Bednění (forma)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bednění na dálničním mostě
Papírové bednění pro sloupy kruhového průřezu

Bednění (německy: die Schalung, odtud slangové šalování, šalunk) je dočasná nebo trvalá pomocná konstrukce vytvářející formu pro uložení a zhutnění čerstvého betonu při výrobě betonových a železobetonových konstrukcí a prvků, nebo pro uložení a zhutnění hlíny při budování zdí hliněných staveb. Forma se skládá z bednicího pláště, vnitřních a vnějších výztuh a její poloha je zabezpečována opěrným a podpěrným systémem.

Každá bednicí forma musí splňovat základní požadavky

  • Provedení v tolerancích požadovaných projektantem stavby. Forma musí udržet předepsaný tvar pod tlakem čerstvého betonu
  • Nesmí být poškozena vlivem povětrnosti před betonáží, vlhkostí čerstvého betonu, vodou při ošetřování betonu ani jeho vysycháním.
  • Plášť bednění musí být dostatečně těsný, aby se jemné části čerstvého betonu při jeho zpracovávání nevyplavovaly mimo formu.
  • Povrch hotového betonového prvku musí mít požadovanou (stejnou) strukturu.
  • Bednění musí zaručovat bezpečnost pracovníků, kteří se na vytváření železobetonové konstrukce postupně podílejí.

Každé bednění je nutné posoudit vzhledem k celkovým nákladům na zhotovovanou železobetonovou konstrukci a k času potřebnému k jejímu vybudování. Podle těchto požadavků se volí materiál na zhotovení bednění.

Možnost opakovaného použití materiálů, ze kterých se skládá forma, zásadně rozděluje bednění na tři skupiny

Ztracené (zabudované) bednění[editovat | editovat zdroj]

Ztracené bednění z tenkých železobetonových panelů


Ztracené bednění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ztracené bednění.

Nepočítá se s jeho demontáží. Například na místech, kam se po zabetonování už nedostaneme. Vytváří tvar konstrukce, je natrvalo její součástí. Může být nenosné nebo spolupůsobící s konstrukcí.

Samonosné bednění[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o pletivo s malými oky, (tzv. B systém), připevněné na výztuž, která přenese zatížení od čerstvého betonu a od zařízení potřebného k provedení betonáže.

Odstraňované jednorázové bednění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Papírové bednění.

Forma se po ztvrdnutí betonu odbedňuje. Při odbedňování je nevratně poškozena a nelze ji znovu použít. Typickým představitelem je papírové bednění sloupů kruhového půdorysu. Jednorázové odstraňované bednění se proto vyrábí z laciných materiálů (recyklovaný papír, recyklované plasty, laciná překližka)

Opakovaně užité bednění[editovat | editovat zdroj]

Tradiční bednění[editovat | editovat zdroj]

Jednoduché tesařské bednění základového pasu
Bednění stěny sestavené ze systémového rámového bednění
Související informace naleznete také v článku Tesařské bednění.

Při klasickém provedení tesařem je bednění zhotoveno z prken, překližky a dřevěných hranolů. Tento způsob je pracný, ale maximálně variabilní, tvarové možnosti jsou téměř neomezené. Nejčastěji se jedná o individuální použití. Do hotového bednění uloží železář ocelovou výztuž (armaturu) a betonář vyplní bednění betonem. Po zatvrdnutí betonu se bednění odstraní (prvek se odbední).

Používají se coulová prkna tloušťky 25 mm, vodovzdorné překližky a dřevěné hranoly 100×100 mm, případně 120x120 mm. Tento materiál je postupně rozřezán, použitý je navíc také znečistěn ztvrdlým betonem a před dalším užitím se musí pracně očišťovat, případně jej nelze dále použít. Je tak postupně spotřebován a proto patří mezi spotřební materiál na staveništi.

Systémové bednění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Systémové bednění.

Současný typ bednění nahrazuje tradiční. Dodávají je různé firmy např. DOKA, PERI, NOE, MEVA. Každý výrobce používá poněkud odlišné prvky systému a materiály. Nejčastěji se jedná o ocel, překližku, přesné dřevěné výrobky a pomalu se začínají prosazovat také plastové materiály.

Výhody systémového bednění

Rychlá a snadná montáž a demontáž - obsahuje velké díly a má spojovací systém
Mnohonásobné opakované použití

Nevýhody systémového bednění

Nutný montážní plán bednění
Poměrně vysoká pořizovací cena

Speciální bednění[editovat | editovat zdroj]

Posuvné bednění

Bednění se posouvá za využití hydrauliky po svislých tyčích. Obsahuje plošinu pro betonáře a železáře. Využívá se u vertikálních konstrukcí s uzavřeným průřezem.

Nafukovací bednění

Vyrábí se z pryže nebo PVC, vyztužené syntetickou tkaninou.

Bednění pro tunelové profily


Bednění připravené pro vyzdívání kleneb (Utrecht, Nizozemí 1919)

Skruže a ramenáty[editovat | editovat zdroj]

Pro klenutí se zhotovují dřevěné oblouky potřebných poloměrů, kterým se říká ramenáty. Široké jsou podle tloušťky zdi. Tesař -profesionál- vždy na zhotovený ramenát napíše jeho poloměr. Bude ho potřebovat zedník, aby si v tom výchozím středovém bodě upevnil šňůru, napnul ji a podle ní kladl cihly klenby do správného sklonu do středu. Výškové ustavení ramenátu se dělá tak, že se podkládá dřevěnými klíny. Ty je možno pak vyklepnout a ramenát poklesne - tím se pak snadno vyjme. Ramenáty se používají při stavbě klenutých vinných sklepů,[1][2] při výstavbě kleneb v průchozích koridorech. Mají různý tvar, buď jednoduchou šablonu pro šalování typických kleneb, nebo složitější konstrukce ramenátů pro stavbu křížových kleneb.[3]

Dešťoměr (Regenfänger)
Modulární struktura / Eberhard Bosslet
2001 Remagen SRN

Bednění v současném umění[editovat | editovat zdroj]

Profesor Vysoké školy výtvarného umění v Drážďanech (německy: Hochschule für Bildende Künste Dresden) Eberhard Bosslet používá od roku 1985 pro své skulptury a instalace prvky systémového bednění. Na svých výstavách v Německu i v zahraničí z nich vytvořil řadu objektů nazvaných "Podpůrná opatření" (německy: Unterstützende Maßnahmen), které nově uspořádávají výstavní prostor a vyvolávají pocity destabilizace konstrukcí budovy.

Také jeho "modulární struktury" jsou volně stojící objekty vybudované pomocí prvků systémového bednění.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ekovinice.com/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=1:stavbavinnehosklepa&Itemid=15 Fotogalerie ze staveb vinných sklepů
  2. http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/nadprazi-stavebnich-otvoru Nadpraží stavebních otvorů
  3. http://ceskaplacka.wordpress.com/slovnicek-2/s/salovani/ Šalování

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LADRA J. a kol.: Technologie staveb 11 – Realizace železobetonové monolitické konstrukce budov, skripta ČVUT Praha, Praha 2002, ISBN 8001024873
  • LADRA Josef: Bednění betonových a železobetonových konstrukcí, učební pomůcka VUT Brno, dostupné [1]