Sázava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řece. Další významy jsou uvedeny v článku Sázava (rozcestník).
Sázava
Sázava z Klimentovy vyhlídky na Posázavské stezce u Pikovic, pohled směrem k Lukám pod Medníkem. V této oblasti má údolí překlenout most s dálnicí D 3.
Sázava z Klimentovy vyhlídky na Posázavské stezce u Pikovic, pohled směrem k Lukám pod Medníkem. V této oblasti má údolí překlenout most s dálnicí D 3.
Délka toku 225 km
Plocha povodí 4350 km²
Průměrný průtok 25,2 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
severozápadně od Šindelného vrchu
49°40′18,7″ s. š., 15°56′7,9″ v. d.
757 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Davli
49°53′11″ s. š., 14°23′38″ v. d.
200 m n. m.
Protéká
Česko Česko (kraj Vysočina - Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Hydrologické pořadí
1-09-01-001
řeka a její povodí na mapě Česka
řeka a její povodí na mapě Česka
_

Sázava je řeka v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji v České republice. U Najdeku a Šlakhamrů tvoří Sázava část historické zemské hranice Čech a Moravy. Odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální název nesouvisí s dolováním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, kterou způsobuje odnášení jílovité půdy a která je zvláště dobře vidět na soutoku s Vltavou. Plocha povodí je 4350 km². Celková délka je 225 km, z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi.

Obsah

[editovat] Průběh toku

Pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m. Ten spolu s dalšími menšími potoky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, neboť zdrojnice odtékající z Velkého Dářka dnes pojmenovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polná a naopak současný Stržský potok je v kronikách uvádeň jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic.

Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu.

Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem sídlí několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a proud se ztrácí v hladině Vranské přehradní nádrže a vlévá se u Davle do Vltavy.

[editovat] Větší přítoky

[editovat] Vodní režim

Povodí Sázavy

Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku. Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky.

Průměrný průtok v ústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 3,5 m³/s).

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Polnička 214,90 28,31 km² 0,33 m³/s 20,4 m³/s
Žďár nad Sázavou 207,45 100,20 km² 1,14 m³/s 52,8 m³/s
Sázava 197,90 131,88 km² 1,44 m³/s 60,9 m³/s
Pohledští Dvořáci (HB) 166,90 381,06 km² 3,38 m³/s 154,0 m³/s
Chlístov (Okrouhlice) 157,50 795,23 km² 6,04 m³/s 229,0 m³/s
Světlá nad Sázavou 144,10 1141,72 km² 8,17 m³/s 295,0 m³/s
Zruč nad Sázavou 105,20 1420,81 km² 9,92 m³/s 336,0 m³/s
Kácov 87,20 2814,34 km² 17,90 m³/s 551,0 m³/s
Nespeky 27,15 4038,25 km² 23,40 m³/s 702,0 m³/s

[editovat] Vodáctví

Sázava je vodáky vyhledávanou řekou, atraktivní jsou zejména Stvořidla a peřeje na dolním toku v úseku Týnec-Pikovice. Stvořidla jsou sjízdná pouze za alespoň mírně nadprůměrného vodního stavu, dolní peřeje téměř vždy mimo období letního sucha. Na dolním toku je také vybudována vodácká infrastruktura, působí zde řada půjčoven vodáckého vybavení, z nichž největší je týnecký Bisport. Jedná se o jediné běžně sjízdné delší peřeje blízko Prahy, díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na dolním toku Sázavy velké množství vodáků. Méně navštěvovaný je střední tok, ale i zde jsou vodácky zajímavá místa, hezká příroda, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Díky nižšímu spádu zde bývá Sázava sjízdná obvykle celoročně.

Nebezpečné jezy na Sázavě:

název jezu říční km výška jezu délka jezu poznámky Commons-logo.svg
Horka 108,65 2,1 m 53 m –
Český Šternberk 75,50 2,9 m 68 m Nejnebezpečnější jez na Sázavě! Jez Český Šternberk 1.jpg
Sázava - Černé Budy 54,65 3,5 m 90 m –
Kaňov 16,20 2,1 m 51 m Velmi nebezpečný jez!

[editovat] Města ležící na řece

Žďár nad Sázavou, Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou,
Zruč nad Sázavou, Sázava, Týnec nad Sázavou

[editovat] Fotogalerie

Sázava pod jezem ve Smrčné

Stvořidla

Ledeč nad Sázavou

Soutok Želivky a Sázavy nedaleko Soutic

Lávka přes Sázavu v Hvězdonicích

Sázava u zříceniny hradu Zbořený Kostelec

Žampašský jez a viadukt

Soutok Sázavy a Vltavy v Davli

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

  • Sázava: Havl. Brod - Davle: vodácký průvodce 1:50 000. SHOCart, spol. s r.o., 1997. ISBN 80-7224-013-7

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Sázava
z • d • e
Významná a zajímavá místa na řece Sázavě (podle proudu)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1zava“