Zákolanský potok
| Zákolanský potok | |
|---|---|
 Zákolanský potok severně od Okoře | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 28,2 km |
| Plocha povodí | 265,82 km² |
| Průměrný průtok | 0,63 m³/s |
| Hydrologické pořadí | 1-12-02-022 |
| Pramen | |
| u Pleteného Újezda 50°6′44,36″ s. š., 14°7′1,59″ v. d. 418 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Vltavy v Kralupech nad Vltavou 50°14′39,9″ s. š., 14°18′47,19″ v. d. 168 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zákolanský potok (na horním toku zvaný též Dolanský potok) je vodní tok ve středních Čechách. Odvodňuje východní část Kladenska a je předposledním větším přítokem řeky Vltavy před jejím ústím do Labe. Délka toku činí 28,2 km. Plocha povodí měří 265,82 km².[1]
V horní části toku je chráněn jako přírodní památka Zákolanský potok.
Popis toku[editovat | editovat zdroj]
Zákolanský potok pramení u Pleteného Újezda na jihovýchodním úbočí Kožovy hory. Odtud až k ústí míří zhruba severovýchodním směrem. Protéká vesnicemi Velké Přítočno, Dolany (proto na nejhořejším toku někdy zván Dolanský), Běloky a Středokluky. U Kalingerova mlýna přibírá zleva Lidický potok, přes Číčovice a Malé Číčovice se dostává k rybníku na Okoři. Za Okoří následuje Dolský mlýn a Nový mlýn, u kterého se nad potokem vypíná nedávno rekonstruovaný kamenný viadukt železniční trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Kromě této dráhy zde údolí Zákolanského potoka sleduje i oblíbená červená turistická trasa na Budeč a hrad Okoř. Před vesnicí Kováry zleva přitéká Dřetovický potok, po pravé straně se vypíná přírodní památka Kovárské stráně. Jen o několik set metrů dál stojí na kopci nad levým břehem zbytky hradiště Budeč. Uprostřed Zákolan zleva ústí Týnecký potok a odtud po celý zbytek cesty sleduje údolí Zákolanského potoka hlavní silnice a železniční trať č. 093 Kladno – Kralupy nad Vltavou. Přes Otvovice, kde se ve stráních nad potokem kdysi dobývalo černé uhlí, mezi přírodními památkami Otvovická skála a Minická skála dospívá Zákolanský potok na kralupské předměstí Minice. V čím dál více regulovaném korytě protéká městem, na posledním kilometru své cesty přibírá zleva Svatojiřský (Knovízský) potok a přímo u Masarykova mostu v centru Kralup ústí zleva do Vltavy.
Potok je dlouhý 28,2 km, plocha jeho povodí měří 265,6,3 km² a průměrný průtok v ústí je 0,63 m³/s.[2]
Přítoky[editovat | editovat zdroj]
- (L = levý, P = pravý)
- Dobrovízský potok (P)
- Lidický potok (L)
- Buštěhradský potok (L)
- Dřetovický potok (L)
- Týnecký potok (L)
- Holubický potok (P)
- Turský potok (P)
- Knovízský potok (Svatojiřský p.) (L)
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Většina toku mezi pramenem a Kováry včetně rybníku v Okoři je chráněna jako přírodní památka Zákolanský potok. Předmětem ochrany je výskyt raka kamenáče, jednoho ze dvou původních českých druhů raka. Většina toku, část potoka mezi dálnicí D7 u Středokluk a okrajem Kralup, je součástí přírodního parku Okolí Okoře a Budče.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zákolanský (Dolanský) potok ještě jako drobný potůček v Dolanech -
Zákolanský potok v Číčovicích -
Se zříceninou hradu Okoř -
Potok pod železničním viaduktem u Nového mlýna
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zákolanský potok na Wikimedia Commons
