Beton
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beton je umělý slepenec. Používá se převážně ve stavebnictví. Patří mezi nejpoužívanější kompozitní materiály, je tvořen pojivem a plnivem. Nejčastější forma je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Kromě CB známe ještě asfaltový beton (AB), což je materiál, ze kterého jsou vyráběny asfaltové vozovky.
Obsah |
[editovat] Historie
První použití betonu známe z Asýrie, kdy se jako pojivo používal jíl. V Egyptě se používala sádra. Ve starověkém Římě (okolo roku 200 př. n.l.)[1] se jako materiál na výrobu cementu začal používat sopečný produkt pucolán. Tento cement se již velice podobal modernímu portlandskému cementu, který poprvé použil v roce 1756 britský inženýr John Smeaton. Míchačky-strojní míchání-byly na stavbách zaváděny ve dvacátých letech minulého století hlavně kvůli míchání betonu.Ruční míchání vápené malty nebyl problém,na stavbách pomocné práce prováděly ženy,což byla levná pracovní síla .Beton však musel být namíchán v přesném poměru a ve stále stejné kvalitě,což bylo nutné např.u železobetonových nosníků.Byly tu i důvody ekonomické:do ručně míchaného betonu se musí dávat více cementu,protože se musí počítat s nedokonalou ruční prací.
[editovat] Charakteristika
Během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy, při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Prostý beton je odolný vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s železnou výztuží – vzniká železobeton. Jako výztuž se používají i kabely, které se napnou a vnáší do betonu tlak – předpjatý beton. Další možností je přidat různá vlákna, drátky apod., vzniká vláknobeton či drátkobeton. Jako příměs je možno použít i moderní materiály, jako jsou uhlíková vlákna a zvýšit tím pevnost betonu ještě o několik desítek procent. Beton s malými vzduchovými bublinkami se nazývá pórobeton. Beton v kombinaci se skleněnými tvarovkami, tzv. luxferami, tvoří sklobeton'.
Pevnost betonu závisí především na vlastnostech cementu, dalšími ovlivňujícími faktory jsou vlastnosti vody a kameniva.
Betony se označují značkou C následovanou dvěma čísly - válcovou pevností a krychelnou (různé metodiky měření pevnosti), např. C16/20.
[editovat] Přísady a příměsi
Přísady jsou obvykle různé chemikálie, které se přidávají do vody; příměsi se naopak přidávají do kameniva. Jsou to organické nebo anorganické materiály, tekutiny i sypké, které se přidávají do záměsi, aby určitým způsobem pozměnily vlastnosti betonu. Běžně tvoří maximálně 5% hmotnosti. Nejčastěji se používají tyto typy:
- Zrychlovače tuhnutí – urychlují hydrataci, beton rychleji dosáhne počáteční pevnosti (nejjednodušší je přimíchání vodního skla. Beton pak tuhne velmi rychle a je nutno napřed vyzkoušet. Použití hlavně při havarijních opravách proti vodě a pod.)
- Zpomalovače tuhnutí – zpomalují hydrataci, beton je déle zpracovatelný
- Provzdušňovací přísady – vytvářejí mikroskopické dutiny.
- Plastifikátory – zlepšují zpracovatelnost betonové směsi
- Protizmrazovací přísady – urychlují v zimním období dřívější dosažení pevnosti nutnou pro odolnost betonu vůči působení mrazu na záměsovou vodu
- Vodotěsnicí přísady – zvyšuje vodonepropustnost betonu, přísady oddělují póry od sebe a přerušují je (nejjednodušší je přimíchání mazlavého mýdla tzv. jádrového)(starý způsob,známý už za 1.republiky.)
- Hydrofobizační přísady – přísady vytváří na povrchu pórů vodoodpuzující povlak a snižují jejich propustnost pro vodu -
- Barviva – mění barvu hotového betonu
[editovat] Použití
Beton je univerzálním stavebním materiálem, používá se jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů; v dopravním stavitelství je beton hlavním materiálem pro výstavbu mostů, vozovek dálnic; v podzemním stavitelství se beton používá jako dočasná i trvalá výztuž.U betonu je jedno,je-li použit na suchu nebo pod vodou,jeho vlastnosti se tím nemění.
[editovat] Vodotěsnost betonu
Při posuzování vodotěsnosti betonu se nezapočítávají různé hrubé poruchy (trhliny, štěrková hnízda, díry v betonu apod.), které umožňují pronikání vody a kde je nutno beton opatřit vodotěsnou izolací. Vodotěsnost betonu se posuzuje podle toho, zda voda může procházet cementovou maltou nebo stykem mezi maltou a kamennými zrny. Normální zdravý kámen je prakticky vodotěsný.
K zajištění vodotěsnosti je třeba betonovou směs řádně složit a dokonale zhutnit. Pro zlepšení vodotěsnosti se dobře osvědčily povrchové aktivní látky (plastikovaný a provzdušený beton).
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ KINDERSLEY, Dorling. 1001 otázka a odpověd. 1. vyd. Bratislava : TIMY spol. s.r.o., 1996. ISBN 80-88799-24-4. s. 32 a 60.
[editovat] Externí odkazy
