Hospozín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hospozín
Hospozín, kostel Stětí sv. Jana

Hospozín, kostel Stětí sv. Jana

znak obce Hospozínvlajka obce Hospozínznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 532339
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec: Velvary
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,06 km²
počet obyvatel: 527 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 196 m
PSČ: 273 22
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Hospozín 176
27322 Hospozín
starosta / starostka: Iveta Hasalová
Oficiální web: http://www.obec-hospozin.cz
E-mail: obec.hospozin@seznam.cz
Hospozín na mapě
Hospozín
Red pog.png
Hospozín
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Hospozín se nachází v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi dvacet kilometrů severně od Kladna a dvanáct kilometrů severovýchodně od města Slaný. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 539 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves Hospozín se v pramenech poprvé objevuje v r. 1318 jako majetek Matěje z Hospozína. Zdejší vladykové drželi ves do poloviny 15. století. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, až na počátku 16. století. získali Hospozín Štrouchové z Chlumku. Zdejší tvrz se v pramenech připomíná prvně až v r. 1552. V r. 1583 prodali Štrouchové Hospozín s tvrzí Benigně Hrobčické s Hrobčic a v jejím rodě zůstaly až do počátku 17. století.

V 16. stol. byla tvrz renesančně přestavěna. R. 1611 koupili Hospozín Hložkové ze Žampachu a v r. 1661 Malovcové ze Žampachu a od nich pak v r. 1669 koupil statek s tvrzí Václav Chřepický z Modliškovic. Tvrz se v té době připomíná jako pustá, byla zničena za třicetileté války. Václav Chřepický z Modliškovic na počátku 17. stol. šlechtické sídlo obnovil a přestavbou vznikl raně barokní zámek. Koncem 17. stol. koupili Hospozín Clary-Aldringerové a v roce 1764 pak František Oldřich Kinský. V jeho rodě pak zůstal až do r. 1924.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary[1]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[1]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[4]
  • 1945 země česká, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hospozín (přísl.Paršenk, 938 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

lékař, nákladní autodoprava, cukrovar Kinský, 2 holiči, hospodářské strojní družstvo pro Hospozín, 4 hostince, kapelník, kolář, konfekce, 2 kováři, krejčí, továrna na melasová krmiva, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, pokrývač, 6 rolníků, 3 řezníci, sedlář, skladištní družstvo, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna ve Velvarech fil., Okresní hospodářská záložna ve Velvarech (fil.), stavební družstvo, 3 trafiky, velkostatek, zahradnictví

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V Hospozíně najdeme Jednotu, hospodu, poštu, místní knihovnu, 2 rybníky na Vranském potoce, nově postavené multifunkční hřiště s antukovými tenisovými kurty a kostel Stětí sv. Jana s cenným oltářem.

V Hospozínku najdeme historicky cennou sýpku s rodovým znakem rodiny Kinských. Tato šlechtická rodina se v posledních letech neúspěšně pokoušela získat soudními žalobami velké množství polností v hospozínském katastru, které jim patřily před 2. světovou válkou. Majetkové nároky se jim ale nepodažilo prokázat.

Dominantu obce tvoří červený komín s bílým pruhem patřícík bývalému cukrovaru. Areál, ve kterém později vznikl podnik Potrubí, byl po několika letech renovován a nyní je něm soukromá podnikatelská činnost pana Řeháka - kovoobrábění.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava
Obcí prochází silnice 239 Černčice - Peruc - Hospozín - Černuc.
  • Železniční doprava
Území obce protíná Železniční trať Roudnice nad Labem - Zlonice současné číslo v jízdním řádu je 095.
Železniční stanice na území obce není.
Nejblíže obci je železniční zastávka (jen pro osobní dopravu) Kmetiněves ve vzdálenosti 0,5 km ležící na trati 095 z Vraňan a Straškova do Zlonic.
Ve vzdálenosti 7 km leží železniční stanice Zlonice (pro veškerou dopravu) ležící na téže trati a na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Praha, Slaný, Velvary, Vraný (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 363. (česky a německy)
  9. Portál CIS o jízdních řádech
  10. Průkopník českého záloženství zemřel. Národní politika. 1923-10-23, roč. 41, čís. 291, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-07-13].  
  11. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. (česky) 

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Severní Čechy Nakladatelství Svoboda 1984

Kategorie Hospozín ve Wikimedia Commons