Josef Božek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Božek
Replika Božkova parovozu
Hrob Josefa Božka na Olšanských hřbitovech

Josef Božek, Józef Bożek (28. února 1782 Běry, Slezsko21. října 1835 Praha) byl český mechanik a konstruktér, známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Josef Božek se narodil ve slezských Běrech v české mlynářské rodině. Vystudoval gymnázium v Těšíně, kde prý sestrojil na čtyřicet důmyslných mechanismů a modelů, poté dva roky v Brně matematiku a mechaniku na škole prof. Andrého a v roce 1804 odešel do Prahy. V Praze začal studovat univerzitu, ale pak neodolal nabídce ředitele pražské polytechniky F. L. Gerstnera a nastoupil jako mechanik na Stavovský polytechnický ústav.[1]. Nepřišel jako student, ale z existenčních důvodů nastoupil jako mechanik. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením pohyblivé protézy pro knížete Ypsilantiho a ruského důstojníka Danilevského.

Dále se věnoval konstrukci čerpadel pro vodárny a později i vagónů i pro první koněspřežnou železnici na evropské pevnině z Českých Budějovic do Lince.

Božek konstruoval i hodiny pro účely výuky na polytechnice, kde zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů, i pro speciální použití od typů přenosných, interiérových až po věžní hodiny. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze.

V této době přivezl hrabě Buyuoi do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. Zprovoznění parního stroje se ujal právě Josef Božek. V září roku 1815 předvedl v Královské oboře první parou poháněný automobil na našem území. Při opakovaném předvádění v roce 1817, kdy ukazoval na Vltavě i parník vlastní konstrukce, mu byla ukradena pokladna s vybraným vstupným. Zadlužený Božek rozbil svůj vůz a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem.

Konstruktéry se stali i jeho synové František Božek a Romuald Božek. Starší František navázal na jeho činnost hodinářskou a jemnomechanické a převzal po něm i funkci mechanika Polytechniky. Mladší Romuald vynalézal a konstruoval mj. dopravní prostředky, časoměrné přístroje, lékařské či hudební nástroje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Božek Josef, s. 31.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 46–47.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha : Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 106.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]