Velká Dobrá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velká Dobrá
Malodoberská náves s rybníčkem a kaplí Nalezení sv. Kříže

Malodoberská náves s rybníčkem a kaplí Nalezení sv. Kříže

znak obce Velká Dobrávlajka obce Velká Dobráznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 533025
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Kladno
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,41 km²
počet obyvatel: 1653 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 409 m
PSČ: 273 61
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Karlovarská 15
27361 Velká Dobrá
starosta / starostka: Ing. Zdeněk Nosek,MBA
Oficiální web: http://www.velkadobra.cz
E-mail: ou.velkadobra@volny.cz
Velká Dobrá na mapě
Velká Dobrá
Red pog.png
Velká Dobrá
Zdroje k infoboxu a částem obce

Velká Dobrá je obec ve Středočeském kraji, 4 km jihozápadně od Kladna. Má rozlohu 8,42 km² a čítá 1215 obyvatel (2006). PSČ zdejší pošty je 273 61.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se rozkládá v jen mírně zvlněné krajině, nadmořská výška zastavěné části se pohybuje od 395 m na západním okraji po 430 m na východě; náves ve Velké Dobré leží ve výšce 409 m. Dříve Velkou Dobrou procházela silnice I. třídy č. 6 Praha-Karlovy Vary. Dnes je provoz přenesen na novou rychlostní komunikaci, která míjí obec z jižní strany.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1328, kdy se připomíná jistý Bohuslav z Dobré. Po staletí zde existovaly dvě vsi, každá s vlastní tvrzí, vzdálené od sebe asi 800 metrů – jedna, v jihozápadní části dnešní obce se od 15. století pro rozlišení nazývala Velká nebo též Hořejší Dobrá, zatímco druhá, na severovýchod od ní, byla označována jako Malá neboli Dolejší Dobrá. Velký nárůst obyvatelstva v souvislosti s rozvojem kladenského hornictví a hutnictví ve 2. polovině 19. století, vedl ke stavebnímu splynutí obou vsí. K úřednímu sloučení pod názvem Velká Dobrá došlo v roce 1935. V posledních letech se Velká Dobrá znatelně rozšířila výstavbou desítek rodinných domů na východním okraji. Největším podnikem je továrna společnosti Bontaz Centre CZ, produkující součásti výrobních linek. Obec má základní a mateřskou školu, působí zde fotbalový klub FC Čechie Velká Dobrá.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[1]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[1]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Velká Dobrá (přísl. Malá Dobrá, 1427 obyvatel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

biograf Sokol, elektrotechnický závod, 2 holiči, 7 hostinců, kapelník, klempíř, 2 koláři, konsum Včela, kovář, 2 krejčí, malíř pokojů, obchod s mlékem, obuvník, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pohřební ústav, 3 rolníci, 2 řezníci, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní záložna v Unhošti, Spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo Domov, 2 trafiky, truhlář, státní velkostatek

Pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pozůstatky mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové (okolo 1 200 př. n. l.) v lese Hora severně od obce. Bohatá hrobní výbava, odkrytá v letech 189092 Josefem Ladislavem Píčem je dnes uložena ve sbírkách Národního muzea v Praze a Přírodovědeckého muzea ve Vídni. V roce 1932 byly několik set metrů východněji zjištěny stopy osady z téže doby.
  • Kaple Nalezení sv. Kříže z let 181617, na místě starší kapličky z roku 1765, stojí na návsi u rybníka v Malé Dobré.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1753 v sousedství kaple.
  • Letiště Kladno – sportovní letiště Aeroklubu Kladno při severovýchodním okraji obce
  • Přírodní památka Pod Veselovem – skalnatá západní stráň vrchu Veselov (429 m) s výskytem koniklece lučního a jiných stepních rostlin.
  • Na náměstí je bývalá tvrz, v době baroka upravená na zámeček lesní správy, dnes v soukromém vlastnictví.
  • V areálu hospodářského dvora se nachází další tvrz, která byla přebudována na sýpku. Nyní se příležitostně v rámci Dnů evropského dědictví otevírá pro veřejnost. Před tvrzí se nachází podstavec ze sochy sv. Antonína Paduánského, která do roku 1782 stála v klášteře na Bílé hoře. Roku 1782 jí družecký sedlák převezl do obce Družec. V 50. letech 20. století došlo ke zničení sochy a torzo bylo přivezeno do obce Velká Dobrá. V roce 2003 byl podstavec přemístěn do areálu hospodářského dvora, kde čeká na odbornou rekonstrukci.
  • Archeologické průzkumy České společnosti archeologické v létě 2010 prokázaly přítomnost předvěkých lidí na území obce už před 400 000 lety (Homo heidelbergensis), resp. 750 000 lety (Homo antecessor). Bylo nalezeno několik tisíc kusů štípané kamenné industrie.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice II/606 Pletený Újezd - Velká Dobrá - Stochov - Nové Strašecí.
Okrajem katastrálního území obce vede rychlostní silnice R6 s exitem 16 (Velká Dobrá).
    • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Nejblíže obci je železniční zastávka Kladno-Rozdělov ve vzdálenosti 2,5 km, ve vzdálenosti 5 km je železniční stanice Kladno na trati 120 z Prahy do Rakovníka.
  • Veřejná doprava 2011
    • Autobusová doprava
V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Řevničov, Unhošť.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1818. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]