Pucolán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pucolán (italsky pozzolana), též pucolánový popel, je jemný písečný sopečný popel využívaný od starověku jako hydraulické pojivo do malt a betonů.

Jde o vulkanický hlinitokřemičitan. Byl objeven již v dobách starého Říma, v Itálii u města Pozzuoli na úbočí Vesuvu, ale později i na mnoha jiných místech. Římský architekt Marcus Vitruvius Pollio zmiňuje čtyři druhy pucolánu: černý, bílý, šedý a červený, které lze nalézt v sopečných oblastech Itálie, kolem Neapole.

Pucolánové přísady zajišťují hydraulicitu pojiv. Jednalo se buď o sopečný popel z okolí Vesuvu, nebo porýnské trasy.[1]

Pucolánová aktivita je schopnost reagovat s Ca(OH)2, určují se tak pojivé vlastnosti.

Pro snížení vývinu hydratačního teplabetonu se může nahradit část cementu pucolánem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kraus K.: Rheinischer Trass. In: Denkmalgestein Tuff, ARKUS-Tagung, IFSA-Bericht Nr. 22-2006, Institut mr Steinkonservierung e.v., Mainz, s. 105–117, 2006

Související články[editovat | editovat zdroj]