Kostel Všech svatých (Sedlec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Kostnice v Sedlci)
Skočit na: Navigace, Hledání
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory

Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého klášteraSedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice (ossuarium).

Kaple či kostel Všech svatých je pozdně gotická stavba (kolem r. 1400), patrně na místě staršího kostela. Je to čtvercová patrová stavba se dvěma štíhlými šestibokými věžemi v průčelí. Ve spodní části je známá kostnice, patrová část má kolem terasu a v průčelí mezi věžemi barokní štít se sochou Panny Marie od M. V. Jäckela z roku 1708. Prostý vnitřek má barokní klenbu z let 1661–1663.[1]

Sedlecká kostnice[editovat | editovat zdroj]

Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která zásadně změnila jeho historii. Podle klášterní tradice zde od poloviny 13. století existoval hřbitov. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí.[2] Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v dobách epidemií.

S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[3] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703-1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně.

Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby.[4]

Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice.

Dnešní podoba pochází z období opravy v roce 1870.[1]

Galerie - kostnice[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 3. S. 302–303.
  2. Srov.: Jan Kulich, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Chlumec nad Cidlinou 2002.
  3. Srov.: Jan Kulich (pozn. 1).
  4. Srov.: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 256.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha : Academia, 1980. S. 300–303.  
  • Horyna, Mojmír, Jan Blažej Santini-Aichel, Karolinum, Praha 1998.
  • Horyna, Mojmír, Santini: Stavby J. B. Santiniho na Žďársku, Resident, Žďár nad Sázavou 1999.
  • Kryšková, Anna – Látalová, Barbora – Kraut, Jan et al., Záměření církevní architektury J. B. Santiniho, Vysoké účení technické v Brně, Brno 2010.
  • Kulich, Jan, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Gloriet, Chlumec nad Cidlinou 2002.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49° 57′ 43″ s. š., 15° 17′ 17″ v. d.