Olšanské hřbitovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy jsou největším pražským pohřebištěm. Mají rozlohu 50,17 ha a odhaduje se, že za dobu jejich existence na nich bylo pohřbeno přibližně 2 000 000 mrtvých.

Nejstarší, dnes již zrušená, část hřbitovů se nacházela u kostela svatého Rocha. Olšanské hřbitovy jsou rozděleny ulicí Jana Želivského na dvě části, celkem jsou tvořeny dvanácti hřbitovy.

Součástí hřbitovů jsou i pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády z druhé světové války.

Celkem se na hřbitovech nachází zhruba 25 000 hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

Na hřbitovech je pohřbena řada významných osobností.

[editovat] Morový hřbitov

Jedna z částí Olšanských hřbitovů se nazývá Morový hřbitov. V této části jsou pohřbeny oběti morové epidemie ve 14. stol. Morový hřbitov je znám tím, že se zde v masových hrobech našly bakterie moru, které by se podle vědců daly oživit.^[zdroj?]

[editovat] Pravoslavná část

Jedna část Olšanských hřbitovů je vyhrazena pro pravoslavné a řecké katolíky, jejíž součástí je také nevelký Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde se konají pohřební svátosti a vzpomínky za zesnulé (panichida), ale i běžné nedělní a ostatní bohoslužby, kterých se účastní převážně rusky hovořící věřící.

[editovat] Židovské hřbitovy

Součástí komplexu hřbitovů jsou i židovské hřbitovy se synagogou. Zde jsou pohřbeny některé významné osobnosti, např. Franz Kafka, Jiří Orten, Rudolf Petschek, Ladislav Blum a další.