Pchery
| Pchery | |
|---|---|
Pohled na Pchery od zjz., z vrcholu Vinařické hory (413 m). |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0203 532720 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Kladno |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 6,74 km² |
| počet obyvatel: | 1 806 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 11′ 29″ s. š., 14° 6′ 51″ v. d. |
| nadmořská výška: | 324 m |
| PSČ: | 273 08 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Humny 333 273 08 Pchery |
| starosta / starostka: | František Dufek |
| Oficiální web: http://www.obecpchery.cz E-mail: obecpchery@volny.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Pchery se nachází 5 km severně od Kladna, v okrese Kladno, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1806 obyvatel.
Obsah |
Poloha [editovat]
Pchery se rozkládají ve vyvýšené poloze na pravém svahu širokého údolí Knovízského potoka, pod horní hranou rozlehlé pláně, zvané Rovina, či na Rovinech (místními bývá tento název užíván v množném čísle, jakoby podle vzoru "města"). Směrem jihozápadním terén sotva pozorovatelně stoupá k vrcholu Vinařické hory, nacházející se už na katastru obce Vinařice. Nejnižší bod katastrálního území Pchery leží v nadmořské výšce 247 m na hladině Knovízského potoka, nejvyšší bod v nadmořské výšce 364 m v poli na východním úbočí Vinařické hory. Vlastní sídlo Pchery tvoří dvě původně samostatné těsně sousedící osady - Pchery (severovýchodní část) a Humny (jihozápadní část) - které v průběhu času k nerozeznání stavebně splynuly do jednoho útvaru (podobně jako sousední Brandýsek a Olšany). Nedílnou součástí obce je někdejší hornická osada Theodor (lidově "Kréta"), ležící 1,5 km jihovýchodně, na protější hraně Rovin nad údolím Týneckého potoka.
Historie [editovat]
První písemná zmínka o Pcherách je z roku 1227 či 1228, kdy se připomínají platy, odváděné Pehreh (v Pechrech) klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Podle jazykovědce Antonína Profouse tkví původ názvu v německém slově Becherer, označujícím hlavní zaměstnání nejstarších obyvatel osady - lze je vykládat buď jako "češíři" (výrobci dřevěných číší aj. nádob) nebo "smolaři" (sběrači a zpracovatelé pryskyřice). Ves Humny (Owny) se připomíná roku 1277 v majetku Ostrovského kláštera. Středověký název Ovny je snad odvozen od pojmenování přilehlých pozemků na severních svazích Vinařické hory, teprve v novověku se z něj vyvinul tvar Humny.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[1]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[1]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[1]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[4]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[6]
Rok 1932 [editovat]
V obci Pchery (přísl.Humny, 2890 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]
2 nákladní autodopravci, autodrožka, výroba cementového zboží, 3 cihelny, 5 obchodů s cukrovinkami, obchod s dobytkem, důl Theodor, drogerie, drůbežárna, elektrárna, elektrotechnický závod, galanterie, 4 holiči, 8 hostinců, kolář, konsum Včela, 2 kováři, 3 krejčí, výčep lihovin, malíř písma, obchod s mlékem, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, papírnictví, 5 pekařů, 2 pohřební ústavy, 4 porodní asistentky, 4 povozníci, 15 rolníků, 4 řezníci, 4 sadaři, sedlář, 18 obchodů se smíšeným zbožím, Živnostenská záložna v Kladně (fil.), stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, školka, 2 švadleny, 4 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uzenářským zbožím, obchod s vápnem, zahradnictví, zámečník
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svatého Štěpána, stojící v horní části vsi. Poprvé se připomíná v registrech desátků roku 1352, byl barokně přestavěn a rozšířen v roce 1706, novější úpravy pocházejí ještě z let 1894 až 1895.
- Zvonice ve stráni nad kostelem, barokní, z poloviny 18. století.
- Větrná elektrárna Pchery. Na pláni zhruba 1 km východně od obce byla v srpnu 2007 zahájena výstavba větrné elektrárny s doposud největším jednotkovým instalovaným výkonem v ČR. Dvě 88 m vysoké věže ponesou každá vrtuli o průměru 100 m, pohánějící generátor o instalovaném výkonu 3 MW. Dodavatelem technologie je finská firma WinWinD, výstavba má stát 190 milionů Kč. Montáž obou věží včetně osazení vrtulí a generátorů byla dokončena v únoru 2008, k zahájení provozu došlo 1. dubna 2008.[8][9]
Osobnosti [editovat]
- Oldřich Duras, první český šachový velmistr se narodil v Humnech roku 1882.
Doprava [editovat]
- Silniční doprava
- Do obce vedou silnice III. třídy.
- Ve vzdálenosti 2,5 km vede rychlostní silnice R7 s exitem 18 (Slaný-jih).
- Železniční doprava
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
- Nejblíže obci je železniční zastávka Kladno-Švermov ve vzdálenosti 3,5 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna.
- Autobusová doprava
- V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýsek, Kladno, Praha, Slaný.[10]
Části obce [editovat]
Formálně se obec člení na dvě části a základní sídelní jednotky:
- Pchery
- Humny
Fakticky ovšem sestává ze dvou sídelních útvarů:
- Pchery (tj. vlastní Pchery a Humny)
- Theodor (nemá status ani části obce ani základní sídelní jednotky)
Fotogalerie [editovat]
Pchery [editovat]
-
Zděná barokní zvonice na horním okraji vsi
-
Pohled od zvonice na kostel sv. Štěpána
-
Kostel sv. Štěpána zezadu
-
Osa obce, ulice 5. května, u křižovatky v centru Pcher
-
Silnice od Knovíze vstupuje do Pcher
-
Dům čp. 7 s výklenkovými soškami svatých
Theodor [editovat]
-
Hlavní ulice na Theodoru, směr Brandýsek
-
Budovy bývalého dolu Theodor
Větrná elektrárna [editovat]
-
Celkový pohled na větrnou elektrárnu od východu
-
Demontáž a odvoz jeřábu po dokončení instalace západního stožáru (únor 2008)
-
Východní stožár
Turistické památky v okolí [editovat]
- Knovíz - obec dala název knovízské kultuře
- Vinařice - skanzen dolů Mayrau (těžba uhlí na Kladensku a Slánsku)
- Stehelčeves
- Buštěhrad - zbytky hradu, muzeum Oty Pavla
- Budeč - rotunda sv. Petra, slovanské hradiště
Literatura [editovat]
- Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík, Divnopis - Proč se to tak jmenuje?. s. 148-149. Praha: Radioservis 2006
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1006. (česky a německy)
- ↑ http://www.techtydenik.cz/tech_zpravy.php?id=1541&part=11
- ↑ http://www.vtepchery.cz/
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
| Obec Pchery |
|---|
|
Humny | Pchery |
