Neprobylice
| Neprobylice | |
|---|---|
Zvonice v Neprobylicích |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0203 571521 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Slaný |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 3,44 km² |
| počet obyvatel: | 125 (2010) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 15′ 50″ s. š., 14° 1′ 39″ v. d. |
| nadmořská výška: | 251 m |
| PSČ: | 273 75 |
| zákl. sídelní jednotky: | |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 678040 |
| adresa obecního úřadu: | Neprobylice 4 27375 Třebíz |
| starosta / starostka: | Marie Holubová |
| Oficiální web: http://www.neprobylice.cz Ofic. web OÚ: http://www.neprobylice.com |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Neprobylice se nachází 5,5 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Vsí protéká Pozdeňský potok, který se v této dolní části nazývá Bakovský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 134 obyvatel, v roce 2010 byl počet obyvatel 125.
Obsah |
Historie [editovat]
Archeologické vykopávky doložily osídlení již v pravěku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316 ve spojení se jménem šlechtice Michala z Neprobylic. Později bylo panství rozděleno na dvě části. V horní části se nacházela tvrz Hrádek pocházející ze 14.století, která stojí dodnes. V dolní části vybudovali vladykové z Hřivic Dolní tvrz. Tato tvrz však později pustla a beze stopy zanikla.[1] O sloučení panství se zasloužil rytíř Václav starší Pětipeský z Chýš a Egenberka, který odkoupil v roce 1572 obě části Neprobylic. Pětipeští byli aktivními účastníky stavovského povstání v roce 1618, proto byl jejich majetek po Bílé hoře konfiskován. Neprobylice připadly Jaroslavu Bořitovi z Martinic na Smečně, který byl před tím jedním z defenestrovaných královských místodržících.[2] Neprobylice se tak staly součástí smečensko-martinického a později clam-martinického panství. Až do konce feudalismu zůstaly Neprobylice v držení rodu Martiniců. Od roku 1850 byly Neprobylice obcí na okrese Slaný, v letech 1961 až 1979 osadou patřící ke Kutrovicím, v letech 1980 až 1990 částí obce Kvílice a od roku 1990 samostatnou obcí na okrese Kladno.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svatého Ducha. Původní starodávný kostel, který stál uprostřed vsi poblíž tvrzi Hrádek byl v roce 1741 rozbořen pro starobu a vlhkost. Zůstala po něm zvonice na návsi. Na jeho místě leží v trávě asi půl metru veliký kříž. V roce byl kostel znovu vystaven na jižní straně Neprobylic, původně v barokním stylu. V 19. století byl upraven, dnes je zchátralý.
- Zvonice na návsi, dřevěná na zděné podezdívce, replika z roku 1896 nahradila původní zchátralou stavbu z druhé poloviny 15. století, pozůstalou při starém kostele, zbořeném roku 1741. Trojice zvonů je původní. Největší zvon Václav odlil zvonař Brikcí z Cimperka roku 1595 na náklad Václava a Isoldy Pětipeských z Chyš, prostřední zvon Jindřich zhotovil mistr Bartoloměj Berounský roku 1510, nejmenší zvon Marie není datován (15. století?) a jeho tvůrce zůstává neznámý. V podezdívce zabudována dvojice renesančních náhrobníků někdejších majitelů vsi, pánů Pětipeských z Chýš a Egerberka z let 1602 a 1604. Zvonice podobného typu se dochovaly ještě v Kvílicích a Rakovníku.
- Zbytky tvrze Hrádek označované také jako Horní tvrz pocházející ze 14. století, zachovány zůstaly jen sklepy a zdi. Na jižní straně je deska s letopočtem 1588, znaky Václava staršího Pětipeského z Chýš a Egenberka a jeho manželky. Tvrz se rekonstruuje.
Doprava [editovat]
- Silniční doprava
- Okolo zastavěné části obce vede silnice 7 Praha - Chomutov v úseku Slaný - Louny.
- Železniční doprava
- Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
- Nejblíže obci je železniční zastávka Královice u Zlonic (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
- Ve vzdálenosti 7 km jsou železniční stanice Slaný a Zlonice (pro veškerou dopravu) ležící na stejné trati.
- Autobusová doprava
- V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Klobuky, Mšec, Panenský Týnec, Praha, Slaný (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[9]
Fotografie [editovat]
-
Náhrobník z roku 1602
-
Horní tvrz neboli Hrádek v Neprobylicích ze 14.století
.JPG)
Reference [editovat]
- ↑ http://www.neprobylice.cz/
- ↑ http://www.aristokracie.cz/news/slechticky-rod-petipeskych/
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
