Neprobylice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Slánsku. O části města Podbořany pojednává článek Neprobylice (Podbořany).
Neprobylice
Zvonice v Neprobylicích

Zvonice v Neprobylicích

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 571521
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 3,44 km²
počet obyvatel: 125 (2010)
nadmořská výška: 251 m
PSČ: 273 75
zákl. sídelní jednotky:
části obce: 1
katastrální území: 678040
adresa obecního úřadu: Neprobylice 4
27375 Třebíz
starosta / starostka: Marie Holubová
Oficiální web: http://www.neprobylice.cz
Ofic. web OÚ: http://www.neprobylice.com
Neprobylice na mapě
Neprobylice
Red pog.png
Neprobylice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Neprobylice se nachází 5,5 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Vsí protéká Pozdeňský potok, který se v této dolní části nazývá Bakovský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 134 obyvatel, v roce 2010 byl počet obyvatel 125.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické vykopávky doložily osídlení již v pravěku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316 ve spojení se jménem šlechtice Michala z Neprobylic. Později bylo panství rozděleno na dvě části. V horní části se nacházela tvrz Hrádek pocházející ze 14.století, která stojí dodnes. V dolní části vybudovali vladykové z Hřivic Dolní tvrz. Tato tvrz však později pustla a beze stopy zanikla.[1] O sloučení panství se zasloužil rytíř Václav starší Pětipeský z Chýš a Egenberka, který odkoupil v roce 1572 obě části Neprobylic. Pětipeští byli aktivními účastníky stavovského povstání v roce 1618, proto byl jejich majetek po Bílé hoře konfiskován. Neprobylice připadly Jaroslavu Bořitovi z Martinic na Smečně, který byl před tím jedním z defenestrovaných královských místodržících.[2] Neprobylice se tak staly součástí smečensko-martinického a později clam-martinického panství. Až do konce feudalismu zůstaly Neprobylice v držení rodu Martiniců. Od roku 1850 byly Neprobylice obcí na okrese Slaný, v letech 1961 až 1979 osadou patřící ke Kutrovicím, v letech 1980 až 1990 částí obce Kvílice a od roku 1990 samostatnou obcí na okrese Kladno.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Ducha. Původní starodávný kostel, který stál uprostřed vsi poblíž tvrzi Hrádek byl v roce 1741 rozbořen pro starobu a vlhkost. Zůstala po něm zvonice na návsi. Na jeho místě leží v trávě asi půl metru veliký kříž. V roce byl kostel znovu vystaven na jižní straně Neprobylic, původně v barokním stylu. V 19. století byl upraven, dnes je zchátralý.
  • Zvonice na návsi, dřevěná na zděné podezdívce, replika z roku 1896 nahradila původní zchátralou stavbu z druhé poloviny 15. století, pozůstalou při starém kostele, zbořeném roku 1741. Trojice zvonů je původní. Největší zvon Václav odlil zvonař Brikcí z Cimperka roku 1595 na náklad Václava a Isoldy Pětipeských z Chyš, prostřední zvon Jindřich zhotovil mistr Bartoloměj Berounský roku 1510, nejmenší zvon Marie není datován (15. století?) a jeho tvůrce zůstává neznámý. V podezdívce zabudována dvojice renesančních náhrobníků někdejších majitelů vsi, pánů Pětipeských z Chýš a Egerberka z let 1602 a 1604. Zvonice podobného typu se dochovaly ještě v Kvílicích a Rakovníku.
  • Zbytky tvrze Hrádek označované také jako Horní tvrz pocházející ze 14. století, zachovány zůstaly jen sklepy a zdi. Na jižní straně je deska s letopočtem 1588, znaky Václava staršího Pětipeského z Chýš a Egenberka a jeho manželky. Tvrz se rekonstruuje.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava
Okolo zastavěné části obce vede silnice I/7 Praha - Chomutov v úseku Slaný - Louny.
  • Železniční doprava
Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
Nejblíže obci je železniční zastávka Královice u Zlonic (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
Ve vzdálenosti 7 km jsou železniční stanice Slaný a Zlonice (pro veškerou dopravu) ležící na stejné trati.
  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Klobuky, Mšec, Panenský Týnec, Praha, Slaný (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[9]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.neprobylice.cz/
  2. http://www.aristokracie.cz/news/slechticky-rod-petipeskych/
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]