Sázava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řece. Další významy jsou uvedeny v článku Sázava (rozcestník).
Sázava
Sázava River (CZE) at Kliment's View.jpg
Základní informace
Délka toku 225 km
Plocha povodí 4350,90 km²
Průměrný průtok 25,2 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-09-01-001
Pramen
severozápadně od Šindelného vrchu
49° 40′ 18,7″ s. š., 15° 56′ 7,9″ v. d.
757 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Davli
49° 53′ 11″ s. š., 14° 23′ 38″ v. d.
200 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (kraj Vysočina - Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Sázava River (CZE) - location and watershed.svg
Povodí Sázavy
Trasa
225 Velké Dářko
214,9 Polnička0,33 m³/s
207,9 Žďár nad Sázavouzačátek WW I+
207,5 Žďár nad Sázavou1,14 m³/s
205,5 Silnice I/19
197,9 Sázava1,44 m³/s
166,9 Havlíčkův Brod3,38 m³/s
164,4 Šlapankalevý přítok
164,3 Havlíčkův BrodWW I+ / ZWC
162,9 Silnice I/38
157,5 Chlístov6,04 m³/s
144,8 Sázavkapravý přítok
144,1 Světlá nad Sázavou8,17 m³/s
139,5 SmrčnáZWC / WW II+
139,0 začátek Stvořidel
135,2 konec Stvořidel
133,3 VilémoviceWW II+ / ZWC
105,2 Zruč nad Sázavou9,92 m³/s
98,8 Želivkalevý přítok
87,2 Kácov17,90 m³/s
78,6 Blanicelevý přítok
75,5 Český Šternberk20,9 m³/s
40,8 Dálnice D1
30,7 Silnice I/3
27,2 Nespeky23,40 m³/s
15,4 KrhaniceZWC / WW II
3,5 PikoviceWW II / ZWB
3,5 PikoviceZWB / ZWB
0 soutok s Vltavou

Sázava je řekakraji Vysočina a ve Středočeském krajiČeské republice. U Najdeku a Šlakhamrů tvoří Sázava část historické zemské hranice Čech a Moravy. Odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální název nesouvisí s dolováním zlataJílovém, ale s barvou vody, kterou způsobuje odnášení jílovité půdy a která je zvláště dobře vidět na soutoku s Vltavou. Plocha povodí je 4350,90 km²[1]. Celková délka je 225 km, z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchunadmořské výšce 757 m. Ten spolu s dalšími menšími potoky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, neboť zdrojnice odtékající z Velkého Dářka dnes pojmenovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polná a naopak současný Stržský potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic.

Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu.

Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem sídlí několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a proud se ztrácí v hladině Vranské přehradní nádrže a vlévá se u Davle do Vltavy.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku.[2] Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky.

Průměrný průtokústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 3,5 m³/s).

Průměrné měsíční průtoky Sázavy ve stanici Nespeky v roce 2010:[3]

Hlásné profily:[4]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Polnička 214,90 28,31 km² 0,33 m³/s 20,4 m³/s
Žďár nad Sázavou 207,45 100,20 km² 1,14 m³/s 52,8 m³/s
Sázava 197,90 131,88 km² 1,44 m³/s 60,9 m³/s
Havlíčkův Brod 166,90 381,06 km² 3,38 m³/s 154,0 m³/s
Chlístov 157,50 795,23 km² 6,04 m³/s 229,0 m³/s
Světlá nad Sázavou 144,10 1141,72 km² 8,17 m³/s 295,0 m³/s
Zruč nad Sázavou 105,20 1420,81 km² 9,92 m³/s 336,0 m³/s
Kácov 87,20 2814,34 km² 17,90 m³/s 551,0 m³/s
Český Šternberk 75,45 3431,74 km² 20,90 m³/s 597,0 m³/s
Nespeky 27,15 4038,25 km² 23,40 m³/s 702,0 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Sázava v přírodní rezervaci Stvořidla na 136,5 říčním kilometru

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Sázava je vodáky často vyhledávanou řekou. Pro vodáky, kteří vyhledávají divokou vodu, jsou atraktivní zejména Stvořidla a za velmi vysokých vodních stavů i peřeje na dolním toku v úseku Týnec-Pikovice. Stvořidla jsou sjízdná pouze za alespoň mírně zvýšeného vodního stavu. Úsek pod Týncem je sjízdný téměř vždy, mimo období největšího sucha. Na středním a dolním toku je vybudována vodácká infrastruktura. Najdete zde vodácké kempy a tábořiště a působí zde několik půjčoven vodáckého vybavení, z nichž nejrozšířenější je Samba. Řeka Sázava je nejbližší sjízdnou řekou od Prahy, díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na Sázavě velké množství vodáků. V létě je hojně navštěvovaný střední a dolní tok mezi Horkou nad Sázavou a Pikovicemi. Dominantou Sázavy je hezká příroda, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Přímo na řece se nachází i mnoho historicky zajímavých míst, např. Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, město Sázava , zřícenina Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou...

Nebezpečné jezy na Sázavě:

název jezu říční km výška jezu délka jezu poznámky Commons-logo.svg
Horka 108,65 2,1 m 53 m
Český Šternberk 75,50 2,9 m 68 m Nejnebezpečnější jez na Sázavě! Jez Český Šternberk 1.jpg
Sázava - Černé Budy 54,65 3,5 m 90 m
Kaňov 16,20 2,1 m 51 m Velmi nebezpečný jez!

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vázací kruh na pravém břehu Sázavy v Davli

Výstavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou (19301936), jejíž napouštění započalo v listopadu roku 1935, se vzedmula hladina Sázavy až po dolní špičku ostrova v Pikovicích. Na konci 30. let 20. století zde existovala pravidelná osobní vodní doprava, kterou provozovala Pražská paroplavební společnost. V přístavišti v Pikovicích bylo tak možno zahlédnout například motorovou loď Sázavu vyrobenou v Německu v berlínské loděnici Anker v roce 1928, jejíž kapacita činila 100 osob.[5]

Dolní tok Sázavy od Pikovic (říční km 2,50) po ústí v Davli (říční km 0,00) patří mezi vodní cesty účelové.[6][7]

Viz též Přívozy na Sázavě.

Města ležící na řece[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://voda.chmi.cz/opv/doc/hydrologicky_seznam_povodi.xls
  2. Hydrologický režim [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.  
  3. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Dolní Vltavy za rok 2010 [online]. [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.  
  4. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.  
  5. Lodě – Prague Welcome [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.  
  6. Dopravní informační systém DOK [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.  
  7. Vodní cesty ve Středočeském kraji [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]