Zákolanský potok (přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Zákolanský potok
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Zákolanský potok u Okoře
Zákolanský potok u Okoře
Základní informace
Vyhlášení15. března 2017
VyhlásilKrajský úřad Středočeského kraje
Nadm. výška236–348 m n. m.
Rozloha15,32 ha[1][2][3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKladno, Praha-západ
Souřadnice
Zákolanský potok
Zákolanský
potok
Další informace
Kód6122
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Zákolanský potok je přírodní památka ve Středočeském kraji v okresech Kladno a Praha-západ. Chráněné území zahrnuje Okořský rybník, koryto a břehy Zákolanského a Dobrovízského potoka v úseku od Houstouně k mostu silnice II/101 jižně od Kovár. Předmětem ochrany je biotop s populací ohroženého raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území vyhlásil krajský úřad Středočeského kraje dne 15. března 2017. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6122.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území měří 15,3161 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 236–348 metrů v okresech Kladno a Praha-západ.[4] Přibližně pět hektarů přírodní památky se překrývá se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou, jejíž rozloha je 10,1 hektarů.[5]

Abiotické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Geologické podloží tvoří fylitické droby a břidlice z období proterozoika, které se střídají s turonskými písčitými slínovcispongilitickými jílovci a opukami.[6]geomorfologickém členění Česka leží lokalita v celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a v okrscích Hostivická tabule a Turská plošina.[7] Okolní krajina je plochá, ale potok na styku s břidlicemi a drobami vytváří hlubší zářezy se strmými srázy. Z půdních typů se v širším okolí vyskytují černozemě, hnědozemě a kambizemě,[7] ale na březích potoka převažují fluvizemě a oglejené půdy.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v teplé oblasti T2,[8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[9]

Regulované koryto Zákolanského potoka ve Velkých Číčovicích

Zákolanský potok pramení na severním okraji Pleteného Újezda a v Kralupech nad Vltavou se vlévá do Vltavy. Chráněné území však zahrnuje také jeho pravostranný přítok, kterým je Dobrovízský potok, a pokračuje až k silničnímu mostu silnice II/101 u Kovár.[10] Koryto potoka bylo v minulosti v mnoha částech zahloubeno, napřímeno a regulováno, ale neudržované regulace břehů se postupně rozpadají. Přírodě blízký tok se nachází na středním toku mezi Okoří a Kováry. I přes znečištění a riziko splachování zemědělských chemikálií do vodního toku se potoce udržely populace raků.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Kromě populací raků patří k předmětu ochrany také přírodní stanoviště smíšených jasanovo-olšových lužních lesů, dubohabřiny, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách a extenzivní sečené louky nížin až podhůří.[4]

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) se v oblasti evropsky významné lokality vyskytuje s rakem říčním (Astacus astacus). Obývá zde i netypická stanoviště, kterými jsou nory vyhloubené ve dně a březích. Jeho populace je větší v horní části toku (včetně části Dolanského potoka mimo přírodní památku). V úseku pod Číčovicemi nebyli roku 2014 raci nalezeni. Příčinou je pravděpodobně znečištění vody.[6]

Kromě raků v chráněném území žijí drobné ryby jako hrouzek obecný (Gobio gobio) a plotice obecná (Rutilus rutilus). Nalezena byla také nepůvodní střevlička východní (Pseudorasbora parva) a výjimečně se objevují také jelec tloušť (Squalius caphalus), lín obecný (Tinca tinca), hořavka duhová (Rhodeus sericeus) a pstruh obecný (Salmo trutta).mlžů se v potoce vyskytuje hrachovka rodu Pisidum a v Okořském rybníce žijí škeble říční (Anodonta anatina). Břehy potoka obývají ledňáček říční (Alcedo atthis) a ondatra pižmová (Ondatra zibethicus).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2020-01-12]
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  4. a b c Zákolanský potok [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  5. Zákolanský potok [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  6. a b c d TREMLOVÁ, Kateřina. Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Zákolanský potok [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2018-01-12 [cit. 2020-01-11]. S. 2–3. Dále jen Souhrn opatření (2018). Dostupné online. 
  7. a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  8. Přírodní poměry – Klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  9. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  10. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FISCHER, David; SVOBODOVÁ, Jitka; VLACH, Pavel. Raci v Zákolanském potoce – minulost, současnost, budoucnost. In: Bohemia centralis 33. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Střední Čechy, 2015. Dostupné online. S. 319–331.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]