Srdcovka jedlá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Srdcovka jedlá

Lastury srdcovky jedlé
Lastury srdcovky jedlé
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: měkkýši (Mollusca)
Třída: mlži (Bivalvia)
Řád: Veneroida
Čeleď: srdcovkovití (Cardiidae)
Rod: srdcovka (Cerastoderma)
Binomické jméno
Cerastoderma edulis
Linné, 1758

Srdcovka jedlá (Cerastoderma edule) je jedlý mořský mlž z čeledi srdcovkovitých.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se na mělčinách ve všech Evropských mořích, ve východním a severním Atlantiku a i na západu Afriky. Žije pár centimetrů pod povrchem v bahnitých nebo písčitých dnech. [1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

a) noha b) vyvrhovací otvor c) přijímací otvor d) zřasený okraj pláště e) vaz (ligament) umožňující otevírání a zavírání lastury f) pevné spojení lastur

Mušle srdcovky jedlé je vápenitá, mohutná se značnými rýhami v linii růstu a skládá se ze dvou stejně velkých částí, které mají tvar srdce. Barva mušle je béžová, hnědá někdy i více do bíla. Je dlouhá až 5 cm. [2] V jejím vnitřku se nachází samotné měkké tělo, které se skládá z trupu a nohy. Tělo srdcovky má žlutou barvu.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Srdcovky jsou gonochoristé, jedinci se tedy rozmnožují oddělenými pohlavími. Vajíčka a spermie jsou uvolňovány do vody na konci května, kdy dochází k oplodnění. Samička produkuje 5000 - 50000 vajíček. Vývoj srdcovek je nepřímý, z oplodněných vajíček se vylíhne larva. Larvy žijí 2 - 3 týdny volně ve vodě poté jako dospělci klesnou ke dnu. Srdcovky se dožívají většinou 3 let, za příznivých podmínek i 9 let.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Srdcovky mají dva sifony, kterými nasávají a vysávají vodu. Pomocí žaber získávají z vody kyslík a filtrují plankton. [4]

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Srdcovky jedlé jsou kořistí ptáků jako je ústřičník velký, ale živí se jimi například i surmovka vražedná. Ta používá svou ostrou radulu na vyvrtání malé dírky v lastuře, kterou poté tělo oběti vysaje. [5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vylovené srdcovky jedlé

Jsou součástí gastronomie , kde jsou považovány za specialitu. Konzumují se hlavně v Evropě a podávají se už tepelně zpracované nebo v přímořských oblastech, kde jsou čerstvě nasbírané i syrové. Prodávají se i v konzervách.[6] Jejich maso je tuhé, ale chuť vynikající. Dají se péct, vařit, grilovat a přidávat do salátů.[7]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Cerastoderma edule belgicum de Malzine, 1867
  • Cerastoderma edule crenulatum J. B. Lamarck, 1819
  • Cerastoderma edule fluviatilis Brown, 1844
  • Cerastoderma edule libenicensis S. Brusina, 1870
  • Cerastoderma edule loppensi P. Mars, 1951
  • Cerastoderma edule maculatum Ph. Dautzenberg, 1890
  • Cerastoderma edule major E. Bucquoy P. Dautzenberg & G. Dollfus, 1889
  • Cerastoderma edule mercatorium Coen, 1915
  • Cerastoderma edule regularis Pallary, 1900 [8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mlži [online]. Zooola.webgarden.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  2. Mlži (Bivalvia) [online]. Moreaoceany,wbs.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  3. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gemeine Herzmuschel na německé Wikipedii.
  4. COLDREYOVÁ, Jennifer. Měkkýši. Praha : Nakladatelství Slovart, 2001. 59 s. ISBN 80-7209-323-1. Kapitola Mlži, s. 12. (čeština) 
  5. COLDREYOVÁ, Jennifer. Měkkýši. Praha : Nakladatelství Slovart, 2001. 59 s. ISBN 80-7209-323-1. Kapitola Mlži, s. 13. (čeština) 
  6. Plody moře – krevety, humr, langusta, mušle, ústřice, chobotnice… [online]. Asistentka.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  7. Srdcovka [online]. Srecepty.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  8. Cerastoderma edule (srdcovka jedlá) [online]. BioLib.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Cerastoderma edule ve Wikimedia Commons