Plankton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zástupci planktonu

Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí. Pohybují se díky mořským proudům a turbulencím, ale někteří živočichové se po ukončení planktonické etapy mohou pohybovat vlastními silami, např. medúza. Plankton je základ potravního řetězce, stává se potravou mnoha druhů vodních živočichů, například ryb či velryb.

Rozdělení planktonu[editovat | editovat zdroj]

Podle druhového složení[editovat | editovat zdroj]

Podle biotopu[editovat | editovat zdroj]

Podle biotopu, ve kterém se vyskytuje, se plankton rozlišuje:

  • Hydroplankton (vodní plankton) je tvořen organismy, které svým aktivním pohybem nejsou schopny vzdorovat proudění vody
  • Aeroplankton (vzdušný plankton) – soubor drobných živočichů unášený vzdušnými proudy do značných výšek (až několik tisíc metrů)
  • Kryoplankton (v ledu a sněhu)

Podle velikosti[editovat | editovat zdroj]

Název skupiny Velikost Příklady skupin
Megaplankton > 2×10-2 m (20+ mm) živočichové
Makroplankton 2×10-3→2×10-2 m (2-20 mm) drobní živočichové
Mezoplankton 2×10-4→2×10-3 m (0.2 mm-2 mm) drobní živočichové
Mikroplankton 2×10-5→2×10-4 m (20-200 µm) řasy, drobní korýši
Nanoplankton 2×10-6→2×10-5 m (2-20 µm) drobní prvoci a řasy
Pikoplankton 2×10-7→2×10-6 m (0.2-2 µm) bakterie a drobní prvoci
Femtoplankton < 2×10-7 m (< 0.2 µm) viry

Fytoplankton[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Fytoplankton.

Fytoplankton zahrnuje drobné řasy, sinice a některé prvoky. Vyskytuje se ve slaných i sladkých vodách. Mezi mořským a sladkovodním fytoplanktonem je velký rozdíl: v moři chybí jednobuněčné zelené řasy, místo nich zde najdeme řasy hnědé nebo žlutohnědé; zelené řasy najdeme jen při okrajích moře.

Tyto řasy lze na dvě velké skupiny: rozsivky (křemičité řasy) a obrněnky. V mořské vodě se nachází asi 10 000 různých rozsivek. Dosahují vzplývavosti tím, že vylučují drobné kapičky oleje. Mají i jemné výrůstky, které mění poměr mezi povrchem těla a objemem buňky. Tvary schránek zůstanou i po odumření buňky. Schránky pak padají na dno, kde vytvářejí vrstvy silikátového materiálu (křemičitá půda, diatomid).

Obrněnky jsou řasy, které mají schránku tvořenou celulózovými destičkami. Některé z nich v moři světélkují.

Zooplankton[editovat | editovat zdroj]

Zooplankton tvoří planktonní jednobuněční živočichové, láčkovci (žahavci a žebernatky), korýši, pláštěnci, červi, měkkýši (mlži, plži, hlavonožci) a larvy některých jiných živočichů. Podle složení se do něj může zahrnovat i pleuston (společenství organizmů žijících na vodní hladině).

Zooplankton se může dále rozdělovat na:

  • holoplankton: organismy, které se po celý život pohybují pouze pomocí mořských proudů
  • meroplankton: larvy nebo jiná rozmnožovací stadia živočichů, která jsou složkou příbřežního planktonu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]