Licenciát teologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Licenciát teologie (ve zkratce ThLic. psané před jménem) je akademický titul udělovaný absolventům státní rigorózní zkoušky v oboru katolické teologie. Udělení titulu je podmíněno jak předchozím složením státní zkoušky, tak obhájením licenciátní či rigorózní práce. V některých případech je spjato i s vyznáním víry před velkým kancléřem fakulty (nebo jeho ekvivalentem), resp. vlastním ordinářem.

Licenciát je jedním z vyšších akademických gradů, používaný od středověku v mnoha evropských zemích až dodnes. Jediným uznávaným licenciátním titulem v Česku je právě licenciát teologie se zkratkou ThLic. a jeho udělování se řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Dějiny titulu[editovat | editovat zdroj]

Na středověké univerzitě se licenciát získáním gradu stával členem fakulty, na níž gradus získal a umožňoval mu na univerzitě svobodně vyučovat. Byl předstupněm doktorátu a vzhledem k vysokým nákladům na získání doktorátu se většina učitelů univerzity s tímto gradem spokojila, neboť jim umožňoval totéž co doktorát, s výjimkou profesury.

Tento systém přetrval na všech teologických fakultách, kde se po získání vzdělání ve filosofii (2–3 roky) a teologii (3–4 roky) získává licenciát po dalších dvou letech specializovaného studia.