Smečno
| Smečno | |
|---|---|
Smečenský zámek |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0203 532835 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Slaný |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 9,62 km² |
| počet obyvatel: | 1 896 |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 11′ 17″ s. š., 14° 2′ 31″ v. d. |
| nadmořská výška: | 372 m |
| PSČ: | 273 05 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Smečno náměstí T. G. Masaryka 12 273 05 Smečno |
| starosta / starostka: | Pavla Štrobachová |
| Oficiální web: http://www.smecno-mesto.cz/ E-mail: mesto.smecno@quick.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Smečno je malé město ve Středočeském kraji, 7 km severozápadně od Kladna a 6 km jihozápadně od Slaného; má 1 896 obyvatel.
Obsah |
Poloha [editovat]
Městečko se rozkládá v nadmořské výšce 340 až 375 metrů na návrší, mírně se sklánějícím k severovýchodu ke Slanému, na jihozápadě přecházejícím do roviny, táhnoucí se ke Kačici. Jeho střed tvoří rozlehlé protáhlé náměstí, jímž po délce probíhá hlavní silnice. V horní (západní) části náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice a sousoší Nejsvětější trojice a v jeho sousedství zámek.
Historie [editovat]
Nejstarší zmínka pochází z roku 1252, kdy se jako majitel zdejší tvrze připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (Bolezlav de Zmecen). Roku 1418 zakoupil ves Smečno i s tvrzí Markvart z Martinic a s rodem Martiniců byly dějiny Smečna spojeny po dalších pět století. Markvartův syn Bořita, dvořan králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad kolem roku 1460 rozšířil a přestavěl tvrz. Bohatnoucí Martinicové postupně rozšířili své smečenské panství na 17 vesnic a vyšvihli se mezi panské rody. Na žádost Hynka Bořity z Martinic, pozdějšího nejvyššího zemského sudího, povýšil 26. května 1510 král Vladislav Jagellonský ves Smečno na městečko pod novým názvem Muncifaj (z latinského Mons fagi = „Buková hora“); toto jméno, byť oficiálně užívané až do 19. století se však nevžilo. O pět let později, 28. prosince 1515, bylo Smečno učiněno městem, přičemž mu byl polepšen znak, udělený při prvním povýšení. Za Jiřího Bořity z Martinic byla v 80. letech 16. století zahájena přestavba pozdně gotické tvrze na mohutný renesanční zámek. Stavbu dokončil jeho synovec Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z předních katolických politiků své doby. Jaroslav Bořita obratným využitím pobělohorských konfiskací ztrojnásobil svůj majetek a dosáhl hraběcího titulu. Ze škod třicetileté války se město brzy vzpamatovalo a skutečnost, že bylo sídlem jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách, přispívala k jeho rozkvětu.
Prvenství [editovat]
- Smečno bylo prvním místem v Čechách, kde mechanik a vynálezce Josef Božek vyzkoušel svůj parní vůz.[1]
- Začátkem 19. století zde vznikla první česká spořitelna.[1]
- Začátkem 19. století zde vznikla první mateřská školka v Čechách.[1]
Školství [editovat]
Nachází se zde ZŠ Smečno, která je rozdělena do dvou částí. První až čtvrtý ročník spolu se školní družinou sídlí v budově na ulici Kačická. Výuka pátého až devátého ročníku se koná v budově na ulici Školská (tzv. Na boku).
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Smečně.
Centrum Smečna je chráněno jako městská památková zóna.
- Zámek Smečno byl původně gotický hrad, který byl přestavěn na renesanční zámek v 80. letech 16. století se středně velkým anglickým parkem. Interiér není přístupný, objekt slouží jako sociální ústav pro ženy. Cenná barokní oranžérie od K. I. Dientzenhofera v zámeckém parku pak slouží jako sociální ústav pro muže. Volně je přístupný pouze park.
- Kostel Nejsvětější Trojice na horním konci náměstí – z původně gotické stavby ze 14. století dochován presbytář, zbytek je výsledkem renesanční přestavby, dokončené roku 1587. z téhož roku pocházejí varhany, vůbec nejstarší dochované v českých zemích a zároveň nejstarší ve střední Evropě. Po rekonstrukci a kromě mší slouží i varhanním koncertům. Nedochovala se malovaná zavírací křídla varhan, která se počátkem 20. století ztratila. Hlavní oltář je barokní dílo Ignáce Františka Platzera. Pod kostelem je neuspořádaná středně velká kostnice z doby baroka.
- Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1744 Ignáce Františka Platzera stojí mezi kostelem a zámkem.
- Socha sv. Jiří, zabíjejícího draka, z 18. století na sloupu na náměstí.
- Objekt lehkého opevnění vz. 37 – vzácně dochovaná pevnůstka pražské čáry předválečného československého opevnění stojí u zadní (západní) zdi zámeckého parku. Betonový bunkr za německé okupace zachránila před vyhozením do povětří obava z poškození blízkého zámku. U objektu jsou vystaveny ukázky vojenské techniky (tanky, zátarasy).
- Přírodní památka Smečenská rokle – ostře zaříznutý opukový kaňon, 2 km jihozápadně od Smečna
- Pamětní obelisk Jaroslava Bořity z Martinic – stojí v blízkosti zámku a kostela, pochází z počátku 17. století a připomíná úspěšnou rekatolizaci smečenského panství panem Jaroslavem Martinicem.
- Budova děkanství – pozdně goticko-renesanční rozlehlá stavba s vysokými jednoduchými štíty. Uvnitř vzácné renesanční malované trámové stropy a též malby. budova se nachází naproti zámku a kostelu. Není veřejnosti přístupná.
- Hrobka Clam-Martiniců – Jednoduchá, ale elegantní empírová stavba z první poloviny 19. století se nachází na starém smečenském hřbitově v dolní části Smečna ve směru na Slaný.
Osobnosti [editovat]
- Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649), zemský místodržící
- Heinrich Clam-Martinic (1863–1932), ministerský předseda Rakousko-Uherska
- Zdeněk Liška (1922–1983), skladatel filmové hudby
- Augustin Bělohlávek (1926–1962)
- Emanuel Danda (1842–1900)
- Hanuš Ferdinand Herink (1889–1955)
- František Alois Hora (1838–1916)
Galerie [editovat]
-
Smečenská Sala terrena
-
Bývalý Smečenský pivovar
Doprava [editovat]
- Dopravní síť
- Pozemní komunikace
-
- Městem prochází silnice 236 Slaný - Smečno - Lány - Křivoklát.
-
- Železnice
-
- Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
-
- Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
-
- V minulosti vedla železniční trať ze Slaného do stanice Smečno-Šternberk. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. Trať byla zrušena roku 1932.
- Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
-
- V obci zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Nové Strašecí, Praha, Slaný, Stochov.
-
- O víkendu jezdily autobusové linky pouze do Slaného a Kladna.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[2]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[2]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]
Rok 1932 [editovat]
V městě Smečno (3205 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, Společenstvo různých živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[8]
lékař, 2 autodílny, biograf Sokol, 2 brusírny, 3 cihelny, hodinář, 11 hostinců, hudební škola, 3 kapelníci, knihař, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pily, Schwarzenbergský pivovar, pletárna, 4 sadaři, Občanská záložna, Živnostenská záložna, stavební družstvo, 2 stavitelé, 3 včelařství, 4 velkostatky, obchod s vínem, 3 zahradnictví, železářství
Reference [editovat]
- ↑ a b c http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=749
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1562-1563. (česky a německy)
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky města
- Stránky města
- Fotogalerie Smečna
- Fotogalerie Smečna
- Pivovarnictví ve Smečně
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- webová kamera na náměstí T. G. M. ve Smečně
- http://www.zs-smecno.cz
- http://www.zs-smecno.cz/index.php/hietorie
- http://vojensky-skanzen-smecno.webnode.cz
