Středokluky
| Středokluky | |
|---|---|
Kostel sv. Prokopa ve Středoklukách |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539708 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | Hostivice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 5,53 km² |
| počet obyvatel: | 1 006 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 7′ 54″ s. š., 14° 14′ 31″ v. d. |
| nadmořská výška: | 328 m |
| PSČ: | 252 68 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Lidická 61 252 68 Středokluky |
| starosta / starostka: | Jitka Holcmanová |
| Oficiální web: http://www.stredokluky.cz E-mail: obec@stredokluky.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Středokluky se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Leží asi 15 km západně od středu Prahy, blízko letiště Praha-Ruzyně a rychlostní silnice R7. Počet obyvatel v posledních letech roste a obec má pravidelné autobusové spojení do Prahy. V obci je škola a pošta a sídlí zde Nakladatelství a vydavatelství Zdeněk Susa.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, tvrz se zde připomíná roku 1399 a 1415 ji držel pražský měšťan Petr Meziříčský. Po stavovském povstání bylo panství zkonfiskováno Adamovi Bezdružickému z Kolovrat a dostal je 1623 Julius Jindřich kníže Saský. Roku 1645 bylo připojeno k Tuchoměřicům, barokní kostel se hřbitovem postavili pražští jezuité v letech 1719-1725.[2]
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[6]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932 [editovat]
V obci Středokluky (přísl. Černovičky, 775 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, Hospodářská odborná škola) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
biograf Sokol, drogerie, 2 galanterie, 2 holiči, 5 hostinců, hotel, 3 koláři, konsum Kruh, 2 kováři, krejčí, 3 lakýrníci, malíř, 2 mlýny, obuvník, 2 pekaři, pila, pokrývač, porodní asistentka, povozník, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, studnař , Okresní záložna hospodářská, 3 švadleny, trafika, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek, zámečník, zednický mistr
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Středoklukách.
- Kostel svatého Prokopa z let 1719-1721, obdélná barokní stavba s věží podle plánů F. M. Kaňky na místě staršího kostela. Uvnitř je cenné zařízení a řezby z konce 18. století. Kolem kostela je barokní hřbitovní zeď se čtyřmi kaplemi z roku 1725.
- Socha Anděla strážce na cestě k Černovičkám z 18. století.
- Socha svatého Jana Křtitele u kostela z 18. století.
- Sousoší svaté Ludmily a svatého Václava na kraji obce, varianta Braunova sousoší na Karlově mostě v Praze.[10]
- Kříž u silnice R7, připomínající havárii autobusu v roce 1999[11]
Černovičky [editovat]
Pod Středokluky spadá i osada Černovičky s původně románským kostelem sv. Vavřince nad osadou. Černovičky se nacházejí asi 1 km na severovýchod od Středokluk a odděluje je od sebe dálnice R7.
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Územím obce vede rychlostní silnice R7 s exitem 5 (Středokluky). V roce 1999 zde došlo ke srážce linkového autobusu s nákladním automobilem (10 mrtvých a 27 zraněných), jedné z nejtragičtějších silničních nehod v Česku za uplynulá desetiletí.[12][13]
- Železnice
- Okrajem katastrálního území (částí Nové Středokluky) prochází železniční trať 121 Hostivice - Podlešín. Jde o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v tomto úseku trati zahájena roku 1873. Sousedící úsek směrem na Hostivici byl roku 1966 přeložen kvůli rozšíření ruzyňského letiště. Železniční stanice Středokluky je umístěna až na okraji zastavěného území sousední obce Kněževes.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Kladno, Praha, Slaný, Smečno, Třebusice, Tuchoměřice, Unhošť.
- Železniční doprava
- Ve stanici Středokluky v roce 2012 zastavovaly pouze v letním období o sobotách a nedělích 2 páry osobních vlaků.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Středokluky. Sv. 24, str. 215
- E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia 1980
Reference [editovat]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Středokluky.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1617-1618. (česky a německy)
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 3., str. 448n.
- ↑ Archiv aktualit červenec - prosinec 2003 [online]. Obecní úřad Středokluky, 2003-11-02, [cit. 2011-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Policie: Za tragédii může řidič autobusu [online]. iDnes.cz, 2003-01-08, [cit. 2011-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Počet obětí nehody se zvýšil na deset [online]. iDnes.cz, 1999-02-08, [cit. 2011-12-25]. Dostupné online.
