&vers=1&lang=cze, http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=5246
- ↑ http://www.soudobedejiny.wz.cz/data/Pala.pdf , http://www.kosmas.cz/knihy/138168/prokleti-tovarnika-paly/ , http://www.radiojournal.cz/rj1/rj1-2.htm
- ↑ http://karelvasatko.cz/zivotopisy-legionaru/ruske-legie-/cecrdle-vaclav
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1430. (česky a německy)
- ↑ Umělecké památky Čech 3, Academia, Praha 1980
- ↑ HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Literatura [editovat]
- HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
- KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
