Želivka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Želivka
Želivka nad ústím
Želivka nad ústím
Základní informace
Délka toku 103,9 km
Plocha povodí 1188,4 km²
Průměrný průtok 6,98 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-09-02-001
Pramen
jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy
49°19′57,6″ s. š., 15°12′36,7″ v. d.
677,3 m n. m.
Ústí
do Sázavy u Soutic
49°44′26,6″ s. š., 15°3′27,1″ v. d.
318,1 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina - Želiv,
Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava
Říční síť Želivky.png
Povodí Želivky

Želivka je řekaokresech Pelhřimov a Havlíčkův BrodKraji Vysočina a v okresech Benešov a Kutná Hora ve Středočeském kraji. Je to levostranný a celkově největší přítok řeky Sázavy. Ve středověku se Želivka jmenovala Sázava, později Soutická nebo Zahrádecká řeka, ale její dnešní název se vyskytuje až v 16. století a je odvozen od Siloe tak jako označení pro Želivský klášter. Řeka je známá svou čistotou a kvalitou vody a je důležitým zdrojem pitné vody. Délka toku činí 103,9 km.[1] Z této délky připadá 40 km na říčku Hejlovku. Povodí Želivky měří 1188,4 km².[1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení jako Hejlovka jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy, na Českomoravské vrchovině, asi 10 km jižně od Pelhřimova. Přesněji se pramen řeky nachází pod Bukovým kopcem (702 m), v nadmořské výšce 677,3 m, na rozhraní katastrů obcí Mezná a Častrov. Říčka teče nejprve otevřeným údolím severním směrem. Západně od Pelhřimova nedaleko Vlásenice přijímá zleva Cerekvický potok, který přitéká od Nové Cerekve. Říčka vtéká do lesnaté krajiny, její tok se obrací k severovýchodu. Severně od Pelhřimova nedaleko Krasíkovic posiluje její tok zprava přitékající Bělá. Od hráze Sedlické nádrže (ř. km 63) je řeka již nazývána Želivkou. Dále řeka udržuje převážně severozápadní směr.[2]Želiva přijímá zleva svůj největší přítok řeku Trnavu. Po zhruba dalších 10 km toku vzdouvá její vody v délce 39,1 km významná vodárenská nádrž Švihov (lidově zvaná Želivka), jejíž hráz byla vybudována na jejím 4,29 říčním kilometru během let 1965–1975.[3] Z této vodní nádrže je dálkovým přivaděčem zásobena pitnou vodou Praha, ale i další města ve Středočeském kraji a v kraji Vysočina. Po dalších čtyřech kilometrech toku ústí Želivka zleva do Sázavy na jejím 98,8 říčním kilometruSoutic v nadmořské výšce 318,1 m.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě

Největším přítokem Želivky co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je řeka Trnava. Průměrná hustota říční sítě Želivky činí 1,24 km/km².[4] Celkově se v jejím povodí nachází 1288 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 360 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoků dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem pět.[1] Dalších pět vodotečí má délku mezi 20 až 40 km.[1] V délce 40 až 60 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok.[1]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Želivka patří také jako Sázava mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60 % celoročního odtoku.

Průměrné měsíční průtoky Želivky ve stanici Nesměřice v roce 2012:[11]

Hlásné profily:[12]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Čakovice 81,75 120,69 km² 0,77 m³/s 60,5 m³/s
Želiv 55,10 431,23 km² 2,68 m³/s 157,0 m³/s
Poříčí 50,50 780,01 km² 4,79 m³/s 240,0 m³/s
Soutice 1,10 1186,69 km² 6,97 m³/s 318,0 m³/s

M-denní průtoky u ústí:[13]

M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
Q [m³/s] 16,3 11,1 8,44 6,75 5,54 4,59 3,82 3,17 2,59 2,06 1,52 0,99 0,63

Vliv vodních nádrží[editovat | editovat zdroj]

Sedlická přehrada na Želivce
Hráz vodního díla Želivka-Švihov
Profil Nesměřice

Vodní režim Želivky je výrazně ovlivněn přehradními nádržemi v jejím povodí, především hospodařením na vodním díle Želivka-Švihov. Průměrný dlouhodobý průtok (Qa) u ústí (bez vlivu VD Švihov) činí 6,98 m³/s. Z tohoto množství je v současné době odváděno do vodovodní sítě průměrně 3,5 m³/s vody, která chybí Sázavě. Tento úbytek je patrný obzvláště v letních měsících.

Tabulka: Porovnání průměrných ročních průtoků (QRO/QRN) k dlouhodobému průměrnému průtoku Želivky v profilech Soutice a Nesměřice (Qa 1931–1980)[14]
(ovlivněno odběry na VD Želivka-Švihov)

rok profil říční km Qa QRO QRN ZPR
2005 Soutice 1,05 6,97 m³/s 5,18 m³/s 8,68 m³/s 3,50 m³/s
2006 Soutice 1,05 6,97 m³/s 8,63 m³/s 11,75 m³/s 3,12 m³/s
2007 Nesměřice 4,00 6,93 m³/s 2,50 m³/s 6,03 m³/s 3,53 m³/s
2008 Nesměřice 4,00 6,93 m³/s 2,19 m³/s 4,88 m³/s 2,69 m³/s
2009 Nesměřice 4,00 6,93 m³/s 3,26 m³/s 6,97 m³/s 3,71 m³/s
2010 Nesměřice 4,00 6,93 m³/s 7,62 m³/s 10,86 m³/s 3,24 m³/s
2011 Nesměřice 4,00 6,93 m³/s 3,84 m³/s 6,80 m³/s 2,96 m³/s
2012 Nesměřice 4,00 6,93 m³/s 2,87 m³/s 5,38 m³/s 2,51 m³/s
  • Qa – průměrný dlouhodobý průtok
  • QRO – průměrný roční ovlivněný (měřený) průtok
  • QRN – průměrný roční neovlivněný (rekonstruovaný) průtok
  • ZPR – změna průtoku (rozdíl mezi QRO a QRN)

Vodní nádrže v povodí Želivky[editovat | editovat zdroj]

Silniční mosty na Hejlovce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Základní charakteristiky toku Želivka a jeho povodí [online]. [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.  
  2. 'Želivka mezi Vřesníkem a Švihovem' Horydoly.cz
  3. Povodí Vltavy – VD Želivka-Švihov [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Želivky [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné online.  
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 434) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str.445) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str.441) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  9. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 454) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  10. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  11. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Dolní Vltavy za rok 2012 (str. 51) [online]. [cit. 2014-07-26]. Dostupné online.  
  12. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.  
  13. Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-08-01]. Dostupné online.  
  14. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Pleva, ŽELIVKA naše řeka. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s r. o., 2003. ISBN 80-86559-22-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]