Páleč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Slánsku. O osadě na Lovosicku pojednává článek Páleč (Velemín).
Páleč
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 564192
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 5,52 km²
počet obyvatel: 217 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 254 m
PSČ: 273 71
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Páleč 65
27371 Zlonice
starosta / starostka: František Kubásek
Oficiální web: http://www.obecpalec.cz
E-mail: ou.palec@seznam.cz
Páleč na mapě
Páleč
Red pog.png
Páleč
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Páleč, někdy zvaná také Velký Páleč, se nachází severní části okresu Kladno mezi obcemi Vraný a Zlonice asi deset kilometrů severně od města Slaný. Dominantou obce je gotický kostel Narození Panny Marie z let 1333 - 1338. Kladno, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 184 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce nejspíše souvisel s tím, že obec vznikla na místě vypáleného lesa při kolonizaci ve 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V obci stála tvrz, na níž sídlil místní zeman. V první polovině 14. století patřila alespoň část obce biskupu Janu z Dražic, který ji daroval nově založenému klášteru Augustiniánů v Roudnici nad Labem. Ten měl nejpozději roku 1338 také patronátní právo ke zdejšímu kostelu. Po husitských válkách přešla obec do majetku českých panovníků, kteří ji propůjčovali. V 16. století ji získali od císaře Ferdinanda I. páni Hrobčičtí z Hrobčic, kteří ji drželi do roku 1623.

Z bývalé tvrze je vidět, jak se rýsují siluety Hazmburku či Milešovky. Ještě v roce 1928 bylo možno pozorovat pod travou a mechem asi 40 m široké a 36 m dlouhé původní zdivo základů vlastní tvrze. Samotná tvrz zřejmě zanikla ve válce třicetileté, kdy bylo jmění Hrobčických skonfiskováno.

Jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách obce byl bezpochyby Štěpán z Pálče, syn místního vladyky, který byl přítelem Mistra Jana Husa. V době svých studií jezdili společně do Pálče na prázdniny. Společně působily také na Univerzitě v Praze, kde patřili k reformní straně. Do sporu se oba dostali po Husově vystoupení proti prodeji odpustků v Praze, vyhlášeném papežem Janem XXIII. a po Pálčově návratu z Itálie. Páleč se i přes dlouholeté přátelství na Kostnickém koncilu roku 1415 postavil v Husově procesu na stranu žalobců a podílel se tak na jeho odsouzení. Později nemohl zůstat v Čechách a zemřel ve vyhnanství v Polsku.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[1]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[1]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[6]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Páleč (430 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

holič, 3 hostince, kapelník, kolář, 2 kováři, 6 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Páleč, trafika

Památky[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava
Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železniční doprava
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Nejblíže obci je železniční stanice Zlonice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava
Obcí projížděla v červnu 2011 autobusová linka Slaný-Zlonice-Vraný (8 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Zákon č. 36/1960 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 976. (česky a německy)
  8. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]