Kostnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o prostoru pro ukládání kostí. O městě v Německu pojednává článek Kostnice (město).
Detail výzdoby kostnice v Sedlci u Kutné Hory

Kostnice (novolat. ossarium, někdy také karner z lat. carnarium) se nazývá místnost k ukládání lidských kosterních pozůstatků. Většinou se jedná o klenuté podzemní - sklepní prostory sakrální stavby, kde jsou poskládány lidské kosti do různých geometrických útvarů (mohyl, jehlanců, obrazců, obkladů stěn či kleneb, ale i v podobě lustrů). Tyto interiéry bývaly doplněny kostrami ležícími, sedícími či stojícími v rubáších nebo uloženými v otevřených rakvích. Kostnice většinou vznikaly v obdobích hromadných úmrtí obyvatel, jako byly morové rány a jiné epidemie, hladomory, nebo bitvy. Jindy jsou výsledkem dlouhodobého ukládání kostí v centru města, kde nebylo místo pro hřbitov (Brno). Poslední -početnou skupinu - tvoří kostnice jako "memento mori", sloužící také nástěnnou výzdobou k výstraze pomíjivosti života, zřizované nejčastěji při klášterech mnišských řádů kapucínů či karmelitánů.

Kostnice v Česku[editovat | editovat zdroj]

Veřejně přístupné kostnice najdeme například v Sedlci u Kutné Hory, v Brně při farním kostele sv. Jakuba, v Praze na Malé Straně pod kostelem Panny Marie Vítězné, v Mělníku pod kostelem sv. Petra a Pavla, dále např. v Čermné (nyní v Polsku) nebo Hallstattu (Rakousko). Další se dochovaly na jižní Moravě (např. v Moravských Budějovicích, na Bítově). Nejvýznamnější karner středověkého původu se dochoval ve Stonařově u Jihlavy.

Kostnice v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]