Heinrich Clam-Martinic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Clam-Martinic

Heinrich Karl Maria hrabě Clam-Martinic (1. ledna 1863 ve Vídni7. března 1932 v Klamu, Horní Rakousy) byl rakouský politik a ministerský předseda Předlitavska (rakouské části Rakousko-Uherska). Pocházel z šlechtického rodu Clam-Martiniců, usazeného v Čechách a v Rakousku.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Richarda Clam-Martinice, který po smrti svého bratra Jindřicha Jaroslava převzal roku 1887 vůdčí roli mezi politicky aktivní českou šlechtou. Heinrich Clam-Martinic byl přítelem a důvěrníkem následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda, kterého v letech 1892-1893 doprovázel na cestách po světě. Od roku 1894 byl poslancem Českého zemského sněmu za stranu konzervativního velkostatku, od roku 1902 zasedal i v Panské sněmovně Říšské rady. V prvních letech války bojoval na ruské a italské frontě. Pro nesouhlas s názory ministerského předsedy Stürgkha vstoupil do vlády až v říjnu 1916 jako ministr zemědělství v kabinetu Ernesta von Koerber.

Ministerský předseda[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu císaře Karla I. a odmítnutí úřadu baronem Alexandrem Spitzmüllerem byl 20. prosince 1916 jmenován předsedou předlitavské vlády. Mezi jeho nejvýraznější ministry patřili Alexander Spitzmüller (finance), Max von Hussarek (školství) a Josef Maria Baernreither (bez portfeje, odborník na jihoslovanskou problematiku). Personálně a názorově neustálené okolí nového a nezkušeného císaře mu značně zužovalo manévrovací prostor ve vnitřní i zahraniční politice. Jeho hlavní snaha se soustředila na utlumení národnostních rozporů v říši. Pokusil se povolat do vlády členy všech národností a dosáhnou subdualistického uspořádání říše, kde měly být sjednoceny jihoslovanské země se Srbskem v rámci Uher a Halič s dalšími polskými kraji v rámci Předlitavska. Dvoustupňová úroveň správy měla zajistit uklidnění situace mezi Čechy a Němci v Českém království. Jeho snahy však byly téměř všemi stranami odmítnuty a Clam-Martinic podal 23. června 1917 demisi.

O měsíc později se stal vojenským guvernérem okupované Černé Hory a zůstal jím až do konce války. Po jejím skončení stal předsedou spolku rakouské katolické šlechty, byl rytířem Řádu zlatého rouna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HÖGLINGER, Felix. Ministerpräsident Heinrich Graf Clam-Martinic. Graz : H. Böhlaus Nachf., 1964. (Studien zur Geschichte der Österreichisch-Ungarischen Monarchie; sv. 2) S. 236. (ger) 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 62–63.  
  • Lorenz, Reinhold: Clam-Martinic, Heinrich. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Svazek 3. Duncker & Humblot, Berlin 1957, s. 259–260.
  • Clam-Martinic Heinrich Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, s. 149.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha : Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 435.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předseda vlády Předlitavska
Předchůdce:
Ernest von Koerber
19161917
Heinrich Clam-Martinic
Nástupce:
Ernst Seidler von Feuchtenegg