Jaromír Nohavica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica v roce 2005 na koncertě v kanadském Torontu
Základní informace
Narození	7. června 1953 Ostrava
Původ	Česko
Žánry	Folk
Povolání	muzikant
Web	www.nohavica.cz

Jaromír Nohavica (* 7. června 1953 Ostrava) je přední český folkový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista. Hraje také na heligonku.

[editovat] Život

Jaromír Nohavica pochází z Ostravy. První píseň napsal již v osmi letech. Na kytaru hraje od svých třinácti let, přičemž původně jeho otec chtěl, aby hrál na housle, k těm ale nepřilnul. Sám se však navíc naučil hrát na několik hudebních nástrojů. V letech 1978–1981 dálkově studoval na SŠ knihovnické v Brně. Začal také studovat na Vysoké škole báňské, ale studia přerušil, vystřídal několik zaměstnání, načež raději zůstal volným textařem. V tomto oboru se proslavil textem Lásko, voníš deštěm pro Marii Rottrovou^[1] (She’s Gone od Black Sabbath), ale psal také například pro Věru Špinarovou ad. Později začal samostatně vystupovat, v posledních letech i s kapelou. Spolupracoval s méně významnými regionálními kapelami, ale také například se skupinou Čechomor. Jako herec ztvárnil roku 2002 hlavní roli „Jarka Nohavici“ ve filmu Petra Zelenky Rok ďábla.

Postupně se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků a v roce 2004 získal i některá ocenění. Časopis Rock & pop vyhodnotil jako nejlepší české album od roku 1989 Nohavicovo Divné století. Akademie populární hudby zařadila při vyhlašování výsledků ceny Anděl 2003 Nohavicu do Síně slávy a byl nominován ve dvou dalších kategoriích.^[2]

Vedle písničkářské tvorby překládá Mozartovy opery do češtiny. V roce 2006 obdržel za český překlad opery Cosi fan tutte Cenu Sazky a Divadelních novin. V roce 2007 přeložil operu Don Giovanni.^[3]

Bydlí v Ostravě, předtím žil v Českém Těšíně. Má ženu Martinu a dvě děti – syna Jakuba a dceru Lenku. V roce 1997 získal titul mistra republiky ve stolní hře scrabble.^[4]

Po odtajnění spolupracovníků StB se zjistilo, že je v těchto registrech od roku 1986 veden pod krycím jménem „Mirek“, k vynucené spolupráci se Nohavica později přiznal^[5], později na svém webu reagoval na zprávu a prohlásil, že nikoho neudal a že StB všechna jména znala^[6]. Tuto verzi ovšem vyvrací nalezená část jeho spisu, která ukazuje, že Nohavica poskytoval i informace, které StB znát nemohla.^[7] V listopadu 2007 média téma Nohavicovy spolupráce s StB znovu otevřela v souvislosti s novou písní Jaroslava Hutky Udavač z Těšína, ve které a v komentářích k níž Hutka odsuzuje Nohavicovu spolupráci a konkrétně donášení na Karla Kryla po jejich setkání v srpnu 1989 ve Vídni a to, že se Nohavica se svou minulostí nedostatečně veřejně vyrovnal.^[8]^[9]

Jaromír Nohavica využívá internet jako hlavní komunikační médium pro kontakt se svými fanoušky. Na svém webu zveřejnil volně ke stažení MP3 album Pražská pálená^[10] a stejně tak i na sklonku roku 2006 mini CD Od Jarka pod stromeček.^[11] Pravidelně na svém webu zveřejňuje každé pondělí jednu píseň popsanou dobovými audio a video ukázkami, fotografiemi a zejména komentářem mapujícím na pozadí dobových souvislostí celou svou tvorbu. Dlouhodobý a jedinečný projekt nese název Archiv pod lupou.^[12]

V roce 2007 vydal Josef Rauvolf monografii o Nohavicovi s názvem Hledání Jaromíra Nohavici. V únoru 2008 bylo vydáno album Ikarus, které bylo nahráno na osmi koncertech v Ostravě v lednu 2008.

[editovat] Dílo

Jeho písně jsou do značné míry oblíbené díky tomu, že zpívá o obyčejném životě a o člověku, jsou lyricko-epické, obsahují nářečí z Ostravska a okolí Těšína a jsou přístupné lidem. Jeho literárním oblíbencem je Bohumil Hrabal.