Milan Harvalík
| Milan Harvalík | |
Milan Harvalík |
|
| Narození | 16. srpna 1970 |
|---|---|
| Národnost | česká |
| Vzdělání | |
| Povolání | lingvista |
| Zaměstnavatel | Akademie věd České republiky |
| Znám(á) jako | lingvista (onomastik) |
PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. (* 16. srpna 1970) je český jazykovědec zaměřený na onomastiku.[1] Působí v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky na pozici vedoucího Oddělení onomastiky.[2]. Současně je též členem rady tohoto ústavu.[3]
Obsah |
Studia[editovat]
Harvalík vystudoval v magisterském studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity neučitelské obory český jazyk a literatura a ruský jazyk a literatura. Promoval v roce 1994. Následně dálkově pokračoval v doktorandském studiu na téže fakultě, kdy se zabýval českým jazykem se specializací na onomastiku a dialektologii. Studia dokončil v roce 2001 ziskem akademického titulu Ph.D. O rok později získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy po splnění předepsaných náležitostí akademický titul doktora filozofie.[1]
Pracovní a odborné působení[editovat]
Od roku 1990 působí v Ústavu pro jazyk český. Nejprve jako pomocná vědecké síla, následně coby pracovník onomastického oddělení a od roku 2006 jako jeho vedoucí. Současně s tím je od roku 1994 činný též v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde vede semináře z toponomastiky a antroponomastiky a také diplomové práce v tomto oboru. Počínaje rokem 2005 je i školitelem doktorského studia pro obor Český jazyk v rámci studijního programu Filologie na této fakultě.[1]
Je řešitelem či spoluřešitelem několika grantů v oblasti onomastiky a dále členem (či dokonce předsedou) několika odborných institucí u nás i v zahraničí. Působí také v redakčních radách českých (kupříkladu Acta onomastica) i zahraničních odborných časopisů zaměřených na onomastiku a pořádal též několik vědeckých konferencí v Praze či v zahraničních městech (Banská Bystrica, Uppsala, Zadar a Pisa).[1]
Ocenění[editovat]
V roce 2004 získal prémii Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky Akademie věd České republiky.
Dílo[editovat]
- HARVALÍK, Milan. Synchronní a diachronní aspekty české onymie. Praha : Academia, 2004.
- HARVALÍK, Milan. Słowiańska onomastyka. Warszawa - Kraków : Towarzystwo Naukowe Warszawskie, 2002. Kapitola Stav onomastiky, s. 97-100. (polsky)
- HARVALÍK, Milan. Namenarten und ihre Erforschung. Ein Lehrbuch für das Studium der Onomastik. Hamburg : Baar-Verlag, 2004. Kapitola Hofnamen, s. 415-425. (německy)
- HARVALÍK, Milan; MATÚŠOVÁ, Jana; OLIVOVÁ–NEZBEDOVÁ, Libuše. Slovník pomístních jmen v Čechách I (A). Praha : Academia, 2005. 112 s. ISBN 80-200-1248-6.
- HARVALÍK, Milan, a kolektiv Index českých exonym. Standardizované podoby, varianty. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006.
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha : Radioservis, 2006.
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha : Radioservis, 2008.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c d PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2011-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Oddělení onomastiky: Charakteristika oddělení [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2011-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Rada Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2011-10-23]. Dostupné online.