Trnava (přítok Želivky)
| Trnava | |
 Trnava v Želivě |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 56,3 km |
| Plocha povodí | 340,3 km² |
| Průměrný průtok | 2,06 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-09-02-036 |
| Pramen | |
| pod vrchem Batkovy 49° 28′ 7,7″ s. š., 14° 50′ 59,6″ v. d. 672 m n. m. |
|
| Ústí | |
| do Želivky v Želivě 49° 31′ 44,5″ s. š., 15° 12′ 32,1″ v. d. 393,5 m n. m. |
|
| Protéká | |
 Česko (Jihočeský kraj, Kraj Vysočina) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka | |
 Povodí Trnavy |
|
Trnava nazývaná též Trnávka je největší přítok řeky Želivky, který protéká východní částí okresu Tábor v Jihočeském kraji a okresem Pelhřimov v Kraji Vysočina. Délka toku Trnavy činí 56,3 km.[1] Plocha povodí řeky měří 340,3 km².[2]
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Řeka pramení jihovýchodně od osady Blanička, pod vrchem Batkovy (721 m) v nadmořské výšce 672 m, asi 8 km jižně od Mladé Vožice. Její tok směřuje nejprve k východu k obci Vodice jako Vodický potok. Pod rybníkem Valcha se otáčí k severu a je nazývána již Trnavou. Zleva posilují tok potoky Novomlýnský potok, Barborka a Vočadlo. Pod obcí Těchobuz se obrací opět na východ a tento směr si udržuje až ke svému ústí. U Hořepníka přijímá Trnava zprava svůj největší přítok Kejtovský potok, který je dlouhý 22,1 km. Asi 7 km před ústím do Želivky vzdouvá její vody vodní nádrž Trnávka. Do Želivky se Trnava vlévá na jejím 52,0 říčním kilometru, v obci Želiv, v nadmořské výšce 393,5 m.[1]
Větší přítoky [editovat]
- Hartvíkovský potok, zprava, ř. km 53,2, délka 4,3 km[3]
- Novomlýnský potok, zleva, ř. km 44,3, délka 8,9 km[4]
- Barborka, zleva, ř. km 41,1, délka 8,1 km[5]
- Vočadlo, zleva, ř. km 40,1, délka 7,7 km[6]
- Huťský potok, zleva, ř. km 39,1, délka 5,4 km[7]
- Kurážský potok, zleva, ř. km 37,9, délka 3,3 km[7]
- Panský potok, zprava, ř. km 36,0, délka 3,6 km[8]
- Sádecký potok, zleva, ř. km 33,1, délka 3,2 km[3]
- Smrčinský potok, zleva, ř. km 27,2, délka 6,9 km[9]
- Kejtovský potok, zprava, ř. km 23,7, délka 22,1 km[4]
- Zadožlabský potok, zleva, ř. km 20,2, délka 3,6 km[10]
- Předožlabský potok, zleva, ř. km 20,0, délka 6,1 km[8]
- Bořetický potok, zprava, ř. km 19,4, délka 11,8 km[8]
- Bělský potok, zprava, ř. km 12,2, délka 5,3 km[11]
- Řečický potok, zprava, ř. km 5,1, délka 4,8 km[12]
- Popelištná, zprava, ř. km 4,3, délka 3,5 km[13]
Vodní režim [editovat]
Průměrný průtok Trnavy u ústí činí 2,06 m³/s.[14]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok | stoletá voda |
|---|---|---|---|---|
| Hořepník | 20,00 | 260,11 km² | 1,60 m³/s | 104 m³/s |
| Červená Řečice | 8,30 | 317,77 km² | 1,94 m³/s | 112 m³/s |
Využití [editovat]
Vodáctví [editovat]
U Hořepníka Trnava přijímá několik potoků, které posilují tok a umožňují jeho sjetí. Celková délka sjížděného úseku je 20 km. Obtížnost průměrně WW1. Šířka řeky se pohybuje od 4 do 12 m.
Vodní nádrž [editovat]
Na říčním kilometru 1,6 byla v letech 1977-1981 vybudována vodní nádrž Trnávka, sloužící k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Její hlavní význam však spočívá v zachycení splavenin do VD Švihov (obecné známá jako Želivka). Pod přehradou je vybudována malá vodní elektrárna a slalomový kanál o vysoké obtížnosti.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 449) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 450) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 451) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 452) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 446) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 448) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 453) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 456) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 457) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ VD A6 Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Hořepník [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Červená Řečice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
