Přelíc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přelíc
Letecký pohled na Přelíc od jihovýchodu.

Letecký pohled na Přelíc od jihovýchodu.

znak obce Přelícvlajka obce Přelícznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 532771
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 3,79 km²
počet obyvatel: 379 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 288 m
PSČ: 273 05
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Přelíc 119
27305 Smečno
starosta / starostka: Milan Klíma
Oficiální web: http://www.prelic.cz
E-mail: ouprelic@volny.cz
Přelíc na mapě
Přelíc
Red pog.png
Přelíc
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Přelíc se nachází v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se nad soutokem potoků Drneckého a Šternberského na západním okraji Pražské plošiny, zhruba 9 kilometrů severozápadně od Kladna a 4 kilometry jihozápadně od Slaného. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 358 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Prehistorické osídlení území dnešní obce Přelíc, zvané dříve také Přelice, potvrzuje pohanské pohřebiště odkryté poblíž obce roku 1894. První písemné dochované zprávy o vsi jsou ze 14. století, ale některé architektonické prvky zdejšího kostela svědčí o tom, že tu kostel i ves byly již ve 13. stol., ne-li koncem 12. stol.
Prvním známým zemanem nebo vladykou je Onřej z Přelíce. Jeho pečetidlo má ve štítě 3 rolničky a opis kolem znaku: S. andree de przielicz. Bylo zhotoveno při jeho jmenování v roce 1352. Později byl znám také Štěpán z Přelíce, ten je jmenovaný k roku 1361. Zřejmě poslední z tohoto rodu byl Lukáš z Přelíce, který jako poslední převzal žezlo vladyky v Přelíci roku 1380.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Přelíc (přísl.Studeněves, 893 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

autodrožka, 2 cihelny, cukrovar, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zvonice
  • Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla z roku 1361, přestavován v 2. polovině 16. století, oltář a zařízení rokokové z 2. pol. 18. století [11]
  • Dřevěná hřbitovní zvonice ze 17. století. Na zvonici se nachází zvon z roku 1486 a doložen je zde zvon z roku 1679 od Fridricha Michala Schönfelda a zvon z r. 1734.
    • Zvon z r. 1486, zavěšený na zvonici. Ve starší literatuře se za rok vzniku nesprávně uvádí r. 1386, a proto je považován za zvon s nejstarším českým nápisem. Srovnáním s jinými zvony je však nade vší pochybnost, že zvon pochází až z konce 15. století.[12]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Lakotný pán ze Smečna chtěl nechat ulít zvon do kostela sv. Petra a Pavla. Aby ušetřil na kovu, nechal roztavit kovovou rakev zakladatele Smečna, ač jej před tím mnozí varovali. Při odlévání se smečenská paní se synem nahnuli nad nádobu s rozžhavenou zvonovinou a oba tam nedopatřením spadli a uhořeli. Smečenský pán pak zakázal zvonit zvonem až do své smrti, protože mu jeho hlas připomínal nářek a sténání.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec Přelíc od jihovýchodu
  • Silniční doprava
Do obce vedou silnice III. třídy.
Ve vzdálenosti 2 km lze najet na silnici I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mšec, Nové Strašecí, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[13]

Citace[editovat | editovat zdroj]

  1. http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo202.htm, http://kvsonline.slansko.cz/opacsql/zaznam.php?detail_num=39376&vers=1&lang=cze, http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=5246
  2. http://www.soudobedejiny.wz.cz/data/Pala.pdf , http://www.kosmas.cz/knihy/138168/prokleti-tovarnika-paly/ , http://www.radiojournal.cz/rj1/rj1-2.htm
  3. http://karelvasatko.cz/zivotopisy-legionaru/ruske-legie-/cecrdle-vaclav
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1430. (česky a německy)
  11. Umělecké památky Čech 3, Academia, Praha 1980
  12. HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]