Blanice (přítok Sázavy)
| Blanice (Vlašimská) | |
 Řeka u ústí |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 66 km |
| Plocha povodí | 543,7 km² |
| Průměrný průtok | 2,60 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-09-03-022 |
| Pramen | |
| na severním svahu vrchu Batkovy 49° 28′ 12,1″ s. š., 14° 50′ 21,3″ v. d. 695 m n. m. |
|
| Ústí | |
| do Sázavy u Soběšína 49° 47′ 50,3″ s. š., 14° 56′ 43,4″ v. d. 304 m n. m. |
|
| Protéká | |
 Česko (Jihočeský kraj - Mladá Vožice,Středočeský kraj - Louňovice pod Blaníkem, Vlašim) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava | |
 Povodí Blanice |
|
Blanice označovaná též jako Vlašimská Blanice je řeka protékající převážně Středočeským krajem. Je to levostranný, celkově druhý největší přítok řeky Sázavy. Její celková délka činí 66 km. Plocha povodí měří 543,7 km².[1]
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Pramen řeky leží v nadmořské výšce 695 m na severním svahu vrchu Batkovy, asi 10 km severovýchodně od Tábora. Po celé své délce teče převážně severním směrem. Protéká Mladou Vožicí, Louňovicemi pod Blaníkem, Vlašimí a Libží, kde na svém 7,9 říčním kilometru přijímá zleva svůj největší přítok říčku Chotýšanku, která výrazně posiluje její tok. Vlévá se zleva do Sázavy na jejím 78,6 říčním kilometru u Soběšína v nadmořské výšce 304 m. Zhruba 2,5 km pod tímto soutokem se na levém břehu Sázavy vypíná hrad Český Šternberk.
Větší přítoky [editovat]
- Mindlovka, zleva, ř. km 60,3[2]
- Koutecký potok, zprava, ř. km 54,5[3]
- Novoveský potok, zleva, ř. km 53,3[4]
- Bělečský potok (nazývaný též Novodvorský potok), zprava, ř. km 50,5[5]
- Slupský potok, zleva, ř. km 47,6[6]
- Hrnčířský potok, zprava, ř. km 43,5[3]
- Pravětický potok, zprava, ř. km 38,2[7]
- Strašický potok, zleva, ř. km 36,6[5]
- Brodec, zprava, ř. km 31,1[8]
- Částrovický potok, zprava, ř. km 26,9[7]
- Polánecký potok, zleva, ř. km 22,4[7]
- Borecký potok, zprava, ř. km 16,7[9]
- Chotýšanka, zleva, ř. km 7,9[10]
Vodní režim [editovat]
Blanice a její přítoky nejsou příliš vodné. Nejvodnějšími měsíci na dolním toku jsou únor a březen. Nejméně vody má řeka v červenci a v září.[11] Průměrný průtok u ústí činí 2,60 m³/s.[12]
Hlásné profily:[13]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok | stoletá voda |
|---|---|---|---|---|
| Mladá Vožice | 51,8 | 28,58 km² | 0,22 m³/s | 27,2 m³/s |
| Louňovice p/Blan. | 37,2 | 211,02 km² | 1,22 m³/s | 76,4 m³/s |
| Radonice | 3,4 | 539,01 km² | 2,57 m³/s | 130,0 m³/s |
M-denní průtoky u ústí:[12]
| M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Q [m³/s] | 5,92 | 4,15 | 3,23 | 2,62 | 2,18 | 1,82 | 1,53 | 1,27 | 1,04 | 0,83 | 0,60 | 0,37 | 0,20 |
Využití [editovat]
Úsek v délce 42 km je splavný pro vodáky. Za příznivého vodního stavu je splavný úsek od Kamberku až k ústí; vodácká obtížnost řeky je ZW až WW1, ale zejména na horním toku plavbu ztěžují vrbičky. Některými krátkými úseky je téměř nemožné se vůbec prodrat, neboť koryto je úzké a nakloněné stromy z obou břehů mají spojené koruny. V Radonicích je umístěn vodočet spravovaný Českým hydrometeorologickým ústavem.
Historie [editovat]
Spodní úsek pod Libží v minulosti sloužil k plavení vorů.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 465) [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 459) [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 459) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 461) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 462) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 460) [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 464) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 469) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 471) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.
