Kilián Ignác Dientzenhofer
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kilián Ignác Dientzenhofer | |
Kilián Ignác Dientzenhofer (kreslil Jan Vilímek) |
|
| Narození | 1. září 1689 Praha |
|---|---|
| Úmrtí | 12. prosince 1751 tamtéž |
| Povolání | architekt, stavitel |
| Hnutí | baroko |
| otec | Kryštof Dientzenhofer |
|---|---|
| zeť | Anselmo Martino Lurago |
Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha – 12. prosince 1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera.
Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a kolem roku 1707 odešel na zkušenou do ciziny, zejména do Vídně, kde se seznámil s barokní tvorbou architekta Johanna Lukase von Hildebrandta. Byl ovlivněn také F. Borrominim a rovněž stavitelem J. B. Santinim-Aichlem, v pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm A. M. Luragem.
K jeho zákazníkům patřila šlechta a církevní instituce.
Obsah |
Realizované stavby [editovat]
V Praze [editovat]
- konvent s prelaturou benediktinského kláštera v Břevnově (kolem 1717)
- Letohrádek Michny z Vacínova, později zvaný Vila Amerika na Karlově (1717–20)
- Kostel sv. Jana Nepomuckého a klášter voršilek na Hradčanech v Kanovnické ulici (1720–28)
- Stavba hlavního průčelí Lorety v Praze (1723; není znám autor plánů)
- Zrcadlová kaple Klementina (1724) foto
- Rozšíření Vojtěšky při klášteře v Břevnově (1724–26)
- Dům U Zlatého jelena v Tomášské ulici čp. 26 (1725–26)
- Barokní přestavba kostela sv. Tomáše na Malé Straně (1725–31)
- Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském
- Kostel Panny Marie u alžbětinek Na Slupi (1725)
- Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce ve Vyšehradské ulici (1730–39)
- Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje na Zderaze v Resslově ul. (1730–40)
- Stavba Kostel svatého Bartoloměje kostela sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici na Starém Městě (do 1731)
- Invalidovna v Karlíně (1731–37) byla jeho nejrozsáhlejší světskou stavbou
- Benediktinský klášter s kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (1732–35)
- Dostavba kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (1737–51), zejména kněžiště a velkolepá kupole. Šlo o jednu z nejdůležitějších jezuitských zakázek. Před tím na kostele pracoval jeho otec Kryštof.
- Vilu později zvanou Portheimka na Smíchově (1725) postavil pro svou rodinu
- Piccolominiho palác (později Sylva Taroucca) Na Příkopě 10 (1743–51) byl jednou z posledních jeho staveb, jediná palácová stavba, kterou navrhoval
- Dům U dvou hrdliček barokní přestavba domu pro královského tesařského mistra Josefa Lefflera, kolem 1726
Mimo Prahu [editovat]
- Poutní kostel Narození Panny Marie v Nicově u Plánice na Klatovsku (1721)
- Stavba kostela sv. Hedviky a kláštera pro benediktinské opatství ve Wahlstattu v pruském Slezsku - nyní Legnickie Pole (1727–31)
- Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích na půdorysu protáhlého osmiúhelníku (1722–26)
- Kostel sv. Anny ve Vižňově (1725–27)
- Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725–26)
- Kostel sv. Markéty v Šonově (1726–30)
- Kaple Panny Marie na Hvězdě u Křinic (1732–33)
- Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově (1733–38)
- Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují (1724–27)
- Kostel sv. Vojtěcha v Počaplech (do 1726)
- Kostel sv. Máří Magdaleny (Karlovy Vary), 1729–1730
- Stavba kostela sv. Václava a konventu benediktinského kláštera v Broumově (1726–33)
- Dokončení klášterních budov v Kladrubech u Stříbra po smrti architekta Jana Santiniho-Aichela (do 1732)
- Kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku (1734–38)
- Klášter voršilek v Kutné Hoře (1735)
- Stavba děkanství a návrh kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích (po 1745)
- Práce pro benediktiny v Sázavě (po 1747)
- Kostel sv. Františka Xaverského v Opařanech (1732–35)
- Kostel sv. Klimenta v Odoleně Vodě (1733–35)
- Kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě (1733–1735)
- Kostel sv. Petra a Pavla v Březně (po 1737)
- Kostel Narození Panny Marie v Hořicích (1741–48)
- Klášterní kostel a konvent v Dolním Ročově (1746–50)
- Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné (1748–49)
- jižní trakt a fasáda na Jezuitské koleji na nám. Republiky v Olomouci (1720-22)
- Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci (1744-54). Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí, druhá věž nedostavěna.
- Kostel sv. Martina ve Chválenicích (1747-1752)
- Zámek Hrdly (1746 – 1747)
- Fara ve Zlonicích (plány 1747, realizace 1750-1753).
- Stavby K. I. Dientzenhofera
-
Interiér kostela sv. Vojtěcha v Počaplech
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- kolektiv autorů: Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu, k 300. výročí narození K. I. Dientzenhofera, katalog výstavy ve Valdštejnské jízdárně, Národní galerie v Praze, 1989, edice katalogy 38.
- Broumovská skupina kostelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera, stručný průvodce, Brno, Collegium pro arte antiqua, 2000 ISBN 80-239-4365-0 (v brožuře neuvedeno)
- Mojmír Horyna a kol.: Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě Pražském, Praha, Karolinum, 2008, ISBN 978-80-246-1487-8
- KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha : Stivín, 1908. Dostupné online.
- MÁDL, Karel Boromejský. K. I. Dienzenhofera Amerika. Praha : Topič, [1897]. Dostupné online.
- KŘÍŽENECKÝ, Rudolf. Kilian Ignác Dientzenhofer a článkování architektonické letohrádku hr. Michny, nyní villy Ameriky, a praelatury u sv. Mikuláše na Starém městě Pražském. Praha : vl.n., 1899. Pojednání o architektonických prvcích dvou pražských barokních staveb dokumentované 15 snímky a řezy. Vznik a osudy letohrádku do r. 1793 doložené citacemi z archivních dokumentů. Srovnání architektonických detailů exteriéru (portály a okenní římsy) letohrádku a během asanace zbořené budovy prelatury kostela sv. Mikuláše na Starém Městě.. Dostupné online.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 120–121.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha : Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. s. 202–204.