Antonín Strnad

Antonín Strnad

Antonín Strnad (10. srpen 1746 Náchod – 23. září 1799 Sazená) byl český vlastenec, meteorolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy a ředitel hvězdárny v Klementinu. Začal zaznamenávat svá meteorologická pozorování v Klementinu a v roce 1775 tak zahájil nejdelší souvislou řadu pozorování na světě.

Životopis

Studoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1763 vstoupil do jezuitského řádu; nebyl však vysvěcen a po zrušení řádu v roce 1773 přešel na Univerzitu Karlovu, kde studoval matematiku, fyziku a astronomii. Byl žákem Josepha Steplinga, zakladatele observatoře v Klementinu. Po jeho smrti Strnad nastoupil roku 1778 na katedře jako mimořádný profesor matematické a fyzikální geografie. V roce 1781 byl jmenován ředitelem hvězdárny, roku 1792 děkanem filozofické fakulty a od roku 1795 rok působil ve funkci rektora univerzity. Zasloužil se také o vznik Královské české společnosti nauk jejímž předsedou byl v letech 1787 až 1788. Roku 1784 se oženil s Kateřinou Marsanovou, se kterou později měl čtyři děti.

Již jako člen jezuitského řádu prováděl Strnad měření meteorologických údajů. Od J. Steplinga získal Strnad další zkušenosti s pravidelnými meteorologickými pozorováními. Dochovaly se jeho deníky od počátku roku 1775; v Klementinu jsou od té doby pravidelná měření (tlaku, teploty, srážkového úhrnu, rychlosti a směru větru) prováděna dodnes. Strnad dále inicioval zřízení dalších meteorologických stanic v Čechách (např. v Chocni, Telči, Žatci, Plané u Mariánských Lázní, Žitenicích aj.). Zabýval se pozorováním meteorů a měřením magnetického pole Země.

Strnad byl členem Mannheimské meteorologické společnosti, která po roce 1781 podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli. Za jeho přispění byla zahájena pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin – v časech, které se používají dodnes.

V osmdesátých letech 18. století se Strnad také zasloužil o záchranu staroměstského orloje, který byl od roku 1735 v kritickém stavu a pražský magistrát měl v úmyslu prodat jej do starého železa. Strnad však chápal jeho historickou hodnotu a usiloval proto o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu a posléze i celý magistrát, jenž uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger.

Roku 1799 onemocněl Strnad tuberkulózou. Po zhoršení zdravotního stavu jej pozval kníže Ferdinand Kinský na svůj zámek v Sazené, aby se zde zotavil. Antonín Strnad zde však 23. září 1799 zemřel. Je pohřben na hřbitově kostela svatého Klimenta v Chržíně u Velvar.

Dílo

• Stoletý kalendář na způsob Kryštofa z Helwiku (1793)
• Verzeichnis der Naturbegebenheiten in Böhmen vom Jahre 633 - 1700 (1790)
• Beobachtungen über einige meteorologische Gegenstände besonders über die Ebbe und Fluth in der Luft etc. (1785)
• řada článků popularizujících meteorologii a určených rolníkům, vinařům, lesníkům, ovocnářům

Reference

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce: Vilém Funk	1796 Antonín Strnad	Nástupce: Josef ryt. z Bretfeldu