Sázava
Sázava je řeka v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji v České republice. U Najdeku a Šlakhamrů tvoří Sázava část historické zemské hranice Čech a Moravy. Odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální název nesouvisí s dolováním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, kterou způsobuje odnášení jílovité půdy a která je zvláště dobře vidět na soutoku s Vltavou. Plocha povodí je 4350 km². Celková délka je 225 km, z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi.
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m. Ten spolu s dalšími menšími potoky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, neboť zdrojnice odtékající z Velkého Dářka dnes pojmenovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polná a naopak současný Stržský potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic.
Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu.
Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem sídlí několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a proud se ztrácí v hladině Vranské přehradní nádrže a vlévá se u Davle do Vltavy.
Větší přítoky [editovat]
- Stržský potok, zleva, ř. km 211,6
- Poděšínský potok (nazývaný též Nížkovský potok), zleva, ř. km 192,1
- Losenický potok, zprava, ř. km 187,5
- Borovský potok, zprava, ř. km 177,6
- Břevnický potok, zprava, ř. km 166,6
- Šlapanka, zleva, ř. km 164,4
- Žabinec, zleva, ř. km 162,6
- Úsobský potok, zleva, ř. km 156,9
- Perlový potok, zleva, ř. km 153,3
- Lučický potok, zprava, ř. km 152,0
- Sázavka, zprava, ř. km 144,8
- Žebrákovský potok, zprava, ř. km 142,5
- Pstružný potok, zleva, ř. km 141,1
- Olešenský potok, zprava, ř. km 129,1
- Jestřebnice, zprava, ř. km 123,9
- Ostrovský potok, zprava, ř. km 105,0
- Želivka, zleva, ř. km 98,8
- Štěpánovský potok, zleva, ř. km 95,6
- Blanice (Vlašimská), zleva, ř. km 78,6
- Křešický potok, zleva, ř. km 71,9
- Nučický potok (nazývaný též Vlkančický potok), zprava, ř. km 49,1
- Jevanský potok, zprava, ř. km 48,7
- Vodslivský potok, zleva, ř. km 46,5
- Mnichovka, zprava, ř. km 37,6
- Benešovský potok, zleva, ř. km 32,3
- Konopišťský potok, zleva, ř. km 31,3
- Kamenický potok (nazývaný též Čakovický potok), zprava, ř. km 22,5
- Janovický potok, zleva, ř. km 19,2
Vodní režim [editovat]
Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku.[1] Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky.
Průměrný průtok u ústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 3,5 m³/s).
Průměrné měsíční průtoky Sázavy ve stanici Nespeky v roce 2010:[2]

Hlásné profily:[3]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Polnička | 214,90 | 28,31 km² | 0,33 m³/s | 20,4 m³/s |
| Žďár nad Sázavou | 207,45 | 100,20 km² | 1,14 m³/s | 52,8 m³/s |
| Sázava | 197,90 | 131,88 km² | 1,44 m³/s | 60,9 m³/s |
| Havlíčkův Brod | 166,90 | 381,06 km² | 3,38 m³/s | 154,0 m³/s |
| Chlístov | 157,50 | 795,23 km² | 6,04 m³/s | 229,0 m³/s |
| Světlá nad Sázavou | 144,10 | 1141,72 km² | 8,17 m³/s | 295,0 m³/s |
| Zruč nad Sázavou | 105,20 | 1420,81 km² | 9,92 m³/s | 336,0 m³/s |
| Kácov | 87,20 | 2814,34 km² | 17,90 m³/s | 551,0 m³/s |
| Český Šternberk | 75,45 | 3431,74 km² | 20,90 m³/s | 597,0 m³/s |
| Nespeky | 27,15 | 4038,25 km² | 23,40 m³/s | 702,0 m³/s |
Využití [editovat]
Vodáctví [editovat]
Sázava je vodáky často vyhledávanou řekou. Pro vodáky, kteří vyhledávají divokou vodu, jsou atraktivní zejména Stvořidla a za velmi vysokých vodních stavů i peřeje na dolním toku v úseku Týnec-Pikovice. Stvořidla jsou sjízdná pouze za alespoň mírně zvýšeného vodního stavu. Úsek pod Týncem je sjízdný téměř vždy, mimo období největšího sucha. Na středním a dolním toku je vybudována vodácká infrastruktura. Najdete zde vodácké kempy a tábořiště a působí zde několik půjčoven vodáckého vybavení, z nichž nejrozšířenější je Samba. Řeka Sázava je nejbližší sjízdnou řekou od Prahy, díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na Sázavě velké množství vodáků. V létě je hojně navštěvovaný střední a dolní tok mezi Horkou nad Sázavou a Pikovicemi. Dominantou Sázavy je hezká příroda, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Přímo na řece se nachází i mnoho historicky zajímavých míst, např. Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, město Sázava , zřícenina Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou...
Nebezpečné jezy na Sázavě:
| název jezu | říční km | výška jezu | délka jezu | poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Horka | 108,65 | 2,1 m | 53 m | – | |
| Český Šternberk | 75,50 | 2,9 m | 68 m | Nejnebezpečnější jez na Sázavě! | |
| Sázava - Černé Budy | 54,65 | 3,5 m | 90 m | – | |
| Kaňov | 16,20 | 2,1 m | 51 m | Velmi nebezpečný jez! |
Lodní doprava [editovat]
Výstavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou (1930–1936), jejíž napouštění započalo v listopadu roku 1935, se vzedmula hladina Sázavy až po dolní špičku ostrova v Pikovicích. Na konci 30. let 20. století zde existovala pravidelná osobní vodní doprava, kterou provozovala Pražská paroplavební společnost. V přístavišti v Pikovicích bylo tak možno zahlédnout například motorovou loď Sázavu vyrobenou v Německu v berlínské loděnici Anker v roce 1928, jejíž kapacita činila 100 osob.[4]
Dolní tok Sázavy od Pikovic (říční km 2,50) po ústí v Davli (říční km 0,00) patří mezi vodní cesty účelové.[5][6]
Viz též Přívozy na Sázavě.
Města ležící na řece [editovat]
- Žďár nad Sázavou
- Přibyslav
- Havlíčkův Brod
- Světlá nad Sázavou
- Ledeč nad Sázavou
- Zruč nad Sázavou
- Sázava
- Týnec nad Sázavou
Fotogalerie [editovat]
-
Soutok Želivky a Sázavy nedaleko Soutic
-
Lávka přes Sázavu v Hvězdonicích
-
Sázava u zříceniny hradu Zbořený Kostelec
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Hydrologický režim [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Dolní Vltavy za rok 2010 [online]. [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Lodě – Prague Welcome [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Dopravní informační systém DOK [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Vodní cesty ve Středočeském kraji [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.
Související články [editovat]
- Přívozy na Sázavě
- Voroplavba, Vaziště
- Městečko – foto řeky nad jezem a pohled na mlýn v obci
Literatura [editovat]
- Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. Mladá fronta a.s., 2009. ISBN 978-80-204-2106-7
- Sázava: Havl. Brod - Davle: vodácký průvodce 1:50 000. SHOCart, spol. s r.o., 1997. ISBN 80-7224-013-7
Externí odkazy [editovat]
- Nespeky – aktuální vodní stav
- Motorová loď Sázava v Pikovicích
- Sázava (Cyklus České televize Vodácká putování) – video on-line v archivu ČT