Thomas Alva Edison

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thomas Alva Edison (1915)

Thomas Alva Edison (11. února 1847, Milan, Ohio, USA18. října, 1931 West Orange, New Jersey, USA) byl americký vynálezce. Na jeho jméno je vedeno 1692[zdroj?] patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy vynálezy patří fonograf (předchůdce gramofonu) a inovace žárovky. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního časopisu Science.

V roce 1886 se přestěhoval do menšího města West Orange (asi 45 000 obyvatel), ve státě New Jersey na východním pobřeží USA. Zde vybudoval Glenmont – rozsáhlý areál výzkumných pracovišť, jehož celková rozloha činí 5,5 hektaru. Ten je dnes spravován jako národní památka Edison National Historical Site.

Nehlásil se k žádnému náboženskému vyznání, vynikal svojí podnikavostí, pracovitostí a cílevědomostí. Byl dvakrát ženatý, z každého manželství měl tři děti. Společně se svojí druhou manželkou je pochován v Glenmontu ve West Orange, v místech, kde strávil podstatnou část svého života. V den jeho pohřbu 21. října 1931 byly na Edisonovu počest v USA zhasnuty všechny žárovky.

Edisonovo dětství a začátky[editovat | editovat zdroj]

Neměl lehké dětství. Od malička byl hodně nemocný, do školy chodil pouze krátce. Už jako chlapec se velmi zajímal o přírodní vědy. Ve svých 10 letech ve sklepě domu, kde s rodiči bydlel, vybudoval malou chemickou laboratoř. Chemikálie byly drahé, musel si na ně vydělávat prodejem zeleniny a roznáškou novin. Jeho život silně ovlivnil fakt, že při svých pokusech částečně ohluchl. V 15 letech začal vydávat vlastní novinyThe Weekly Herald. Vystřídal různá zaměstnání, mnoho jeho prvních vynálezů souviselo se skutečností, že pracoval jako telegrafista.

Tiskací telegraf, duplexní telegraf a vícekanálový automatický telegraf patřily mezi první vynálezy, které Edison prodal. Utržené desítky tisíc dolarů investoval do laboratoře v Menlo Park. Ta byla celosvětově prvním zařízením, které bylo vybudováno za účelem vývoje a aplikace nových vědeckých poznatků a technologií.

Nejdůležitější vynálezy a patenty[editovat | editovat zdroj]

Edison a jeho fonograf na fotografii Levina Corbina Handyho, 18. dubna 1878
Válečkový fonograf z roku 1899

Je třeba poznamenat, že u mnohých vynálezů se objevily pochybnosti, zda byly opravdu poprvé vynalezeny Edisonem. Mnohé z nich již průkazně byly vynalezeny dříve a Edison si je pouze nechal patentovat, často je však také vylepšil. A mnohé z patentů také sice patří Edisonovi, vynalezeny byly ale Edisonovými zaměstnanci. Jedná se například o elektromobil, kinofilm, gramofonovou desku a další.

Válka o proud[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Válka o proud.

V letech počátků zavádění elektrické energie do běžného života byla velmi ostře diskutována otázka vhodnosti použití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu. Edison byl stoupencem první možnosti, zastáncem druhé byli Nikola Tesla a George Westinghouse. Tesla prosazoval střídavý proud kvůli efektivnějšímu přenosu, snazšímu dosažení vysokých napětí a mimo další důvody i proto, že je vhodnější pro vytvoření točivého magnetického pole (elektromotory). Edison střídavý proud odmítal z důvodu údajného vyššího nebezpečí provozu. Také by v prohraném sporu přišel o nemalé investice do již zavedené infrastruktury na bázi stejnosměrného proudu.

Aby Edison a jeho zaměstnanci prokázali nebezpečnost střídavého napětí, vymysleli a při popravě odsouzeného vraha Williama Kemmlera veřejně prezentovali elektrické křeslo. Dále také usmrcovali střídavým proudem toulavé kočky, psy a nakonec i slona[1] (je nutno poznamenat, že zvíře bylo určeno k utracení). Ránou Edisonově snažení byla elektrifikace Světové Kolumbovy výstavy v Chicagu v roce 1893, kterou zajistila firma Westinghouse Electric Corporation.

V roce 1896 získala firma Westinghouse Electric Corporation zakázku na výstavbu elektrárny na Niagarských vodopádech s rozvodným systémem využívajícím transformátory napětí a podíl spotřebičů napájených střídavým proudem na trhu dosáhl 80 %[2]. V tuto chvíli již bylo jasné, že Edison válku o proudy prohrál.

Firmy a zaměstnanci[editovat | editovat zdroj]

Thomas Alva Edison šel velmi pragmaticky a cílevědomě za výsledkem, kterým bylo využití jeho nápadů k výrobě prodejných produktů. Proto během svého života založil řadu firem. Zaměstnával v nich mnoho nadaných lidí, jež pečlivě osobně vybíral. Nejslavnějším zaměstnancem v celé historii Edisonových firem je Nikola Tesla, který však poté, co mu Edison nezaplatil za zakázku, firmu opustil.

Nejvýznamnější Edisonovou firmou je zřejmě v roce 1878 založená Edison General Electric Company. V roce 1892 se změnila ve společnost General Electric, která je dnes jednou z největších nadnárodních firem celého světa.

Z mnoha společností jmenujme filmové studio Black Maria v New Jersey (1893) nebo Edison Botanic Research Company, která od roku 1927 hledala náhražku přírodního kaučuku.

Jedna z firem, Edison Illuminating Company, zaměstnávala od roku 1891 pozdějšího automobilového magnáta Henryho Forda. Ten byl až do Edisonovy smrti jeho velmi dobrým přítelem.

V továrně Edison Machine Company započal svoji praxi absolvent ČVUT Emil Kolben, který se později stal jedním z nejvýznamnějších československých podnikatelů.

Edisonovu pozornost zaujaly cesty fotografa Jamese Ricaltona, kterému financoval výpravu na Dálný východ, jež měla zjistit, zda bude bambusové vlákno vhodné pro použití v žárovce. Ricalton v únoru 1888 odjel ze Spojených států a na Ceylon přijel přes Suezský průplav 1. dubna. Navštívil všechny části ostrova, testoval stovky vzorků a pokračoval do Britské Indie, Singapuru, Číny a Japonska a stal se expertem na vlastnosti různých druhů bambusu. Domů se vrátil jeden rok po svém odchodu se stovkami vzorků pro Edisona a doporučením na dva nejvhodnější. Toto vlákno Edison používal po dobu devíti měsíců, než našel vhodnější wolfram.[3]

Výroky[editovat | editovat zdroj]

Thomas Edison se proslavil mimo jiné i svým praktickým přístupem k životu a je autorem řady známých výroků, jako například:

  • „Vynález je jen 1 % inspirace a 99 % dřiny.“[4]
  • „Spát lze čtyři hodiny denně, spát déle je nemístný přepych.“
  • „Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézat zalíbení v tom, co děláme.“
  • „Na léčení trápení je práce lepší než láhev whisky.“
  • „Jediná věc, pro kterou často ztrácíme trpělivost, jsou hodinky - ručičky jdou příliš rychle.“
  • „Co se týče soudobého náboženství, je to naprostý výmysl. Náboženství jsou jen samé žvásty.“
  • „Když už byl Edison slavný, jeden novinář se ho zeptal: Pane Edisone, je pravda, že jste vynalezl žárovku, aniž jste znal Ohmův zákon? Odpověděl: Neznal jsem ho, a kdybych ho znal, tak by mě to zdržovalo.“ (Vynalézal tak, že donekonečna prováděl pokusy. Studentům, kteří se nechtěli moc učit, profesoři připomínali, že doba Edisonů už dávno minula).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Neuvěřitelné výročí: den, kdy Edison popravil slona elektrickým proudem
  2. AC DC - Válka proudů
  3. Dyer, Frank et al. (1910) Edison, His Life and Inventions, pp. 306-315
  4. mesíčník Harper's (září 1932)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Albion, Michele Wehrwein.(2008). The Florida Life of Thomas Edison. Gainesville:University Press of Florida. ISBN 978-0-8130-3259-7. 
  • Adams, Glen J.(2004). The Search for Thomas Edison's Boyhood Home. ISBN 978-1-4116-1361-4. 
  • Angel, Ernst(1926). Edison. Sein Leben und Erfinden. Berlin:Ernst Angel Verlag. 
  • Baldwin, Neil(2001). Edison: Inventing the Century. University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-03571-0. 
  • Clark, Ronald William(1977). Edison: The man who made the future. London: Macdonald & Jane's:Macdonald and Jane's. ISBN 978-0-354-04093-8. 
  • Conot, Robert(1979). A Streak of Luck. New York:Seaview Books. ISBN 978-0-87223-521-2. 
  • Davis, L. J.(1998). Fleet Fire: Thomas Edison and the Pioneers of the Electric Revolution. New York:Doubleday. ISBN 978-0-385-47927-1. 
  • Essig, Mark(2004). Edison and the Electric Chair. Stroud:Sutton. ISBN 978-0-7509-3680-4. 
  • Essig, Mark(2003). Edison & the Electric Chair: A Story of Light and Death. New York:Walker & Company. ISBN 978-0-8027-1406-0. 
  • Jonnes, Jill(2003). Empires of Light: Edison, Tesla, Westinghouse, and the Race to Electrify the World. New York:Random House. ISBN 978-0-375-50739-7. 
  • Josephson, Matthew(1959). Edison. McGraw Hill. ISBN 978-0-07-033046-7. 
  • Pretzer, William S. (ed).(1989). Working at Inventing: Thomas A. Edison and the Menlo Park Experience. Dearborn, Michigan:Henry Ford Museum & Greenfield Village. ISBN 978-0-933728-33-2. 
  • Stross, Randall E.(2007). The Wizard of Menlo Park: How Thomas Alva Edison Invented the Modern World. Crown. ISBN 1-400-04762-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Edison, His Life and Inventions by Frank Lewis Dyer and Thomas Commerford Martin', dostupné online v projektu Gutenberg.

Místa
Informace a média