Kril

Detail krilu

Antarktický kril (Euphausia superba)

Antarktický kril krmící se fytoplanktonem (12× zpomaleno)

Kril či krill je souhrnné označení pro malé mořské korýše žijící ve světových oceánech především v polárním pásu. Slovo krill pochází z norštiny, kde označuje rybí násadu. Obecně se používají také názvy antarktický kril, severský kril a tichomořský kril. Každý je charakteristický převažujícím druhem: krunýřovka krilová (Euphausia superba) je nejhojnějším druhem krilu antarktického, světélkovec atlantský (Meganyctiphanes norvegica) je silně zastoupený v krilu severního Atlantiku a Euphasia pacifica pak v severním Tichém oceánu.

Kril se může dožívat deseti let. Objevuje se ve velkých a hustých rojích, které mohou pokrývat až několik stovek kilometrů čtverečních. Tito malí bezobratlí korýši představují společně s planktonem nejpočetnější složku biomasy na světě. Kril se vyskytuje převážně pod hladinou moře. V noci se však vynořuje na hladinu, kde se živí planktonem. Kril dokáže naklást v průběhu antarktického léta až 10 000 vajíček, která pak klesají 2000 metrů pod hladinu, kde se následně líhnou.

Kril slouží jako potrava mnoha vodním živočichům, například tuleňům, velrybám či tučňákům. Jedná se o důležitý základ potravního řetězce pro velké množství organismů.

Kril je tvořen převážně drobnými fosforeskujícími korýši, kteří jsou výraznými zdroji nenasycených mastných kyselin. Jejich schránky obsahují vysoký podíl fosforu. Kril je člověkem využíván jako zdroj omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Kril je průmyslově zpracováván i člověkem, který ho loví pro farmaceutický průmysl, potravinářský, ale také jako potravu pro ryby chované v zajetí.

Zástupci

K známým zástupcům krilu patří například krunýřovky:

• Thysanoessa inermis
• Thysanoessa longicaudata
• Meganyctiphanes norvegica (světélkovec atlantský)

Související články

• Úmluva o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy