Mlži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mlži

Slávka jedlá obrůstající přílivovou zónu moře v Cornwallu
Slávka jedlá obrůstající přílivovou zónu moře v Cornwallu
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: měkkýši (Mollusca)
Třída: mlži (Bivalvia)
Linnaeus, 1758
Podtřídy
Synonyma
  • Lamellibranchia
  • Pelycopoda

Mlži (Bivalvia) jsou bezobratlí vodní živočichové, řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim tak obecně známí obyvatelé mořských a sladkovodních prostředí, jako ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Stavba lastury mlžů

Mlži jsou měkkýši s výraznou bilaterální symetrií. Jsou přitom obvykle silně laterálně zploštělí. Plášť tvoří obvykle dva laloky, každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou spojeny zámkem, vazy a silnými svaly. S okolním prostředím je vnitřek lastury spojen pouze třemi otvory, přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysouvání svalnaté nohy. Hlava je redukována – nenese ani oči či radulu. Přesto se mohou oči na jiných místech těla vyvinout; to samé platí pro statocystu. Uvnitř schránky se rovněž rozprostírá rozsáhlá plášťová dutina.[1]

Dýchají pomocí žaber. Mají srdce, jejich tělní tekutina (krev) se nazývá „hemolymfa“ a obsahuje barvivo hemocyanin, jehož molekuly obsahují měď. Nervová soustava je gangliová. Mlži mají čichové ústrojí, podle kterého se orientují, a hmatové buňky. Vylučovací soustavu představuje jeden pár[1] nefridií.

Rozličné tvary lastur mlžů

Pomocí nohy se mlži dokážou zahrabat do písku, nebo se přichytí k podkladu pomocí byssových vláken. Někteří mlži dokážou plavat. Mlži jsou filtrátoři, živí se částečkami potravy, které se zachytí na jejich žábrách.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mlži jsou obvykle gonochoristé. Mají většinou nepřímý vývin, oplození je vnější. Mlži mohou mít dva druhy larev. Veliger je mořská a glochidie je sladkovodní a cizopasí na rybách.

Klasifikace a zástupci[editovat | editovat zdroj]

Klasifikace mlžů je v současnosti v pohybu a málokteří dva autoři se shodnou na jedné verzi.[1] Molekulární studie z r. 2015 analyzující transkriptom mlžů nabízí následující fylogenetický strom mlžů:[2]

Bivalvia

Protobranchia


Autobranchia

Pteriomorpha


Heteroconchia

Palaeoheterodonta


Heterodonta

Archiheterodonta


Euheterodonta

Anomalodesmata



Imparidentia








Níže jsou uvedeny jen příklady zástupců:

Sladkovodní:

Mořští:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  
  2. GONZÁLEZ, Vanessa L.; ANDRADE, Sónia C. S.; BIELER, Rüdiger, COLLINS, Timothy M.; DUNN, Casey W.; MIKKELSEN, Paula M.; TAYLOR, John D.; GIRIBET, Gonzalo. A phylogenetic backbone for Bivalvia: an RNA-seq approach. Proceedings of the Royal Society B [online]. , 14. leden 2015, svazek 282, čís. 1801: 20142332, s. 1-9. Dostupné online. ISSN 1471-2954. DOI:10.1098/rspb.2014.2332.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]