Třeštibok

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Třeštibok
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vyhlídka Třeštibok
Vyhlídka Třeštibok
Základní informace
Vyhlášení22. června 2013
Nadm. výška240–368 m n. m.
Rozloha27,16 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPraha-západ
UmístěníJílové u Prahy
Petrov
Souřadnice49°52′39,96″ s. š., 14°27′3,47″ v. d.
Třeštibok
Třeštibok
Další informace
Kód5944
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Přírodní památky v Česku

Třeštibok je přírodní památka ve správních územích obcí Jílové u Prahy a Petrov v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se na skalnatém svahu nad pravým břehem řeky Sázavy. Vyhlášena byla k ochraně motýla přástevníka kostivalového.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název Třeštibok vychází z rozeklaných skal, o které se tříštily vody Sázavy a do kterých při zvýšené hladině narážely vory a rozbíjely se. Na začátku dvacátého století začalo být divoce vyhlížející údolí cílem turistů a v letech 1914–1924 Klub českých turistů na protějším břehu řeky vybudoval Posázavskou stezku. Prostor skal nebyl využíván k běžnému lesnímu hospodaření.[3] Hospodářský les zasahuje jen do severní části chráněného území, kde roste smrková monokultura s vmísenou borovicí a modřínem.[4]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 22. června 2013.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka s rozlohou 27,16 hektaru se nachází v Benešovské pahorkatině. Leží v nadmořské výšce 240–368 metrů v katastrálních územích Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy. Území se částečně překrývá s evropsky významnou lokalitou Třeštibok.[5] Jižní hranici chráněného území vymezuje železniční trať Praha–Čerčany s Pikovickým tunelem.[6]

Abiotické poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologicky území náleží do oblasti Barrandienu. Podloží tvoří starohorní bazické vyvřeliny jílovského pásma, z nichž převažují ryolit a ryodacit.[7] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Benešovské pahorkatině, konkrétně v podcelku Dobříšská pahorkatina a okrsku Jílovská vrchovina.[8] Pro Jílovskou vrchovinu je charakteristický rozčleněný erozně denudační povrch s hluboce zaříznutými údolími řek.[9] V tomto prostředí se jako půdní typ na povrchu vyvinuly kambizemě.[7] Území leží v povodí Sázavy a podle jeho východní hranice protéká bezejmenný drobný potok a jeho menší přítok Zlatý potok.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT11,[8] pro niž jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce.[10]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Většinu území porůstají dubohabřiny (69,1 % rozlohy) a k dalším významným biotopům patří chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (3,81 %), panonské skalní trávníky (0,27 %) a suťové listnaté lesy (1,28 %).[11] Z ohrožených druhů rostlin se u spodního okraje doubrav vzácně vyskytuje medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).[12]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany v přírodní památce je populace přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria). Tento motýl vyhledává skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy a teplé suťové lesy. Přestože v Česku není ohrožen, jeho biotopy zanikají v důsledku zarůstání a absence aktivní péče, ke které patří mozaikovité sečení jedenkrát ročně, odstraňování náletových dřevin nebo řízená extenzivní pastva.[13]

Kromě přástevníka byly v chráněném území pozorovány přelety motýlů otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a otakárka fenyklového (Papilio machaon). Z dalších ohrožených druhů hmyzu se hojně vyskytují čmelák skalní (Bombus lapidarius), čmelák zemní (Bombus terrestris), mravenec lesní menší (Formica polyctena) a další druhy mravenců rodu Formica. Z nich byl zaznamenán například ojedinělý výskyt mravence otročícího (Formica fusca). Brouky zastupuje krajník pižmový (Calosoma sycophanta), zlatohlávek skvrnitý (Mecynorhina passerinii) a zbytky populace roháče obecného (Lucanus cervus).[14]

Nejen v chráněném území, ale i v okolních lesích žije veverka obecná (Sciurus vulgaris) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Z plazů se hojně vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis), vzácně užovka hladká (Coronella austriaca) a velmi vzácně ještěrka zelená (Lacerta viridis). Pozorován byl přelet datla černého (Dryocopus martius).[14]

Území negativně ovlivňuje přítomnost prasat divokých (Suc scrofa), která požírají vzácnější druhy hub a larev brouků (zejména roháče obecného).[4]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památkou vede žlutě značená turistická trasa z Bohulib do Petrova. Na trase se nachází vyhlídka Třeštibok.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. ↑ Plán péče o přírodní památku Třeštibok na období 2011–2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2014-07-29 [cit. 2022-07-10]. S. 15. Dále jen Plán péče (2011–2025). Dostupné online. 
  4. ↑ a b Plán péče (2011–2025), s. 16.
  5. ↑ a b Třeštibok [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Plán péče (2012–2026), s. 12.
  8. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jílovská vrchovina, s. 197. 
  10. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  11. ↑ Plán péče (2012–2026), s. 13.
  12. ↑ Plán péče (2012–2026), s. 14.
  13. ↑ Plán péče (2012–2026), s. 10–11.
  14. ↑ a b Plán péče (2011–2025), s. 14.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Chráněná území v okrese Praha-západ
Přírodní parky
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní památky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třeštibok&oldid=23162056“