Rak kamenáč
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Astacus torrentium, Austropotamobius torrentium (Schrank, 1803 |
Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je jeden z našich původních raků. Obývá především chladné a čisté vody horních úseků toků, jež mají kamenité či štěrkové dno,[2] kde se ukrývá pod kameny a v jeskyňkách. Je velice citlivý na čistotu vody.
Obsah |
Popis [editovat]
Kamenáč se podobá raku říčnímu (Astacus astacus), má však jinak utvářená nosec (rostrum) a jen jeden pár hrbolků na pancíři (karapax) za očními výkroji. Dorůstá průměrně délky 60-90 mm a hmotnosti 100 g.[2] Krunýř má hladký, široký, postorbitální lišta, která se nachází na karapaxu za očima, je jen jedna, rostrum je krátké. Klepeta jsou mohutná, s množstvím hrbolků a trnů, na spodní straně jsou světlá, stejně jako nohy. Při sevření klepet se jejich prsty nedovírají. Na hlavě jsou dva páry tykadel a dvě oči. Zadeček je článkovaný, zakončený pětidílnou ploutvičkou. Zbarvení se řídí podle příslušné lokality, často bývá do šedomodra.
Možná záměna [editovat]
Možná záměna s našimi dalšími raky a to zejména s rakem bahenním (Pontastacus leptodactylus),který je jen o něco větší (velikost dospělců asi 120-150 mm). Rak bahenní má obvykle krunýř pokrytý výraznými hrbolky a postorbitální lišty jsou dvě. Klepeta má úzká a drobná. Od raka říčního ho odlišíme snadno podle červeného zbarvení na spodní straně klepet.
Rozšíření [editovat]
Celkové [editovat]
Osou rozšíření druhu je Dunaj. Od rumunské řeky Olt pak pokračuje vhůru proti proudu do Německa a Švýcarska a do částí rýnské a labské pánve. Je rozšířen v jižním německu a Švýcarsku Rakousku, Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku [3].
Česká republika a Slovensko [editovat]
U nás se v současné době kamenáči vyskytují lokálně v malých a středních tocích. V České republice je rozšířen v západních (hlavně povodí Úhlavy, Úslavy, Bradavy a Klabavy) a středních Čechách (v CHKO Křivoklátsko a okolí v povodí Stroupínského potoka a některých přítocích Berounky) a v izolovaných lokalitách v CHKO České středohoří a Podkrkonoší. Na Moravě jeho výskyt není v současné době prokázán. O značný úbytek kamenáčů se zasloužilo onemocnění způsobené řasovkou (dříve Oomycetou) Aphanomyces astaci především v letech 1876–1885, jež bývá běžně označována jako račí mor. Na Slovensku se kamenáč vyskytuje hojněji v Malých Karpatech.
Výskyt [editovat]
Rak kamenáč se vyskytuje především v horních úsecích meandrujících toků s kamenitým či štěrkovitým dnem. Své úkryty vyhledává převážně pod kameny v celém korytě potoků a řek v klidných zónách vody.
Rozmnožování [editovat]
K páření dochází na podzim.Samci nalepují samicím bílé trubičkovité spermatofory do blízkosti párovitých pohlavních otvorů na kyčlích třetího páru hrudních noh. V říjnu a listopadu kladou samice vajíčka velikost asi 3 mm v průměru,černohnědé barvy,v počtu asi 50-100kusů. Jsou lepkavá a ulpívající na zadečkových nožkách (samice při kladení podkládá zadeček pod tělo). Samice opatruje vajíčka pod zadečkem až do jara,kdy se z nich líhnou malí ráčci,kteří se zde ještě nějakou dobu aktivně přidržují. Malí ráčci se po vykulení živí planktonem. Ráčci se několikrát svlékají a do zimy dosahují délky asi 4 cm. Pak už rostou pomaleji,ale i v dospělosti se dále pravidelně svlékají.
Rozdíl [editovat]
Samci se liší od samic větší velikostí,širším karapaxem (u samic naopak) a tím,že mají prvé dny dva páry zadečkových nožek přeměněny v kopulační orgán.
Potrava [editovat]
Raci loví v noci různé vodní živočichy. Žere také mrtvá těla živočichů nebo rostliny.
Ohrožení [editovat]
Existence raka kamenáče je ohrožena několika negativními vlivy, zejména znečišťováním toků odpadními vodami z průmyslu, odpadem a chemikáliemi používanými v zemědělství, lesním hospodářství, ale také komunálními odpadními splašky. Silné usazeniny sedimentů v důsledku přísunu ze zemědělství vedou pro stálé vyplňování dutých prostorů k vyhynutí obsádek nebo zabraňují novému osídlení. Dalším velmi závažným faktorem jsou vodohospodářské zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. Příčinou ohrožení tohoto druhu bývá rovněž narušení biologické rovnováhy v tocích vysazením nadměrného množství pstruhů likvidujících mladé jedince či predace přemnoženým nepůvodním druhem - norkem americkým. Velmi významným negativním vlivem působícím na naše původní druhy raků je onemocnění zv. račí mor, jehož původcem je plíseň Aphanomyces astaci.
Péče o druh [editovat]
V rámci péče o druh je nutné zejména zachovat čistotu vody a přirozený charakter koryta toků i jejich okolí, ve kterých se ještě rak kamenáč vyskytuje. Z opatření směřujících ke zlepšení stavu populací druhu je podstatné odstraňování nevhodných vodohospodářských zásahů, zamezení možnému znečištění vody a zanášení koryta sedimenty. V určitých oblastech lze doporučit provedení monitoringu populace norka amerického a v případě zjištění výskytu významnější populace přistoupit k její eliminaci. V souvislosti s hrozícím onemocněním račího moru je nutná maximální opatrnost při záchranných transferech, výzkumech, souvisí s upozorněním rybářů na problematiku možného výskytu račího moru, dezinfekcí společně se sledováním výskytu nepůvodních druhů raků, kteří jsou přenašeči onemocnění a snahou zamezit jejich dalšímu šíření.
Zajímavosti [editovat]
Všichni raci jsou velmi citliví na změny chemického složení vody. I slabé a jednorázové znečištění potoka vyhubí směrem po proudu celou račí populaci. Znovuosídlení vytrávené vodoteče probíhá pomalu za předpokladu,že již k dalším otravám nedojde. Je možno klást rovnítko mezi ochranou raků a ochranou přirozeného stavu a čistoty našich vod. Raky lze používat též pro bioindikaci čistoty řek a potoků. Z potoků,které nejsou zastíněny břehovými porosty,raci též mizí. Vydlážděné betonové stoky jsou pro ně zcela neobyvatelné.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/2431/0
- ↑ a b www.rybičky.net
- ↑ Lucian Pârvulescu. Distribution [online]. [cit. 2010-02-10]. (Crayfish of Romania.) Dostupné online.
