Želivský klášter

Souřadnice: (100000)_region:CZ 49°31′46,4″ s. š., 15°12′54,8″ v. d.

Kostel Narození Panny Marie

Želivský klášter se nachází v obci Želiv, asi 11 km Z od Humpolce a asi 14 km S od Pelhřimova. Byl založen v roce 1139 Soběslavem I., po požárech několikrát obnoven, nejvýznamněji v letech 1713-1720 J. B. Santinim.

Historie

Klášter s biblickým názvem Siloe (něm. Seelau) založil Soběslav I. na soutoku Želivky a Trnavy jako odnož benediktinského kláštera na Sázavě, ale už v roce 1149 byl z podnětu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka nově osídlen premonstráty z porýnského Steinfeldu, odkud byl roku 1142 osazen i Strahovský klášter v Praze. Klášter dobře prosperoval, takže mohl zakládat další pobočky v rakouském Geras a Pernegg a 1187 v Milevsku i ženské kláštery v Louňovicích a Dolních Kounicích (1183).

Roku 1375 klášter vyhořel, po obnově byl dvakrát vypálen husity (1420 a 1424). Mezi radikálními husitskými kazateli vynikl bývalý zdejší mnich Jan, zvaný Želivský. Po husitských válkách klášterní majetky obsadili místní šlechtici a roku 1467 je dostal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy. Trčkové pak západní část kláštera přestavěli na tzv. Trčkovský hrad. Klášterní obec obnovil strahovský opat Jan Lohel roku 1590 patrně v Jihlavě, až roku 1622 Želiv koupil od Marie Trčkové. Od roku 1643 byl klášter opět samostatný, v letech 1645-6 byl poškozen Švédy a od roku 1680 začala velká rekonstrukce. Roku 1712 opět vyhořel a v letech 1713-1720 byl přestavěn podle plánů J. B. Santiniho ve stylu barokní gotiky.

Po požáru roku 1907 byl opět opraven a roku 1950 zrušen. V letech 1950 až 1954 sloužil klášter jako internační tábor pro politicky nepohodlné kněží a řeholníky, kterých tu žilo až 400. Po roce 1954 zde byla pobočka psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a budovy silně zchátraly. Roku 1990 byl klášter obnoven a v následujících letech důkladně opraven. 8. února 2010 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.

Popis

• Kostel Narození Panny Marie se dvěma věžemi v průčelí je původně románský z let před 1250, přestavěn jako gotické trojlodí se třemi chóry počátkem 14. století, částečně obnoven před 1462, opraven patrně italským architektem a znovu vysvěcen 1630. V letech 1713-1720 přestavěn Santinim a do roku 1736 vzniklo i vnitřní zařízení. Dnes je to síňové trojlodí se širší střední lodí, velmi dlouhým presbytářem a dvěma věžemi v průčelí. Presbytář má 4 pole křížové klenby, loď se třemi páry gotických pilířů má valenou klenbu se štukovou nápodobou bohaté pozdně gotické klenby. Nad bočními loděmi jsou tribuny, spojené s kruchtou, s bohatou sítí štukových žeber. Oblouky mezi pilíři jsou rozděleny visutými konzolami. V presbytáři raně gotické sanktuárium z počátku 14. století, mramorová deska hlavního oltáře nese datum 1462. Velmi cenné barokní zařízení (chórové lavice, boční oltáře, sochy) od jihlavského řezbáře F. Hoebbela a humpoleckého F. Netha, křtitelnice z roku 1629 a obrazy od F. A. Maulbertsche, V. J. Noseckého a další. Barokní varhany od J. Dvorského z roku 1719.
• Ke kostelu přiléhá jednopatrový konvent čtvercového půdorysu z konce 17. století od G. A. de Maggiho. Kolem nádvoří zasklené arkády, v přízemí severního traktu refektář s freskami J. Kaliny z let 1726-1729, v patře rozlehlá knihovna s freskami téhož autora. Konvent je patrovou chodbou spojen s budovou opatství, přestavěnou po roce 1907 v novobarokním slohu.
• Dále na západ navazuje tzv. Trčkovský hrad, prostá pozdně gotická a renesanční palácová budova, upravená po roce 1907, v patře místnosti s freskami B. Dvořáka a V. Häuslera. Ještě západněji k soutoku obou řek zahrada se sochou Madony od A. Bílka a náhrobními kameny opata Jindřicha (1370) a Siarda Falka (1676). Dále barokní hospodářské budovy a celé klášterní hospodářství.
• Na východ od kláštera je hřbitov s románským kostelem svatého Petra a Pavla, patrně pozůstatek nejstaršího založení z roku 1139. Obdélná loď s plochým stropem, pětiboký klenutý presbytář, cenné raně barokní zařízení.

Galerie

• 

  Kostel, vnitřek

• 

  Konvent, severní průčelí

• 

  Před kostelem

• 

  Hřbitov a kostel sv. Petra a Pavla

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Želivo. Sv. 27, str. 795
• E. Poche (red.), Umělecké památky Čech IV. Praha: Academia 1982.

Související články

• Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě

Externí odkazy

• Historie obce Želiv
• Oficiální stránky kláštera Želiv
• Informace z průzkumu hrobek v kostele v Želivě.