Stehelčeves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stehelčeves
Budova obecního úřadu, knihovny a pošty na křižovatce uprostřed Stehelčevsi.

Budova obecního úřadu, knihovny a pošty na křižovatce uprostřed Stehelčevsi.

znak obce Stehelčevesvlajka obce Stehelčevesznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 532851
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Kladno
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 4,98 km²
počet obyvatel: 733 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 276 m
PSČ: 273 42
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Hlavní 43
273 42 Stehelčeves
starosta / starostka: Jaroslava Štancová
Oficiální web: http://www.obecstehelceves.cz/
E-mail: ou@obecstehelceves.cz
Stehelčeves na mapě
Stehelčeves (Česko)
Red pog.png
Stehelčeves, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Stehelčeves je obec ve středních Čechách, 7 km severovýchodně od Kladna. Má výměru 4,98 km² a čítá 644 obyvatel. PSČ zdejší pošty je 273 42.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vesnice je položena v mělkém údolí Dřetovického potoka v nadmořské výšce 270-300 m (střed 276 m). Ke Stehelčevsi přináleží i budovy někdejšího Středočeského pivovaru (1901-1929), stojící o samotě 1,5 km severozápadně při silnici Vrapice-Brandýsek. Na návrší nad jihozápadním okrajem obce, zčásti na jejím katastru, se rozkládá mohutná Buštěhradská halda.

Obec je sídlem Mikroregionu tří potoků, sdružení obcí Stehelčeves, Brandýsek, Cvrčovice, Dřetovice, Libochovičky a Zájezd.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Při východním okraji vsi se nad Dřetovickým potokem zvedá malý pahorek Homolka. Systematické výzkumy amerických a českých archeologů v letech 1929-1931 a 1960-1961 na jeho temeni odkryly pozůstatky eneolitického hradiště, označovaného Homolka u Stehelčevsi, jednoho z nejvýznamnějších pozůstatků řivnáčské kultury.

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1316, kdy se připomíná jistý Jan ze Stehelčevsi („Jan de Stehelcziewssi“). Při západním okraji obecního katastru (při dnešní polní cestě z Vrapic do Cvrčovic) fungoval v letech 1841-1891 kamenouhelný důl Vítek, hluboký 159 m. Dnes jej v těchto místech připomínají jen menší haldy hlušiny a násep bývalé vlečky. 900 m východně od dolu Vítek byla v letech 1871-1873 vyhloubena další šachta, záhy přeměněná na Středočeský pivovar. Jeho pivo (vyráběné z důlních vod) však nebylo valné kvality a po čase i on zanikl. Nyní areál bývalého pivovaru slouží drobné obchodní a výrobní činnosti.

Do počátku 20. století náležely ke Stehelčevsi také Vrapice, dnes součást města Kladna. V lidové mluvě se jméno obce užívá v podobě Stelčoves, tento tvar býval kdysi i úředním názvem obce.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[1]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[1]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Stehelčeves (přísl. Vrapice, 1781 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel, 2 sbory dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

lékař, nákladní doprava, cihelna, obchod s deštníky, důl Prago, galanterie, 2 holiči, 8 hostinců, důlní inženýr, jednatelství, kapelník, kolář, konsum Včela, kovář, 2 mlýny, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, pilníkář, 2 obchody s lahvovým pivem, pivovar, pokrývač, porodní asistentka, 8 obchodů se smíšeným zbožím, sladovna, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, obchod se zemskými plodinami

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice II/101 v úseku Kralupy nad Vltavou - Kladno.
Po hranici území obce vede rychlostní silnice R7 Praha - Chomutov, nejblíže je exit 9 (Buštěhrad) ve vzdálenosti 1 km.
    • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Nejblíže obci je železniční stanice Brandýsek ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna.
  • Veřejná doprava 2011
    • Autobusová doprava
V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Slaný, Středokluky.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Ve Stehelčevsi je mateřská a základní škola 1. stupně. Působí zde fotbalový oddíl SK Stehelčeves.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1601-1602. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]