Otakar Bradáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Otakar Bradáč (10. listopadu 1874, Paceřice11. ledna 1924, České Budějovice, byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hudební rodiny. Oba jeho bratři, Ladislav Bradáč a Jaroslav Bradáč, byli rovněž hudební skladatelé. Vystudoval hru na varhany na Pražské konzervatoři. Nějaký čas pobýval u bratra Ladislava ve Vukovaru. Po návratu do Čech se stal ředitelem hudební školy v Litovli. V roce 1904 si otevřel vlastní hudební školu v Plzni a v roce 1915 Českých Budějovicích, kterou vedl až do konce svého života. V Budějovicích působil rovněž jako sbormistr českobudějovického Hlaholu.

Jeho dílo vychází z lidových motivů a je prodchnuto vlasteneckým a všeslovanským cítěním. Slovanské melodie a operní aktovka Obžínky byly odměněny cenu České akademie věd a umění. Kromě komorních skladeb, sborů a skladeb pro symfonický orchestr komponoval i pro dechové orchestry.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Obžínky (1896)
  • Kostnice sedlecká (1905)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Chorvatské tance (1893)
  • Slovanské melodie (1894)
  • Cikánský tanec (1895)
  • Symfonie „Probuzení jara v Podještědí“ (1901)
  • Koncertní valčíky pro klavír a orchestr (1901)
  • Hrad Bouzov (symfonický obraz – 1902)
  • Z pojizerského ráje (fantasie – 1902)
  • Víra, nadějě láska (symfonické básně – 1910)
  • V ráji slovanských Luhačovic (1910)
  • Symfonie „Můj sen o mrtvých“ (1912)

Sbory s orchestrem[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Bradáč
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha : Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 117-118.