Akademický titul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akademický titul je doklad o úspěšném ukončení studia vysoké školy nebo jiné formy vysokoškolského vzdělávání. Samotný pojem titul pochází z latinského slova titulus, tedy česky hodnost.

České vysokoškolské tituly[editovat | editovat zdroj]

Akademické tituly[editovat | editovat zdroj]

Udělují je české vysoké školy na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. V současné době je možno se setkat s těmito tituly, z nichž některé již byly nahrazeny titulem jiným (např. PhMr. – Mgr., PaedDr. – PhDr.) a jiné se přestaly udělovat zcela (RSDr., ICDr.).

zkratka titulu
před jménem
latinský význam český význam status
Bc. baccalaureus bakalář uděluje se
BcA. baccalaureus artis bakalář umění uděluje se
Mgr. magister magistr uděluje se
MgA. magister artis magistr umění uděluje se
Ing. ingénieur inženýr uděluje se
Ing. arch. ingerum architectus inženýr architekt uděluje se
JUDr. juris utriusque doctor doktor (obojího) práv(a) uděluje se
ICDr. juris canonici doctor doktor kanonického práva neuděluje se
MDDr. medicinae dentium doctor doktor zubní medicíny uděluje se
MSDr. medicinae stomatologicae doctor doktor zubní medicíny neuděluje se
MUDr. medicinae universae doctor doktor všeobecné medicíny uděluje se
MVDr. medicinae veterinarinae doctor doktor veterinární medicíny uděluje se
PaedDr. paedagogiae doctor doktor pedagogiky neuděluje se
PharmDr. pharmaciae doctor doktor farmacie uděluje se
PhDr. philosophiae doctor doktor filozofie uděluje se
PhMr. pharmaciae magister magistr farmacie neuděluje se
RNDr. rerum naturalium doctor doktor přírodních věd uděluje se
RSDr. rerum socialium doctor doktor sociálně-politických věd neuděluje se
RCDr. rerum commercialum doctor doktor obchodních věd neuděluje se
RTDr. rerum technicarum doctor doktor technických věd neuděluje se
ThDr. theologiae doctor doktor teologie uděluje se
ThLic. theologiae licentiatus licenciát teologie, bohosloví uděluje se
ThMgr. theologiae magister magistr teologie, bohosloví neuděluje se

Akademický titul se píše vždy před jménem.

Akademicko-vědecké tituly[editovat | editovat zdroj]

Akademicko-vědecké tituly získávají absolventi doktorských studijních programů, kteří složili státní doktorskou zkoušku a obhájili disertační práci.

Ph.D. philosophiae doctor doktor – pro všechny oblasti mimo teologie
Th.D. theologiae doctor doktor teologie
Dr. doctor doktor (titul byl udělován v přechodném období po roce 1990 před zavedením titulu Ph.D., kterým byl zcela nahrazen; jeho držitelé mohou požádat příslušnou univerzitu o jeho změnu na Ph.D.)
CSc. candidatus scientiarum kandidát věd (udílení této vědecké hodnosti bylo zrušeno)
DrSc. doctor scientiarum doktor věd (udílení této vědecké hodnosti bylo v ČR zrušeno, v SR pokračuje)
DSc. doctor scientiarum doktor věd (titul neznámý českému právnímu řádu, zavedla jej od 18. 12. 2002 Akademie věd jako náhradu za DrSc.[1])
akad. akademik řádný člen Československé akademie věd (zrušen po roce 1989)

Vědecká hodnost se píše vždy za jménem. Mezi jménem a hodností se píše vždy čárka.

Rozlišování mezi tituly akademickými a akademicko-vědeckými však může být sporné, protože DrSc. i CSc. nebyly tituly, ale vědecké hodnosti, DSc. je titul neoficiální a také jen vědecký, akademik bylo označení člena akademie a tituly Ph.D. a Th.D. český zákon o vysokých školách považuje za tituly standardně akademické.[2] Jako jediný akademicko-vědecký titul tudíž byl až do svého zrušení pojímán jen titul Dr.[3]

Vědecko-pedagogické tituly[editovat | editovat zdroj]

Tato hodnost je dosažena vědecko-pedagogickou nebo umělecko-pedagogickou činností.

asistent
odborný asistent
doc. docent
prof. profesor

Historie udělování titulů na českých vysokých školách[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1953[editovat | editovat zdroj]

Od středověku byly udíleny tituly bakalář, magistr (svobodných umění) a doktor. Nejdříve bylo třeba získat titul bakaláře (baccalaureatus – vavřínem ověnčený), aby mohl student ve studiu pokračovat a získat některý titul vyšší. Titul magistra svobodných umění byl stejně jako titul bakalářský udělován na přípravné fakultě svobodných umění (tzv. artistická fakulta), doktorské tituly na vyšších fakultách odborných (teologické, právnické a lékařské).[4]

Později fakulta artistická zanikla a byla nahrazena odbornou fakultou filozofickou, čímž vzniká titul doktora filosofie a naopak přestává být užíván bakalářský a magisterský titul. Na této nové fakultě zůstalo zachováno jen magisterium farmacie (PhMr.).[5] Doktorský titul se pak rozlišoval podle toho, na které z odborných fakult byl získán. Podle jednotného studijního řádu ministerstva kultu a vyučování z roku 1850, doplněného nařízeními o jednotlivých rigorózních řádech,[6] šlo konkrétně o tyto tituly:

Později byly zavedeny také tituly doktora technických věd (RTDr.),[7] doktora montánních věd (Dr. mont.),[8] doktora zemědělství (Dr. agr.)[9] a doktora zvěrolékařství (MVDr.).[10] Akademický titul ale nebyl získáván automaticky absolvováním univerzity, protože systém vysokoškolského studia byl postaven jen na obligatorních státních zkouškách, kterých mohlo být během studia více a teprve po jejich úspěšném absolvování student mohl, ale nemusel, podstoupit obdobné zkoušky, tzv. „rigoróza“, neboli přísné zkoušky doktorské. Tedy až po absolvování všech nutných rigoróz mu byl doktorský titul přiznán, i bez titulu ale mohl vysokou školu úspěšně dokončit.

Po vzniku první republiky byla tato úprava zachována, pouze díky tomu, že došlo k rozdělení původních filozofických fakult na fakulty filozofické a fakulty přírodovědecké[11] vznikl další nový titul doktora přírodních věd (RNDr.). A později přibyl i titul doktora obchodních věd (RCDr.).[12]

Mezi lety 1953 a 1990[editovat | editovat zdroj]

Zásadní změna přišla po převzetí moci komunisty se zákonem č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, který sice už získané akademické tituly jejich nositelům ponechal, ale pro nové studenty je zrušil s tím, že absolventi vysoké školy s účinností od roku 1953 získávali jen profesní označení. To bylo někdy i poněkud nezvyklé, např. promovaný biolog, inženýr architekt, promovaný lékař, promovaný právník, promovaný historik apod.[13]

Návrat k tradici akademických titulů znamenal zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. Podle něj sice zakončením vysokoškolského studia státní závěrečnou zkouškou k udělení titulu nedošlo, ale následným vykonáním nepovinné státní rigorózní zkoušky už absolvent titul získat mohl. Šlo konkrétně o tituly doktora práv (JUDr.), doktora přírodních věd (RNDr.) nebo doktora filozofie (PhDr.). Jiná situace byla u absolventů lékařských fakult, technických, ekonomických, zemědělských a uměleckých vysokých škol, protože jim tituly udělovány ihned po ukončení studia byly, a to sice doktor medicíny (MUDr.), doktor veterinární medicíny (MVDr.), inženýr (Ing.), inženýr architekt (Ing. arch.), akademický architekt, akademický malíř a akademický sochař. Pro tři posledně uvedené tituly z uměleckých oborů navíc platilo, že bylo také možné vykonat státní rigorózní zkoušku a získat titul „doktor filozofie“. Kromě toho tento zákon napravil situaci vzniklou předchozím vysokoškolským zákonem z roku 1950 a dřívějším absolventům lékařských fakult, technických, ekonomických, zemědělských a uměleckých vysokých škol přiznal příslušné akademické tituly automaticky, ostatním umožnil jejich získání státní rigorózní zkouškou.[14]

Podobnou úpravu udílení akademických titulů zachoval i následující zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, který pouze navíc umožnil státní rigorózní zkouškou získat tituly doktora pedagogiky (PaedDr.), doktora farmacie (PharmDr.) a doktora sociálně politických věd (RSDr.) (tento titul byl však udílen již od roku 1966 na Vysoké škole politické ÚV KSČ[15]). Navíc pro absolventy, kteří vystudovali s výbornými výsledky a s vyznamenáním, bylo výjimečně možné udělit takový akademický titul již po státní závěrečné zkoušce.

Po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci začal platit nový vysokoškolský zákon č. 172/1990 Sb., který umožnil získat akademický titul už absolvováním vysoké školy. Oproti pozdější právní úpravě ale šlo jen o tyto:[16]

  • titul bakalář (Bc.)
  • akademické tituly:
    • magistr (Mgr.)
    • inženýr (Ing.)
    • doktor všeobecné medicíny (MUDr.)
    • doktor veterinární medicíny (MVDr.)
  • akademicko-vědecký titul doktor (Dr.)

Dřívější absolventi vysokoškolského studia univerzitního směru, kteří nepodstoupili státní rigorózní zkoušku a titul tak dříve nezískali, měli možnost začít automaticky používat akademické tituly podle tohoto zákona. Příslušná univerzita jim k tomu vydala osvědčení.[17]

Zákon č. 172/1990 Sb. byl v roce 1998 nahrazen zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který, včetně pozdějších novelizací, k dosavadním vysokoškolským titulům přidal následující: bakalář umění (BcA.), magistr umění (MgA.), inženýr architekt (Ing. arch.) a doktor zubního lékařství (MDDr.). Dále zrušil akademicko-vědecký titul „doktor“ a nahradil jej titulem se stejným názvem, ale s mezinárodně obvyklou zkratkou Ph.D. (v oboru teologie s názvem doktor teologie a zkratkou Th.D.). Také opětovně umožnil vykonat státní rigorózní zkoušku, a to absolventům s titulem „magistr“. Po jejím vykonání se pak udělují akademické tituly doktora práv (JUDr.), doktora filozofie (PhDr.), doktora přírodních věd (RNDr.), doktora farmacie (PharmDr.), licenciát teologie (ThLic.) a také doktora teologie, ale se zkratkou ThDr., když jde na rozdíl od akademicko-vědeckých titulů „Ph.D.“ a „Th.D.“ jen o tzv. „malé doktoráty“.[18]

Užívání a pořadí akademických titulů[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat akademický titul vzniká už absolvováním studia, tedy úspěšným složením státní závěrečné, rigorózní či doktorské zkoušky. Případná promoce už jen slavnostně potvrzuje existující stav.[19] Jestliže někdo úmyslně užívá akademický titul, který mu nenáleží, jde o přestupek.[20]

Podle Ústavu pro jazyk český AV ČR pořadí titulů sice žádná norma striktně neurčuje, ale praxe je poměrně ustálená. Pokud nějaká osoba získala více titulů, píše se vyšší titul před nižším, např. „Mgr. Bc. Jan Svoboda“, případně se tento nižší neuvádí vůbec. Magisterský titul se pak neuvádí nikdy, pokud absolvent úspěšně vykonal rigorózní řízení a získal např. titul JUDr. U rovnocenných titulů se píše hned u jména ten, který daná osoba získala dříve, tedy např. „Mgr. Ing. Karel Novotný“, pokud tento nejdříve vystudoval techniku. Latinská zkratka „et“, případně symbol „&“, se píší jen mezi stejnými tituly, např. „Mgr. et Mgr. Alena Dvořáková“.[21]

České nevysokoškolské tituly[editovat | editovat zdroj]

DiS. diplomovaný specialista

Diplomovaný specialista je označení absolventa vyšší odborné školy. Titul DiS. se píše vždy za jménem a mezi jménem a tímto titulem se píše vždy čárka.

Slovenské vysokoškolské tituly uznávané v Česku[editovat | editovat zdroj]

Akademické tituly, stejně jako akademicko-vědecké tituly a hodnosti, udílené slovenskými vysokými školami jsou v Česku uznávány za rovnocenné. To stejné platí i naopak.[22]

Rovnocenné tituly a hodnosti
Česká republika Slovenská republika
bakalář (Bc.) bakalár (Bc.)
bakalář umění (BcA.) bakalár (Bc.) v oblasti umenia
inženýr (Ing.) inžinier (Ing.)
inženýr architekt (Ing. arch.) inžinier architekt (Ing. arch.)
doktor medicíny (MUDr.) doktor medicíny (MUDr.)
doktor veterinární medicíny (MVDr.) doktor veterinárskej medicíny (MVDr.)
magistr (Mgr.) magister (Mgr.)
magistr umění (MgA.) magister umenia (Mgr. art.)
doktor práv (JUDr.) doktor práv (JUDr.)
doktor filozofie (PhDr.) doktor filozofie (PhDr.)
doktor filozofie (PhDr.) v oblasti pedagogiky doktor pedagogiky (PaedDr.)
doktor přírodních věd (RNDr.) doktor prírodných vied (RNDr.)
doktor farmacie (PharmDr.) doktor farmácie (PharmDr.)
licenciát teologie (ThLic.) doktor teológie (ThDr.)
doktor teologie (ThDr.) doktor teológie (ThDr.)
doktor (Ph.D.) philosophiae doctor (PhD.)
doktor (Ph.D.) v oblasti umění artis doctor (ArtD.)
doktor teologie (Th.D.) philosophiae doctor (PhD.) v oblasti teologie
kandidát věd (CSc.) philosophiae doctor (PhD.)
artis doctor (ArtD.)
doktor věd (DrSc.) doktor vied (DrSc.)
docent docent
profesor profesor

Britské, americké, kanadské a australské vysokoškolské tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Anglická slova se často překladem do češtiny se svým ekvivalentem neshodují nebo mu neodpovídají. Např. české slovo titul poukazuje společenskou skupinu či vysokoškolské vzdělaní. Anglické slovo title znamená pouze společenskou skupinu. Kvalifikace získaná na vysoké škole se označuje slovem degree. Titles se píší před jménem, zatímco degrees se píší za jménem. Dále se ještě udílí v anglosaském světě spousta dalších certifikátů a některé další tituly po absolvování různých kvalifikačních kurzů a nástaveb k běžnému VŠ studiu: tyto tituly se uvádějí většinou za jménem.

Akademický titul nebo ocenění (certifikát či diplom) uděluje akademická instituce (univerzita, vysoká škola) ve své zemi dle příslušných zákonů. Pokud je v České republice takový cizí titul udělován jako akademický titul (obdoba řádného vysokoškolského studia), potom česká škola musí mít akreditaci od zahraniční vzdělávací instituce, která má řádnou akreditaci ve své zemi. Pokud je však v České republice titul udělován českou univerzitou, potom nemá povahu akademického titulu, ale titulu profesního. Udělování profesních titulů není upraveno zákonem, nejedná se o řádné vysokoškolské vzdělání, ale o jistý druh profesní nástavby – kurzu. Profesní tituly nepodléhají žádné akreditaci nebo kontrole ze strany státního dozoru a proto kvalita poskytovaného vzdělání může být zpochybněna. Zejména profesní titul však umožňuje dále studovat některý z dalších programů těm uchazečům, kteří nesplňují podmínku ukončeného vysokoškolského vzdělání, nebo nemohou doložit dostatečnou praxi.

Stávající soustava se v podstatě skládá ze čtyř základních typů:

  1. Bachelor degrees jsou undergraduate degrees
  2. Master degrees jsou základní postgraduate degrees
  3. Lower doctorates jsou PhD/DPhil degrees s úrovní nad Master degrees
  4. Higher doctorates jsou DSc/DLitt degrees

Přehled univerzitních stupňů[editovat | editovat zdroj]

Tyto stupně jsou více méně podobné v anglicky mluvících zemí (řazeny od nejnižšího k nejvyššímu):

  • DIPLOMA (1-leté studium, možnost postupu do 2. ročníku bakalářského studia)
  • ADVANCED DIPLOMA (2-leté studium, možnost postupu do 3. ročníku bakalářského studia)
  • BACHELOR (HONORS) DEGREE (1-leté studium – specializace po ukončení standardního bakalářského studia)
  • GRADUATE CERTIFICATE (1-semestrální studium, možnost postupu do 2. semestru Graduate Diploma nebo Masters Degree)
  • GRADUATE DIPLOMA (2-semestrální studium, možnost postupu do 3. semestru Masters Degree)
  • POSTGRADUATE DIPLOMA (2-semestrální studium)
  • CAREER – Career & Vocational Training

Kariérní diplom nebo certifikát je listina, která se uděluje po dokončení postsekundárního odborného programu nebo technického vzdělávacího programu, ale není stejná jako vysokoškolský diplom nebo titul. Kariérní programy se zaměřují na poskytování specifického vzdělávání pro pracovní příležitosti a pokrok. Dokončení diplomové programu může být formálně nutné pro zaměstnání nebo odborné udělení licence, nebo to může být volitelný způsob, jak získat a prokázat odborné znalosti, která vyžadují diplom či vyšší vzdělání nebo specializaci. Kariérní vzdělávání je obvykle unaccredited – neakreditované vzdělávání. Akreditované programy konkretních škol mohou být také uznány a může jim být umožněno převést jejich kredity z těchto programu k pokračovaní či dokončení přidruženého titul (AS) v oboru příbuzném nebo příslušnému bakalářského programu (BA), například Penn Foster global.

  1. CERTIFICATE – Certifikační programy se obvykle specializují na jednu konkrétní dovednost, kterou lze studovat a učit se v jednom nebo ve dvou kurzech. Tyto programy jsou často dobrou volbou pro někoho, kdo již má titul nebo pracovní zkušenosti v oboru. Studijní program trvá obvykle týdny až 3 měsíce.
  2. DIPLOMA – Hlavním rozdílem je, že kariérní diplom je specifický pro jednu oblast. Tím lze získat vzdělaní či stupeň specifických podmínek pro převod na vyšší stupeň. Kariérní diplom umožňuje pouze přenos určité třídy podle požadavků Associates nebo bakalářský titul. Studijní program trvá obvykle půl roku až rok.
First-tier
  • Associate degree
  • Foundation degree
Second-tier
  • Bachelor's degree
Third-tier
  • Master of Advanced Studies
  • Diplom
  • Engineer's degree
  • Magister
  • Master's degree
Fourth-tier
  • Doctorate
  • Terminal degree
Other
  • First professional degree
  • Honorary degree
  • Licentiate
  • Professorial degree
  • Specialist degree

Seznam většiny titulů z anglicky mluvících zemí

Přehled akademických či profesních titulů a ocenění
Associate's degrees (U.S.) AA, AAS, ABA, ABS, AOS, AS, AMusA and LMusA (Australia), ASN, Associate in Specialized Technology [AST]
Foundation degrees (U.K.) FdA, FdEd, FdEng, FdMus, FdBus, FdSc, FdTech
Bachelor's degrees AB or BA , BAcc or BAcy, BAdm, BAgrEc, BArch, BBA, BBus, BCom or BComm, BCS, BCL, STB, BD, BDent, BDS, B.Ed., BEc, BEng or BE, BSBME, BFA, BHSc, BGS, BHE, BHK, BID, BJ, BTh, BLibStud, BLIS, BMath, BMedSc or BMedSci, BMus, BSN, BPE, BPharm, BS or BSc or SB, BSc(Agr) or BSA, BSocSci, BSW, BTech, LLA, LLB, MB ChB or MB BS or BM BS or BMed or MB BChir or MB BCh BAO, MA (Cantab.), MA (Dubl.), MA (Hons), MA (Oxon.)
Master's degrees MArch, MA, MAT, MALS or MLS, MS or MSc, MSt, DEA, MAcc or MPAcc, MALD, MApol, MPhil, MRes, MFA, MTech, MBA, MBI, MBT, MBus, MCom, MDes, MTh, MTS, MDiv, MEd, MMT, MPA, MPD, MPS, MSN, MProfStuds, MJ, MST, MSW, MPAff, MLIS, MLitt, MPH, MPM, MPP, MPT, MRE, MTheol/ThM/MTh, STM, LLM, MEng, MSci, MBio, MChem, MPhys, MMath, MMedSc or MMedSci, MMus, MESci, MGeol, MTCM, MSSc, BCL (Oxon), BPhil (Oxon), ThM
Licentiate degrees: Lic Arts, LDS, JCL, STL, SSL, LSS, PhL
Specialist degrees EdS, SSP
Engineer's degrees AE, BE, BME, CE, CE, ChE, EE, CpE, ECS, EnvE, MSE, ME, NavE, NuclE, Ocean E, SysE, Eng
First-professional degrees AuD, DC, DCM, DDS, DMD, JD, MD (US), DPT, ND, OD, DO (US only), PharmD, DP, PodD, DPM, MDiv, MHL, DVM, PD, STB
Doctoral degrees DHSc, PhD, DPS, EdD, DEng, EngD, PDEng, DEnv, DBA, DD, JCD, SSD, JUD, DSc, DLitt, DA, MD (out of US and Canada), DMA, DMus, DCL, ThD, DrPH, DPT, DPhil, PsyD, DSW, JD, LLD, LHD, JSD, SJD, JuDr, STD, DMin

Další vysokoškolské hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestné hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestná hodnost je titul dosažený jmenováním, nikoliv studiem.

dr. h. c. doctor honoris causa (čestný doktorát)
čestný profesor
emeritní profesor
profesor in memoriam

Univerzitní hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Akademický obřad.

Hodnosti a oslovení představitelů vysokých škol a univerzit, zejména při slavnostních obřadech jako je imatrikulace, promoce ap.

Jeho Magnificence Rektor v překladu „Jeho Vznešenost“, oslovení nejvyššího představitele vysoké školy nebo univerzity
Spectabilis nebo Maiestas Prorektor v překladu „Slovutný“ nebo „Důstojný“, oslovení prorektora v přítomnosti rektora
Spectabilis Děkan v překladu „Slovutný“, oslovení děkana (vedoucího fakulty)
Honorabilis Proděkan v překladu „Ctihodný“, oslovení proděkana v přítomnosti děkana, též promotora a profesorů
Honestus Promotor v překladu „Vážený“, oslovení promotora

Pokud prorektor zastupuje rektora tak je oslovován Vaše Magnificence. Pokud proděkan zastupuje děkana, tak je oslovován Spectabilis.

Titulární medaile[editovat | editovat zdroj]

Specifickou formou dárku za získání akademického titulu může být titulární medaile.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vědecký titul „doktor věd“
  2. § 47 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
  3. § 22 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
  4. Ottův slovník naučný, heslo „Doktor“
  5. Nařízení ze dne 16. prosince 1889, č. 200/1889 ř. z., jímž se vydává nový studijní a zkušební řád farmaceutický
  6. Nařízení ze dne 15. dubna 1872, č. 57/1872 ř. z., kterýmž se vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských (rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních, rigorosní řád fakulty lékařské, rigorosní řád fakulty filosofické), ve znění nařízení ze dne 16. března 1899, č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty, a ve znění nařízení ze dne 21. prosince 1899, č. 271/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro lékařské fakulty. Nařízení ze dne 8. dubna 1903, č. 97/1903 ř. z., jímž se vydávají nová ustanovení pro theologické fakulty.
  7. Nařízení ze dne 13. dubna 1901, č. 38/1901 ř. z., jímž se vydává rigorosní řád pro vysoké školy technické
  8. § 22 vyhlášky ministeria orby ze dne 2. srpna 1904, č. 85/1904 ř. z., kterou se vydávají nové stanovy pro horní akademie v Lubně a Příbrami, které se nyní mají nazývati „montanistické vysoké školy“
  9. Nařízení ze dne 3. července 1906, č. 140/1906 ř. z., jímž se vydává rigorosní řád pro vysokou školu zemědělskou
  10. Nařízení ze dne 14. září 1908, č. 205/1908 ř. z., o rigorosním řádu pro dosažení doktorátu zvěrolékařství
  11. Nařízení vlády ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit
  12. Nařízení vlády ze dne 27. dubna 1934, č. 84/1934 Sb., kterým se vydává řád pro dosažení doktorátu věd obchodních
  13. § 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol, později vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol
  14. § 57 odst. 2 a 3 zákona č. 19/1966 Sb. a vyhláška č. 27/1966 Sb.
  15. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 92/1966 Sb.
  16. § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
  17. § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
  18. Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009
  19. § 45–47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
  20. § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích
  21. Pořadí titulů podle Ústavu pro jazyk český AV ČR
  22. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice č. 33/2001 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]