Sázava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řece. Další významy jsou uvedeny v článku Sázava (rozcestník).
Sázava
Pohled na Sázavu z Klimentovy vyhlídky
Pohled na Sázavu z Klimentovy vyhlídky
Základní informace
Délka toku 225,9 km
Plocha povodí 4350,3 km²
Průměrný průtok 25,2 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-09-01-001
Pramen
severozápadně od Šindelného vrchu
49°40′18,7″ s. š., 15°56′7,9″ v. d.
757 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Davli
49°53′11″ s. š., 14°23′38″ v. d.
200 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina - Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Sázava River (CZE) - location and watershed.svg
Povodí Sázavy
Trasa
225 Velké Dářko
214,9 Polnička0,33 m³/s
207,9 Žďár nad Sázavouzačátek WW I+
207,5 Žďár nad Sázavou1,14 m³/s
205,5 Silnice I/19
197,9 Sázava1,44 m³/s
166,9 Havlíčkův Brod3,38 m³/s
164,4 Šlapankalevý přítok
164,3 Havlíčkův BrodWW I+ / ZWC
162,9 Silnice I/38
157,5 Chlístov6,04 m³/s
144,8 Sázavkapravý přítok
144,1 Světlá nad Sázavou8,17 m³/s
139,5 SmrčnáZWC / WW II+
139,0 začátek Stvořidel
135,2 konec Stvořidel
133,3 VilémoviceWW II+ / ZWC
105,2 Zruč nad Sázavou9,92 m³/s
98,8 Želivkalevý přítok
87,2 Kácov17,90 m³/s
78,6 Blanicelevý přítok
75,5 Český Šternberk20,9 m³/s
40,8 Dálnice D1
30,7 Silnice I/3
27,2 Nespeky23,40 m³/s
15,4 KrhaniceZWC / WW II
3,5 PikoviceWW II / ZWB
3,5 PikoviceZWB / ZWB
0 soutok s Vltavou

Sázava (německy Sasau) je řekaKraji Vysočina a ve Středočeském krajiČeské republice. U Najdeku a Šlakhamrů tvoří Sázava část historické zemské hranice Čech a Moravy. Odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální název nesouvisí s dolováním zlataJílovém, ale s barvou vody, kterou způsobuje odnášení jílovité půdy a která je zvláště dobře vidět na soutoku s Vltavou. Celková délka řeky činí 225,9 km,[1] z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi. Plocha povodí měří 4350,3 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchunadmořské výšce 757 m. Ten spolu s dalšími menšími potoky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, neboť zdrojnice odtékající z Velkého Dářka dnes pojmenovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polná a naopak současný Stržský potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic.

Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu.

Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem sídlí několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a proud se ztrácí v hladině Vranské přehradní nádrže a vlévá se u Davle do Vltavy.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě

Největším přítokem Sázavy co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je řeka Želivka. Průměrná hustota říční sítě činí 1,29 km/km².[3] Celkově se v povodí Sázavy nachází 4890 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 1369 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Vodotečí dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem třicet tři.[1] Potoků, které mají délku mezi 20 až 40 km, je celkově čtrnáct.[1] V délce 40 až 60 km se v povodí Sázavy nalézá pouze jeden vodní tok.[1] Je jím řeka Trnava, jejíž délka činí 56,3 km.[4] Vodní toky delší než 60 kilometrů jsou v povodí jen tři.[1] Kromě samotné Sázavy jsou to ještě řeky Želivka a Blanice.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku.[5] Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky.

Průměrný průtokústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 3,5 m³/s).

Průměrné měsíční průtoky Sázavy ve stanici Nespeky v roce 2012:[6]

Hlásné profily:[7][8][9][10][11][12][13][14][15][16]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Polnička 214,90 28,31 km² 0,33 m³/s 20,4 m³/s
Žďár nad Sázavou 207,45 100,20 km² 1,14 m³/s 52,6 m³/s
Sázava 197,90 131,88 km² 1,44 m³/s 60,9 m³/s
Havlíčkův Brod 166,90 381,06 km² 3,38 m³/s 139,0 m³/s
Chlístov 157,50 795,23 km² 6,04 m³/s 230,0 m³/s
Světlá nad Sázavou 144,10 1141,72 km² 8,17 m³/s 292,0 m³/s
Zruč nad Sázavou 105,20 1420,81 km² 9,92 m³/s 336,0 m³/s
Kácov 87,20 2814,34 km² 17,90 m³/s 552,0 m³/s
Český Šternberk 75,45 3431,74 km² 20,90 m³/s 597,0 m³/s
Nespeky 27,15 4038,25 km² 23,40 m³/s 702,0 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Sázava v přírodní rezervaci Stvořidla na 136,5 říčním kilometru

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Sázava je vodáky často vyhledávanou řekou. Pro vodáky, kteří vyhledávají divokou vodu, jsou atraktivní zejména Stvořidla a za velmi vysokých vodních stavů i peřeje na dolním toku v úseku Týnec-Pikovice. Stvořidla jsou sjízdná pouze za alespoň mírně zvýšeného vodního stavu. Úsek pod Týncem bývá sjízdný po většinu roku, ovšem období největšího sucha bývají obvykle právě ve vodácky atraktivním období letních prázdnin. Na středním a dolním toku je vybudována vodácká infrastruktura. Najdete zde vodácké kempy a tábořiště a působí zde několik půjčoven vodáckého vybavení. Spodní část Sázavy je jediný po většinu roku sjízdný a peřejnatý úsek řeky blízko Prahy, díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na Sázavě velké množství vodáků. V létě je hojně navštěvovaný střední a dolní tok mezi Horkou nad Sázavou a Pikovicemi. Dominantou Sázavy je hezká příroda, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Přímo na řece se nachází i mnoho historicky zajímavých míst, např. Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, město Sázava , zřícenina Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou...

Nebezpečné jezy na Sázavě:

název jezu říční km výška jezu délka jezu poznámky Commons-logo.svg
Horka 108,65 2,1 m 53 m
Český Šternberk 75,50 2,9 m 68 m Nejnebezpečnější jez na Sázavě! Jez Český Šternberk 1.jpg
Sázava - Černé Budy 54,65 3,5 m 90 m
Kaňov 16,20 2,1 m 51 m Velmi nebezpečný jez!

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vázací kruh na pravém břehu Sázavy v Davli

Výstavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou (19301936), jejíž napouštění započalo v listopadu roku 1935, se vzedmula hladina Sázavy až po dolní špičku ostrova v Pikovicích. Na konci 30. let 20. století zde existovala pravidelná osobní vodní doprava, kterou provozovala Pražská paroplavební společnost. V přístavišti v Pikovicích bylo tak možno zahlédnout například motorovou loď Sázavu vyrobenou v Německu v berlínské loděnici Anker v roce 1928, jejíž kapacita činila 100 osob.[17]

Dolní tok Sázavy od Pikovic (říční km 2,50) po ústí v Davli (říční km 0,00) patří mezi vodní cesty účelové.[18][19]

Viz též Přívozy na Sázavě.

Města ležící na řece[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Základní charakteristiky toku Sázava a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.  
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Sázavy [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.  
  4. Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.  
  5. Hydrologický režim [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.  
  6. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí Dolní Vltavy za rok 2012 (str. 53) [online]. [cit. 2014-07-26]. Dostupné online.  
  7. Evidenční list hlásného profilu stanice Polnička [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  8. Evidenční list hlásného profilu stanice Žďár nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  9. Evidenční list hlásného profilu stanice Sázava [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  10. Evidenční list hlásného profilu stanice Havlíčkův Brod - Pohledští Dvořáci [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  11. Evidenční list hlásného profilu stanice Chlístov [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  12. Evidenční list hlásného profilu stanice Světlá nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  13. Evidenční list hlásného profilu stanice Zruč nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  14. Evidenční list hlásného profilu stanice Kácov [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  15. Evidenční list hlásného profilu stanice Český Šternberk [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  16. Evidenční list hlásného profilu stanice Nespeky [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  17. Lodě – Prague Welcome [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.  
  18. Dopravní informační systém DOK [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.  
  19. Vodní cesty ve Středočeském kraji [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]