Rakev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rakev (slovo se v češtině objevuje poměrně pozdě (ve slovníku Lactifer Jana Aquensia Vodňanského (sepsán 1508, vytištěn 1511), před tím se rakev označovala např. jako truhla nebo koryto[1]) je schrána na mrtvé tělo člověka nebo zvířete. Bývá ze dřeva či jiného materiálu. Dřevěné rakve zhotovují truhláři. Nebožtík se do ní ukládá před smutečním obřadem a je v ní až do jeho ukončení. Následně je spálen, nebo pohřben i s rakví do země. Rakev též slouží k přepravě těla nebožtíka.
[editovat] Historie v Českých zemích
Většina českého obyvatelstva byla před rokem 1500 pravděpodobně pochovávána bez rakví.[2] Josef II. přechodně v rámci úsporných opatření zavedl pohřbívání ve výsypných rakvích (na více použití) nebo v pytlích.
